Sumpersko.net

Letka dřevěných andělů stráží louku v sousedství kostela v Rejcharticích. Během dvou ročníků výtvarného sympozia Andělské louky je vytvořili sochaři a řezbáři z různých koutů republiky.

Originální díla mají v budoucnosti ozvláštnit Andělskou stezku vedoucí ze Šumperka přes Tulinku do Rejchartického údolí. „Myšlenka uspořádat sympozium se zrodila už před čtyřmi lety. Sešli jsme se u dobrého vína a nechali se inspirovat překrásnou krajinou a loukami v Rejcharticích. Ke spolupráci jsme přizvali domorodce, kteří se pro náš projekt upřímně nadchli,“ vysvětlil šumperský řezbář Tomáš Wurst.

Sochaři a řezbáři se v Rejcharticích sešli už podruhé. Romana Krestýnová, Jiří George Prchal, Miroslav Dudycha, Petr Eschler a Tomáš Wurst vytvořili od 14. do 19. července pět andělů z topolového dřeva, které darovalo město Šumperk. „Do nadpozemské tematiky nás uvedl Milan Palkovič, farář z Velkých Losin, v jehož pojetí anděl je poslem krásy,“ objasnil brněnský umělec Jiří George Prchal, autor největší sochy, která měří šest metrů a váží skoro dvě tuny. „Kdo Andělskou louku navštíví, hovoří o pozitivní síle, která z místa vyzařuje. Je to energie vycházející z našich srdcí a z naší tvorby,“ soudí Prchal.

Jeden z účastníků sympozia v Rejcharticích zhmotnil anděla, kterého prý skutečně viděl. „Po ulici šla stařenka s hůlkou, nad níž se vznášela asi dva a půl metrů vysoká zářící bytost bez jasných kontur, vytrácející se kamsi do ztracena. Bylo na ní znát, že je neobyčejně laskavá. Tohoto anděla jsem se pokusil zpodobnit v topolovém dřevě,“ vysvětluje sochař Petr Eschler, který žije a tvoří v Dolanech u Olomouce. „Prošel jsem si zážitkem klinické smrti a vím, že andělé jsou. Žijí v jiné dimenzi, představují zvláštní energetickou formu existence. Citliví lidé je mohou spatřit,“ domnívá se umělec.

Obyvatelé Rejchartic jsou podle místostarosty Jiřího Račáka pyšní na to, že právě v jejich obci vyrostla nezvyklá galerie pod širým nebem, která nemá ve světě obdoby. „Zatím jsou sochy pohromadě na louce místního zemědělce Josefa Pastvy, už na podzim však pět z nich ozvláštní Andělskou stezku ze Šumperka, která naváže na Čarovný les. Doufáme, že sympozium bude v příštích letech pokračovat a andělů zase přibude. Chtěli bychom je pak rozmístit na dalších loukách. Vlastníci se sami nabízejí, dokonce slibují pomoc při osazování soch,“ pochvaluje si Račák.

V kdysi lidnaté horské obci žije už jen 195 stálých obyvatel. Dřevění andělé, kteří zabydleli prostor mezi kostelem a kapličkou, jako by symbolicky vrátili do vsi ducha společenského a kulturního dění zaniklých časů a vytvořili pomyslnou spojnici mezi tehdejšími obyvateli s těmi dnešními. „Nemyslíme si, že by louka plná andělů přivedla do vsi houfy turistů a přinesla Rejcharticím novou ekonomickou prosperitu. Přesto nás těší, když kolemjedoucí zastavují. Navštíví louku, projdou se až ke kapličce, posedí pod sochami, vyfotí se s nimi. Vnímají křesťanské poselství andělů a krásu přírody, jež představuje ten nejhonosnější chrám, jaký Bůh stvořil,“ říká Račák.

Sochařské a řezbářské sympozium podpořilo mimo jiných občanské sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné. Sochy na Andělské louce instaloval Ladislav Mozga.