Sumpersko.net

Ve středu 14. září byla v Hollarově galerii šumperského muzea otevřena výstava Panství Kolštejn v gotice a renesanci. Centrem panství býval hrad Kolštejn v Branné, důležité postavení mělo i nedaleké Staré Město. Výstava představuje dějiny kolštejnského panství od nejstarší písemné zmínky v roce 1313 do převzetí dominia Lichtenštejny po bitvě na Bílé hoře. Návštěvníky seznámí s nejvýznamnějšími majiteli panství, náboženskými, kulturními a hospodářskými poměry a vývojem osídlení.

Východiskem výstavy byl výzkum regionálního historika Josefa Faltička, který dal podnět k jejímu uspořádání a tématu nejstarších dějin Kolštejnska se dlouhodobě věnuje. Za Vlastivědné muzeum v Šumperku se na realizaci výstavy autorsky podílely historička umění Kristina Lipenská a archeoložka Barbora Tomešová. Příprava výstavy by se neobešla bez spolupráce s olomouckým arcibiskupstvím a římskokatolickými farnostmi v Branné, Starém Městě a Hanušovicích, díky níž se podařilo shromáždit unikátní kolekci dochovaných sochařských děl z období pozdní gotiky a renesance.

Nejstarším vystaveným uměleckým dílem je dřevořezba sv. Linharta z Vysokých Žibřidovic. Chybět nemůže ani slavná Madona z Branné, která se původně nacházela v dnes již zbořeném poutním kostele v Kolštejně, kam k ní v barokním období směřovala procesí poutníků. Poté byla instalována na hlavním oltáři nedalekého kostela sv. Michaela. Manýristické dřevosochařství je zastoupeno Madonou ze Starého Města a především pak souborem čtyř figur proroků Izaiáše, Jeremiáše, Ezechiela a Daniela z kazatelny ve Vikanticích. Sochy proroků jsou pozoruhodné nejen svým zpracováním blízkým slezskému sochařství, ale především svým původem, jak upozornil jeden ze spoluautorů výstavy Josef Faltičko. Kazatelna byla totiž do Vikantic přesunuta až druhotně. Původně ji nechala zhotovit manželka majitele kolštejnského panství Jana st. Bruntálského z Vrbna Alžběta Hoffmannová z Grünbüchlu přímo pro novostavbu čerstvě dokončeného kostela v Branné, který je dnes zasvěcen sv. Michaelu archandělovi. Historikové se mnoho let domnívali, že původní renesanční mobiliář branenského impozantního chrámu se nedochoval. Pozapomenutá kazatelna ve Vikanticích je tedy znovuobjeveným mimořádně cenným dokladem vybavení kostela v Branné z období výstavby za Bruntálských z Vrbna, kdy sloužil luteránským bohoslužbám.

Vedle sochařských děl výstava připomíná prostřednictvím fotografií doklady gotické a renesanční architektury na území někdejšího kolštejnského panství, které se vedle Branné a Starého Města dochovaly také v Hanušovicích, Habarticích, Kunčicích či Vikanticích. Pozornost si zaslouží vystavená pečetidla, která od druhé poloviny 16. století používala městečka Kolštejn a Staré Město, zapůjčená ze Státního okresního archivu v Šumperku. Bohatými archeologickými nálezy z muzejních sbírek je přiblížen hrad Pleče, který nad soutokem říčky Branné a potoka Staříče nedaleko Jindřichova na počátku 14. století budovali první v pramenech doložení majitelé kolštejnského panství, rytíři z rodu Wüstehube. Návštěvníci výstavy si současně mohou prohlédnout archeologické nálezy dokládající výrobu skla v 15. až 17. století v Branné, Stříbrnicích, Nové Senince, Velkém Vrbně a Malé Moravě. Zajímavé je, že právě z kolštejnského panství pocházejí nejstarší písemné doklady o existenci skláren na celé Moravě.

Jako doprovodný program muzeum k výstavě připravilo přednášku a komentované prohlídky. Přednáška nazvaná Panství Kolštejn 1313–1621 se uskuteční ve čtvrtek 20. října v sedmnáct hodin v přednáškovém sále šumperského muzea. Přednášející Josef Faltičko během ní přiblíží dějiny panství Kolštejn od první písemné zmínky do roku 1621. Komentované prohlídky výstavy povede historička umění Kristina Lipenská ve středu 2. listopadu v šestnáct hodin a v neděli 6. listopadu v patnáct hodin.

Výstavu bude možné navštívit do 13. listopadu.