Sumpersko.net

Od středy 24. října se nevidomí a slabozrací spoluobčané mohou seznámit s pohádkovým hradem Bouzov. Umožní jim to model v poměru 1:100, který bude do 2. listopadu vystaven v sídle Olomouckého kraje. Výrobu takzvaného haptického neboli hmatového modelu financoval Olomoucký kraj a Národní památkový ústav v Olomouci.

Bouzovský model je z lipového a olšového dřeva a plastu. Je natřený do téměř reálných barev hradu, které jsou navíc na dotyk rozeznatelné. Jde třeba poznat hrubější střešní krytinu provedenou formou granitu oproti hladkému zdivu hradního paláce. Právě barevnost, jednoduchost a čitelnost při doteku dlaněmi jsou hlavními plusy modelu, který je výtvarnou zkratkou přibližující slavný pohádkový hrad nevidomým a slabozrakým.

Autorem modelu je restaurátor Otakar Ruček z Olomouce, který jej vyráběl od léta 2012 v úzké spolupráci s pracovníky olomoucké pobočky obecně prospěšné společnosti Tyflocentrum. Dílo je zmenšeno v poměru 1: 100 a jeho rozměry jsou 118 x 75 cm, výška včetně stolu cca 120 cm.  Výškově je přizpůsoben tak, aby na něj dosáhly i malé děti.

Majitelem modelu je olomoucké pobočka NPÚ. Od památkové sezóny 2013 bude model umístěn na hradě Bouzov a umožní osobám se zrakovým postižením vnímat tuto dominantní památku Olomouckého kraje, hmatově se seznámit s jejími detaily a získat nový vjem a zážitek.

Zastupitelstvo Olomouckého kraje v roce 2004 přijalo Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, který vznikl ve spolupráci s Olomouckou krajskou radou osob se zdravotním postižením. V září 2010 byl tento plán aktualizován. V tomto plánu si mj. dalo Zastupitelstvo Olomouckého kraje za úkol podporovat aktivity kulturních zařízení přispívající k odstraňování všech typů bariér znesnadňujících např. vnímání uměleckých nebo kulturních výtvorů. 

Jednou z konkrétních aktivit vzniklých podle tohoto plánu je i projekt zpřístupnění olomouckých památek zrakově postiženým a tedy i vznik haptického neboli hmatového modelu hradu Bouzova. Tento model vznikl za součinnosti Olomouckého kraje a Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště Olomouc. Olomoucký kraj přispěl na model 36 tisíci korunami, Národní památkový ústav částkou 22,5 tisíce korun.