Sumpersko.net

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo k 8. březnu dvě nové příležitostné poštovní známky – poštovní známku nominální hodnoty čtyřiadvacet korun k 120. výročí otevření Strakovy akademie a poštovní známku nominální hodnoty šestnáct korun z emise Historické dopravní prostředky: Kolesový parník Praha.

Na první známce je zachycena Strakova akademie pohledem ze zahrady spolu s dominantní sochou umístěnou v levé části známky. Autorkou výtvarného návrhu je akademická malířka a grafička Marina Richterová.

Známku o rozměrech obrazové části 40 x 23 mm vytiskla Poštovní tiskárna cenin Praha plnobarevným ofsetem v celkovém nákladu 500 tisíc kusů, bez možnosti dotisku.

Na druhé nově vydané známce je zobrazen kolesový parník Praha v netradičním pohledu od levé zádi. Autorem výtvarného návrhu je akademický malíř a grafik Pavel Sivko.

Známku o rozměrech obrazové části 40 x 23 mm vytiskla Poštovní tiskárna cenin Praha plnobarevným ofsetem v celkovém nákladu 750 tisíc kusů, bez možnosti dotisku.

Strakova akademie je novobarokní budova umístěná na levém břehu Vltavy pod pražskou Letenskou plání. Byla postavena v letech 1893–1896. Slavnostně byla Strakova akademie otevřena 21. března 1897. Původně sloužila jako vzdělávací ústav pro nemajetné šlechtické syny. K vládním účelům byla Strakova akademie využita poprvé za okupace, v současnosti je hlavní budovou Úřadu vlády. K budově Strakovy akademie patří i zahrada, vybudovaná pod dohledem zahradního architekta Františka Josefa Thomayera. Zahrada Strakovy akademie je chráněna jako památka UNESCO a zároveň společně se Strakovou akademií je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Kolesový parník Praha je posledním z řady parníků, který navazuje na již vydané emise z minulých let. Kolesový parník Praha, nazvaný PRAHA-PRAG, byl dokončen počátkem srpna 1865. Dne 26. srpna 1865 se konala slavnostní zahajovací plavba. Parník plul od 27. 8. 1865 pravidelně třikrát denně na Zbraslav. Poté, když si Pražská paroplavební společnost v následující sezóně opatřila druhý velký parník VYŠEHRAD, jmenovce dnešního parníku Vyšehrad z konce 30. let 20. století, jezdil pravidelně jeden do Štěchovic, zatímco druhý zajišťoval dvakrát denně linku zbraslavskou.