Sumpersko.net

Aktuální ochlazení zastavilo kůrovce probuzeného nezvykle teplým dubnovým počasím. Na první letošní rojení připravili lesníci téměř sto tisíc lapáků a třináct tisíc lapačů.

Většinu kůrovcových stromů zpracovaly Lesy ČR do konce loňského roku. To je důležité, protože by v nich pod kůrou brouk přezimoval a během teplých jarních dní napadl v okolí další smrky, případně borovice a modříny. „Díky tomu jsme letos v prvním čtvrtletí zpracovali jen 51 tisíc metrů krychlových napadených stromů, což je 25 procent loňské kůrovcové těžby v tomto období,“ řekl Libor Strakoš, výrobně-technický ředitel.

I když četnost rojení ovlivní letní teploty a srážky, prognózy jsou optimistické. V žádném regionu už dnes není kalamita. Letos ve státních lesích počítají s těžbou bezmála milionu metrů krychlových kůrovcem napadených dřevin. Loni to bylo 1,6 milionů m3 a v roce 2019, kdy kalamita vrcholila, 9,7 milionů m3. Lesy ČR už také zalesnily skoro všechny kalamitní paseky. „Díky teplým dnům jsme letos začali s obnovou 14 tisíc hektarů lesa a výsadbou 56 milionů sazenic už počátkem března. Z toho se čtyři tisíce hektarů obnoví přirozeně ze semen a plodů stojích stromů. Šedesát sedm procent vysazených stromů budou listnáče,“ dodal Strakoš.

Aktuálně se lesníci připravují na první masivní rojení kůrovce. „Zatím jsme brouky odchytli v lapačích a na ležícím smrkovém dříví. Naprosto ojediněle se objevili ve stojících stromech. Podle předpovědi počasí očekáváme první masivní rojení v květnu,“ uvedl Ladislav Půlpán z Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.

V porostech lesníci nainstalovali téměř sto tisíc lapáků, z toho 22 tisíc stojících otrávených, a 13 tisíc lapačů. Lapák je na zemi položený dospělý smrk či jeho část, které jsou pro kůrovce atraktivní kvůli postupně vysychajícímu lýku. Lapač jako umělá past i stojící lapák odchytávají kůrovce pomocí feromonového odparníku. Kromě tradičních metod a obranných opatření využívají Lesy ČR i novinky. Patří mezi ně například stroj ošetřující skoro celý kmen insekticidem. „Děláme stromu brnění, přes které brouk nepronikne,“ vysvětlil konstruktér Karel Janečka.