Sumpersko.net

Od 13. března mají návštěvníci Muzea silnic ve Vikýřovicích možnost zhlédnout unikátní výstavu připravenou členy Muzea jantarové stezky a hedvábné cesty. Výstava „Mincovní poklady na Hedvábné cestě“ představuje legendární spojnici Západu a Východu, která ve starověku, středověku i v raném novověku sloužila především k obchodním účelům, avšak její průběh byl často ovlivňován válečnými taženími, z nichž mnohá se stala trvalou součástí světových dějin.

Napříč staletími protínala mnohé významné i polozapomenuté státy a civilizační oblasti, usnadňovala dálkovou výměnu rovněž v oblasti náboženského přesvědčení (příchod buddhismu do Číny, rozšíření islámu, křesťanské misie na Dálném východě atd.), vědeckých poznatků a technologických inovací (výroba hedvábí, papíru, střelného prachu apod.), kulturních zvyklostí, etnografických poznatků a umění.

Počátek obchodování na této dlouhé komunikaci se většinou klade do 2. století př. n. l., tedy do doby vynálezu hedvábí, Hedvábná cesta však existovala mnohem dříve a byla zprvu především cestou drahokamů a koření. V 1. století n. l. již byla poměrně pevně vymezena svými konečnými „destinacemi“. Na západě to byla silná a kvetoucí Římská říše, na východním konci Cesty neméně velká a mocná říše čínské dynastie Chan.

Je příznačné, že obě tato impéria sebe sama vnímala jako centrum kulturního života a vše, co bylo za jejich hranicemi, chápala jako území obývané barbary. A obě impéria také hranice svého světa chránila prostřednictvím megalomanských fortifikačních soustav. Římská říše vybudovala proti dotírajícím barbarům Limes Romanus, Číňané zase svou Velkou čínskou zeď. Ani tyto stavby jim však stabilitu nezajistily a barbaři dosahovali četných úspěchů. Hedvábná cesta a její okolí bylo provázeno ještě jinými cestami – cestami válečnými. Jak pohyb etnik ve stepích v dějinné ose často změnil politickou i etnickou mapu těchto krajin a zasáhl i oba široce rozvětvené konce Cesty.

Součástí sbírek Muzea Jantarové stezky a Hedvábné cesty je čtrnáct autentických mincovních pokladů nalezených na místech, jimiž procházela Hedvábná cesta. Mince obsažené v pokladech jsou vynikající přehlídkou dějin mincovnictví Střední Asie v dlouhém období od 1. století př. n. l. až do první poloviny 13. století. V českých sbírkách jsou pravděpodobně bez analogií.

Výstava v Muzeu silnic představuje jak celé celky mincovních pokladů – dirhamů, džitalů, drachem ad., tak i jednotlivé unikáty, které jsou zde vystavovány vůbec poprvé. Mince doplňují ukázky šperků, pečetních válečků a korálků, flakonů a misek, výstroje a výzbroje. Řadu dalších informací získají návštěvníci i katalogu, který byl k této výstavě vydán. Z dětí se na výstavě mohou stát malí archeologové, v dětském koutku mohou hledat mince, zahrát si pexeso nebo sestavit puzzle, pro mládež je připraven vědomostní kvíz.

Výstava bude instalována do 2. června.