Sumpersko.net

Následující dvě zastávky Horské výzvy má pod svojí patronací ambasador Tomáš Bystřický.  Obě části seriálu horských běhů a trekingu v Krušných horách a na Šumavě už loni změnil k nepoznání. Z těch méně atraktivních závodů série udělal naopak velmi zajímavé. Přidal trailové pasáže na úkor neoblíbených asfaltových. A běžci to ocenili. Tomáš Bystřický je totiž velmi zajímavý patron. Rozhovor Patrik Pátek.

Tomáši, jak náročné vlastně bylo „překopat“ trasy, aby běžce opravdu zaujaly?

Tomáš Bystřický: Ve výsledku to byla zábava, protože v obou lokalitách znám velmi dobře určitá místa a ty jsem chtěl do tratí propašovat. Ve výsledku říkám proto, že u té šumavské proběhlo několik výměn a rozhovorů s příslušnými orgány, než jsme se na výsledku shodli, to byla jediná komplikace. V obou lokalitách byla zábava a i trochu risk propojit pro mě známá místa naprosto neznámými cestami.

Jak tě potěšila zpětná vazba. Očekával jsi tolik chvály?

Tomáš Bystřický: Po změnách byl mezi účastníky opravdu hlad, takže už z velké změny poměru terén/asfalt jsem věřil, že těmto etapám pomůžu. Těsně před starty jsem ale byl dost nervózní, hlavně z nové délky Krušných hor a podstatně náročnější Šumavy. Měl jsem obavy, jestli ta změna nebude až moc velká, když najednou přibyla místa, kde někdo musel použít i ruce (Vlčí Hřbet v Krušných) a kopečky těsně před cílem na Šumavě. Ohlasy v cíli a na sociálních sítích ale byly skvělé a mám radost z toho, že i teď se to účastníci nebojí v diskuzi zopakovat

Na co bychom upozornili letos před nadcházející zastávkou v Krušných horách?

Tomáš Bystřický: Snažím se detaily trasy přiblížit v pravidelných úterních okénkách na facebooku a webu Horské výzvy a vypadá to, že běžce opravdu zajímají. Na obou trasách proběhly drobné úpravy. Dalo by se říci, že parametry tratí zůstaly stejné, ale po tak velkém loňském zásahu bylo potřeba ještě doladit detaily. Právě na Božím Daru se změna týká Longu a Halfu, vypustil jsem pár kilometrů po lyžařské magistrále a přesunul je na úzký singletrail podél Blatenského potoka. To znamená, že po cca tři kilometry zahřívacího úseku přijde zúžení na cestičku, kam se sotva vejdou dvoje běžecká ramena vedle sebe.

Pojďme se podívat trochu na tebe – ty jsi byl letos vyhlášený i v anketě Sportovec roku Plzeňska – připomeň, za co to bylo především?

Tomáš Bystřický: Jestli to mělo být za jeden výsledek, tak asi loňské vítězství na mistrovství světa v Target Sprintu ve štafetovém závodu. To je nová střelecká disciplína s ambicí nahradit některou z těch olympijských. Jde vlastně o letní biatlon, tedy běh a střelbu v maximálním zatížení, protože se běhá pouze tři krát čtyři sta metrů plus dvě střelby ve stoje.

Ty jsi dost multifunkční sportovec. Čím vším se zabýváš? Vzpomeňme na historické úspěchy, na které jsi hrdý.

Tomáš Bystřický: Právě, že to umístění v anketě je spíše výsledkem dlouhodobé práce a výsledků, tedy já to alespoň tak beru. Výsledky jsem neměl nikdy tak velké, abych si za to něco koupil, i když je to řada medailí z Horských výzev a dalších krosových a horských závodů v České republice, nominace do české skyrunningové reprezentace a probojování se do třiceti na světovém skyrunningovém poháru. Z letního biatlonu pak řada titulů z mistrovství ČR, ale i Německa, nebo ze světových pohárů. Občas taky sednu na kolo (to je můj koníček už od mala, viz moje pravá ruka) a skočím do vody, takže nepohrdnu místním triatlonem. Hrdý jsem tedy spíš na to, co všechno mi trénink, příprava a následně závody přinesly za zkušenosti. Závodil jsem od Kanárů po Estonsko, běžel slavné horské klasiky, projezdil Českou republiku skrz naskrz, potkal řadu zajímavých lidí a otevřel spoustu možností. Kdybych se věnoval na sto procent jen jedné disciplíně přineslo by to asi ještě lepší výsledky, ale přišel bych o to ostatní.

Co tě ale žene do hor?

Tomáš Bystřický: Dříve to byla soutěživost, výzva, chuť po něčem větším, po větším zápasu. Každý závod hodně bolel, přinášel adrenalin a euforii. S každým tréninkem a závodem v horách jsem cítil, jak se tělo zlepšuje a je možné se sám dostávat dál a dál. Tento hlad po výkonu a zdolávání mám pořád, ale stále více mě fascinuje mohutnost hor, prostor, samota, surovost a klid, jaký přinášejí a jaký je potřeba k překonání.

Úzce spolupracuješ s Rock Pointem, se kterým děláte tréninkové kempy. Můžeš tento projekt představit neznalým?

Tomáš Bystřický: Ano v kontaktu jsem už čtyři roky a baví mě, jak se naše spolupráce stále prohlubuje. RP, řekl bych až velkolepě, rozšířil nabídku běžeckého vybavení a jsem rád, že k tomu můžu i jí nabídnout své zkušenosti. S Krabem (Jan Krabec, marketing RP pozn. red.) jsme si lidsky hodně sedli a jeho atletické zkušenosti i trenérské vzdělání nabízí spoustu znalostí a zkušeností, které se snažíme lidem na kempu předat. Je to tedy nabídka úplného běžeckého základu, techniky a tréninku ale i zkušeností pro pokročilejší, kteří se chtějí připravit třeba na Horskou výzvu nebo i něco většího. Výsledky snad dokládá fakt, že někteří běžci s námi jezdí opakovaně a i proto jsme letos zařadili prodloužený kemp v Rakousku - tam už to bude opravdu pořádný trailrunning.

Ty se ale zabýváš také vědeckou činnosti (postgraduální studium). Pojďme to trochu rozvést.

Tomáš Bystřický: Byl to pro mě logický krok po dokončení magisterského studia na fakultě elektrotechnické v Plzni - chtěl jsem pracovat na vývoji chytrých textilií, tedy kombinace elektroniky, senzorů a textilu, ať už pro zdravotnictví, sport nebo denní použití. Pár kroků se nám v některých ohledech podařilo udělat, ale během posledního roku jsem zjistil, že nemám na výzkum takový tah. Mnohem raději jsem pracoval na projektech, kde byla rychlejší aplikace a výsledky. Paralelně k tomu jsem už trochu dělal na sebe pro české zastoupení značky Dynafit, a když pak přišla nabídka na fulltime, zvednul jsem kotvy. Takže teď jsem ve sportovním oboru a práce přesně naplňuje moje očekávání. Studium jsem si nechal už jen dálkově.

Takže čím se do budoucna hodláš zabývat?

Tomáš Bystřický: Těžko říct, co mi život přinese nebo kam odnese, ale cítím se dobře v tomto odvětví -  od mala jsem mezi sportovci a teď mě to i živí. Zároveň se snažím nasávat informace a zkušenosti z pracovního prostředí jako houba, protože to mi po škole chybí, ale nechci tím říct, že bych na elektrotechniku zanevřel. 

Co pro tebe vlastně znamená seriál Horská výzva?

Tomáš Bystřický: Pro mě byla Výzva vstup do závodního ultra, dva menší závody už jsem sice absolvoval rok před tím, ale teprve na Výzvě jsem závodil se vším všudy, s poctivou přípravou, tréninkem na trati a taktikou. Byla to tehdy důležitá příprava na etapový závod GORE-TEX TransAlpine Run, takže jsem si mohl vyzkoušet všechno, včetně sebe a parťáka před výjezdem do Alp. Závody v českých horách mi daly bezvadné zážitky, výsledky ale i přešlapy a bolesti, takže to byla důležitá škola a vzpomínám na jednotlivé závody velmi často. Speciálně pak na Krkonoše 2014, protože tam jsem poprvé viděl Terku, mojí současnou přítelkyni