Sumpersko.net

Před rokem překvapil pracovníky Vlastivědného muzea v Olomouci objev konvolutu 39 neznámých barokních kreseb, který se uskutečnil v souvislosti s probíhající celkovou inventurou a novým uspořádáním muzejních sbírek. Část těchto kreseb se veřejnosti představila letos na jaře na komorní výstavě Kresby Josefa Winterhaldera ml. ze sbírek VMO. Letošní jaro přineslo další nečekaný „objev“ v muzejních sbírkách. Ačkoliv se na první pohled jedná o předmět daleko skromnější, o to zajímavější příběh se k němu váže.

Při vybalování a ukládání etnografické sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci byla nalezena její kurátorkou Veronikou Hrbáčkovou krátká, rukou psaná zpráva popisující osudy jedné drobné tabatěrky z lakovaného papíru, nacházející se již více než sto let ve zdejších muzejních sbírkách. Do čtverečku složený útržek papíru podává  svědectví o putování tohoto předmětu běžné denní potřeby, který dle textu během blíže nespecifikovaného polního tažení v Itálii věnoval zdejší velící generál Václav hrabě Radecký plukovnímu soudci – auditorovi jménem Pýč.

Po jeho smrti tabatěrka jako cenná relikvie několikrát změnila svého majitele. Postupně ji měli v osobním držení zahradník František Houba a rukavičkář František Sirový, oba z Litomyšle. Poslední jmenovaný poté daroval tabatěrku svému dobrému známému Janu Haladovi, obuvníku v Telči. Uvedená anonymní informace je doplněna přípisem vrchního respicienta c. k. finanční stráže Jana Pěničky, který podle svých slov vyprosil v roce 1905 tabatěrku od pana Halady pro olomoucké muzeum. Zde po dlouhá léta ležela nepovšimnuta mezi ostatními podobnými předměty.

„Tabatěrka je oválného tvaru, 7 cm široká, téměř 5 cm vysoká a 3 cm hluboká. Je vyrobena z tlačeného vrstveného a barveného lakovaného papíru, který dělá dojem tlačeného geometrického vzoru na kůži. Na ploše těla převládá medová barva, dále je patrné, že některé vtlačené vzory byly barveny červeně nebo hnědě. Nahoře a dole je tělo tabatěrky opatřeno kováním z mosazného plechu, zdobeným rytinou nebo leptem s motivem pravděpodobně dubových listů a žaludů, dno je dřevěné, snad bukové. Vrchní strana tabatěrky je v jednom místě  poškozená tím, že je  kousek papíru vytržen. Víčko chybí,“ popisuje nenápadný předmět etnografka Veronika Hrbáčková.

„Josef Václav hrabě Radecký z Radče (1766–1858), český šlechtic a rakouský maršál, během své 72 let trvající  vojenské kariéry ve službách rakouské monarchie absolvoval 17 polních tažení a by sedmkrát raněn. Roku 1813 byl jmenován náčelníkem generálního štábu spojenecké armády, která díky jeho plánu porazila v bitvě u Lipska francouzského císaře Napoleona. Po protinapoleonském tažení vystřídal různé funkce, v letech 1829–1831 zastával post velitele olomoucké pevnosti. Sídlil zde v Edelmannově paláci na Horním náměstí. Radeckého zásluhy o monarchii ocenil mimo jiné i olomoucký magistrát, který 5. října 1848 jmenoval maršála Radeckého čestným občanem města Olomouce. Již na sklonku svého života se stal Radecký legendou, jedním ze symbolů rakouské monarchie,“ doplňuje historik Karel Podolský.

Papírová tabatěrka přitom není jedinou památkou na osobnost proslulého vojevůdce, kterou se olomoucké Vlastivědné muzeum může pyšnit. „Kromě Radeckého portrétu a porcelánové sošky maršála z poloviny 19. století  se v našich sbírkách nachází ještě  Radeckého masivní, černě lakovaný psací stůl  z jasanového dřeva, opatřený mosaznou tabulkou s nápisem ,Schreibtisch Sr. Exl. F. M. Grf. Radetzky 1830-1832 Festungs-Commandant in Olmütz’“, vypočítává ředitel muzea Břetislav Holásek. Radeckého jméno nese navíc od letošního dubna jeden z nově rekonstruovaných sálů Vlastivědného muzea v Olomouci.

Repliku Radeckého tabatěrky si bude moci veřejnost prohlédnout už na začátku příštího roku, kdy bude prezentována v rámci projektu Galerie osobností Olomouckého kraje, který muzeum připravuje díky velkorysé podpoře svého zřizovatele Olomouckého kraje.