Sumpersko.net

Sobotní halový turnaj mladých fotbalistů, který se uskutečnil 7.prosince – více ZDE, zahajovala šumperská fotbalová legenda Ladislav Komínek, který patří k nestarším žijícím hráčům, kteří oblékali šumperský fotbalový dres.

Historie šumperského fotbalu se začala psát na podzim roku 1945, kdy byl založen SK Šumperk. Počátkem padesátých let změnil klub název z původního SK na Železničáři Šumperk. Postupně se začala zvedat úroveň kopané hlavně zásluhou vojenského celku, který vznikl v roce 1953 v odloučené součásti šumperské posádky jako Buzuluk Zábřeh.

Koncem roku 1956 se oddíl přestěhoval do Šumperka a pod názvem Dukla již v roce 1957 vyhrál Ib třídu. Jedním z hráčů té doby je i pan Ladislav Komínek, který se narodil 15.února 1927. Pracoval v ŽOS Šumperk a nyní bydlí s rodinou v Šumperku.

Šumperský fotbalový klub SAN-JV je v neustálém kontaktu s bývalými hráči, kteří reprezentovali Šumperk. „Jsme velmi rádi, když si seniorští fotbalisté najdou chvilku a přijdou mezi naše nejmenší hráče, aby slyšeli, jak se fotbal hrál dříve,“ říká trenér mládeže Miroslav Kubíček. „Mnohdy to jsou dokonce dědečkové i pradědečkové našich nejmenších a pokaždé je vidět, jak kluci hltají každé slovo, protože jsou to pro ně zajímavé informace, které je přimějí také k přemýšlení, jak se sport rychle změnil,“ dodává Kubíček.

Po slavnostním výkopu jsme si s panem Ladislavem Komínkem povídali i my.

Kdy jste začal hrát fotbal?

Ladislav Komínek: Začal jsem ve třinácti letech, jako žák v Prostějově. V té době byla úplně jiná situace, než je dnes. Trenéři obcházeli hřiště a hledali talenty. Až některého, který se jim zdál šikovný našli, tak ho přivedli na trénink. Dnes berou každého a potom teprve zjišťují, jestli má pro fotbal vlohy. Mají s tím více práce a také se prodlužuje doba, než někoho objeví. Myslím si, že tak minimálně o jeden rok.

Vzpomenete si na jméno prvního trenéra?

Ladislav Komínek: Ano, jmenoval se Oskar Zatloukal.

V Prostějově jste hrál jak dlouho a na jakých pozicích?

Ladislav Komínek: Do svých devětadvaceti let. Napřed za juniory a pak za muže. Nejvíce, jako záložník a pak také, jako obránce. Ještě si pamatuji, že jsem měl číslo 3.

Šumperský dres jste oblékal kolik let?

Ladislav Komínek: Dva roky. Od roku 1956, kdy jsem do Šumperku přišel z Prostějova, až do roku 1958. Za tu dobu, co jsem aktivně hrál, tak jsme byli jako přebor a jeden rok jsme hráli divizi. V Šumperku bylo hodně fotbalových fanoušků, tribuny byly plné a hodně fandů s námi jezdilo i na zápasy ven. Nejvíce oblíbené byly turnaje, které se hrály v letních měsících a přijížděly do Šumperku výborné celky. To tribuny málem pro diváky nestačily.

Aktivně fotbal jste hrál jak dlouho?

Ladislav Komínek: Do svých jednatřiceti let. Pak jsem dva roky působil, jako trenérská dvojka, hrával rekreačně, samozřejmě fandil a fotbal sleduji pořád.

Vzpomenete si na poslední zápas, který jste odehrál?

Ladislav Komínek: Pamatuji si to přesně. Měl jsem šedesát let. Pracoval jsem v ŽOS Šumperk a odjeli jsme na přátelské fotbalové utkání do Německa.

Pamatujete si počet vstřelených branek?

Ladislav Komínek: Číslo si už nepamatuji, ale hlavně jsem byl záložník a obránce a tam se zrovna moc branek nestřílí.

Který zápas můžete označit, jako svůj nejlepší?

Ladislav Komínek: Nejraději vzpomínám na zápas, který jsem odehrál na vojně proti TJ Přerov

A na který turnaj nejvíce vzpomínáte?

Ladislav Komínek: Jednoznačně na turnaj, který se uskutečnil v roce 1953 v Topolčanech. Byli jsme tam jedenáct dnů, odehráli sedm utkání a jen jednou prohráli. Hrála tam výborná mužstva v té době Bánská Bystrica, prvoligové Teplice.

Měl jste za svoji sportovní kariéru nějaké úrazy?

Ladislav Komínek: Naštěstí ne a dokonce i kolena vydržela nápor

Kdo začal v rodině s fotbalem?

Ladislav Komínek: Fotbalovou tradici jsem začal já. Přede mnou nikdo z rodiny ten sport nehrál, ale mě následují všichni, syn i vnuci.

Vaše srovnání fotbalu dříve a dnes

Ladislav Komínek: Dnes mají podstatně lepší podmínky. Jsou to skoro profíci, ale dříve tam bylo více srdce. Hlavně je to bavilo a nebyl tam kalkul s financemi.

Jak se Vám líbil dnešní zápas?

Ladislav Komínek: Líbil se mi moc. U kluků je vidět, že mají chuť hrát. Připomíná mi to situaci, kdy my jsme jako takhle malí neuspěli v nějakém turnaji a nebyli jsme nominováni, tak jsme to obrečeli. A to je pořád stejné. Měnit se to začne, až když do toho vstoupí peníze.

Pan Komínek je první z řady Komínků, kteří hrají fotbal. Pomyslnou fotbalovou pochodeň předal pak synovi, ten pak dále a v současné době kope do míče již pravnuk.