Sumpersko.net

Snížit náklady muzeí a galerií na energii potřebnou k udržování optimální teploty a vlhkosti v místnostech s uměleckými díly by v budoucnu měly pomoci výsledky výzkumného projektu Pauly Lucero-Gomez z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která ve své vědecké práci zohlední i vliv klimatické změny. Za podpory z programu Horizon Europe bude badatelka monitorovat vnitřní prostředí ve čtyřech muzejních budovách v Norsku, Itálii a Česku a vyhodnocovat vliv kolísání teploty a relativní vlhkosti na degradaci materiálů uměleckých děl. Následně stanoví přípustný rozsah kolísání těchto parametrů pro bezpečné uchování uměleckých děl.

Paula Lucero se při návštěvě Benátek v roce 2018 pozastavila nad tím, že některá muzea spotřebovávají více energií než ostatní. „Dvě muzea v Benátkách, mezi nimiž byla i Galleria dell’Academia, se velmi lišila ve spotřebě energií. Jedno nebylo vybaveno klimatizací a obrazy byly ve špatném stavu. V tom druhém měli naopak vysoké účty za elektrickou energii potřebnou k chodu klimatizace, ale přesto byla umělecká díla také ve špatném stavu. Položila jsem si tedy otázku, proč jedno muzeum nemá žádné energetické výdaje a to druhé obrovské, přičemž stav uchovávaných uměleckých děl je podobný,“ uvedla Paula Lucero-Gomez.

Vědkyně se proto rozhodla pomocí monitoringu vnitřního prostředí čtyř muzeí v různých zeměpisných šířkách najít optimální rozmezí vlhkosti a teploty tak, aby se snížily energetické výdaje a jejich hodnota se přiblížila evropským standardům. „Budu se snažit zjistit, jak se muzea mezi sebou liší z pohledu nároků na vnitřní teplotu a vlhkost a jak vznikají rozdíly v energetických nákladech na uchovávání sbírek,“ podotkla Paula Lucero-Gomez. 

Výzkum se odehraje v norských muzejních institucích Viking Ship Museum Oslo a Historical Museum of Oslo, v italské Galleria dell’Accademia di Venezia v Benátkách a na Státním hradě a zámku Český Krumlov. V muzeích mladá vědkyně rozmístí senzory, které budou snímat klima uvnitř a vně budovy. „Chci tímto způsobem zjistit, za jakých podmínek lze nejlépe uchovávat předměty kulturní povahy. Poté bude možné na základě získaných poznatků nastavit klimatické podmínky v muzeích tak, aby se snížila energetická náročnost a aby se současně ochránila umělecká díla před poškozením,“ doplnila.

Úkol to nebude jednoduchý, jelikož klima uvnitř muzejních budov je třeba přesně vybalancovat podle sbírkového fondu. „Teplota urychluje stárnutí materiálů a výrazně ovlivňuje relativní vlhkost vzduchu, která také může uměleckým předmětům uškodit. Proto je nezbytné teplotu interiérů pečlivě sledovat a případně upravovat,“ upozornila Paula Lucero-Gomez. Optimální relativní vlhkost vzduchu se navíc pro různé materiály liší. Organickým materiálům, mezi které patří dřevo, textil či slonovina, škodí extrémně nízká i vysoká relativní vlhkost. Pro kovové předměty je zase vhodná co nejnižší vlhkost. „V muzejních expozicích je proto vždy nutné volit kompromis, který se odvozuje od nejcitlivějšího materiálu,“ uvedla chemička. 

U vnitřní teploty je postup při ochraně uměleckých děl obdobný. V expozicích, kde jsou předměty zhotovené z různých materiálů, je podobně třeba vyhodnotit vliv na jednotlivé materiály.

Důležitou součástí výzkumu budou laboratorní analýzy materiálů, které jsou součástí historických uměleckých děl. Využity budou instrumentální metody analytické chemie včetně chromatografických metod a hmotnostní spektrometrie. Nedílnou součástí experimentů bude umělé (urychlené) stárnutí modelových vzorků, díky kterému bude možné posoudit změny způsobené kolísáním teploty a vlhkosti.