Sumpersko.net

Od 25. března do 31. října loňského roku vyhlásilo Vlastivědné muzeum v Olomouci ve spolupráci se senátorem za Olomoucký kraj Martinem Tesaříkem a za podpory svého zřizovatele, Olomouckého kraje, veřejnou sbírku, jejímž cílem byla záchrana unikátního hanáckého kroje největšího historicky známého Hanáka Josefa Drásala (1841‒1886).

Výtěžek sbírky „Oblečme obra Drásala“ byl určen na restaurování Drásalova kroje a k výrobě kopií některých součástek tohoto kroje, které se nacházely v havarijním stavu. Náklady na restaurování Drásalova kroje a výrobu kopií jeho košile, vesty a kalhot byly předběžně vyčísleny na bezmála 79 tisíc korun.

Sponzoři i drobní dárci mohli na tento účel přispět několika způsoby: převodem na zvláštní bankovní účet či složením hotovosti do pokladny muzea, ale také koupí pohlednice s obrem Drásalem v ceně 20 korun či vhozením hotovosti do pokladničky na recepci VMO. Čistý výtěžek sbírky Oblečme obra Drásala činí 87.609 korun.

Iniciátor sbírky, senátor Martin Tesařík, spolu se svou rodinou a přáteli přispěl na tento bohulibý účel celkovou částkou  přes 31 tisíc korun. „Obra Drásala dlouhodobě vnímám jako jednu z ikon našeho hanáckého folkloru, která za svého života Hanou propagovala nejen u nás, ale i v zahraničí. Rovněž proto jsem se rozhodl zaštítit tento obecně prospěšný projekt a věřím, že také povede k propagaci dobrého jména regionu, což je i pro mě dlouhodobým cílem v mé práci. Pozitivně vnímám, že byl o sbírku takový zájem a podařilo se sehnat potřebné finanční prostředky. Za to bych chtěl všem, kteří se rozhodli projekt podpořit, moc poděkovat,“ uvedl patron projektu, senátor Tesařík.

Josef Drásal, rodák z Chromče na Šumpersku, byl výjimečný jak svou výškou kolem 240 centimetrů, tak váhou 186 kilogramů, díky nimž patřil ve své době mezi největší lidi světa. Pocházel z chudé rodiny brusiče jehel, v níž se narodil jako třetí ze šesti dětí, a už od mládí vynikal mimořádnou silou. Zpočátku pracoval jako nádeník a pohůnek na panských dvorech a asi od devatenácti let, kdy se seznámil v Holešově s podnikavým hostinským Janochem, začal cestovat po světě a za peníze se předváděl. Z tohoto důvodu si nechal ušít hanácký kroj, díky němuž tehdy v cizině propagoval náš národopisný region.

Drásal si za takto vydělané peníze koupil dům v Holešově, kde strávil větší část svého života a kde také v roce 1886 zemřel na podvýživu. „Drásalův kroj se dostal do sbírek olomouckého Vlasteneckého spolku muzejního pravděpodobně záhy po jeho smrti, a to z Kroměříže, kam Drásal často zajížděl. Kroj je složen z košile, vesty, gatí, opasku, klobouku a vysokých černých holin. V havarijním stavu se nacházela především bílá plátěná košile, původně vyšívaná hedvábnou nití zlatavé barvy. O mnoho lépe na tom nebyly ani další oděvní součástky: vlněná vesta zelené barvy, bohatě zdobená květinovou výšivkou, a gatě, tzv. plundry, ušité z červeného dyftýnu a po stranách zdobené dlouhým pásem barevné výšivky,“ uvedla kurátorka etnografické podsbírky Vlastivědného muzea v Olomouci  Veronika Hrbáčková.