Sumpersko.net

Co je presumpce neviny ví téměř každý. Stejně tak, co je šuškanda? Porušuje šuškanda princip presumpce neviny? Trestní zákon ji nezná, jen pomluvu. Porušuje v civilním právu šuškanda právo na ochranu osobnosti? Pokud by tomu tak bylo, byly by zde stovky tisíc žalovaných a žalob na ochranu osobnosti.

Stačí si vzpomenout na šuškandu, která provázela naše ministry, premiéry a Václava Klause. Mám na mysli šuškandu politickou. Stanislavu Grossovi se sice nic neprokázalo, ale jeho příběh o bytě s druhým dílem o sto milionech, je nejlegračnějším příběhem z Nových pověstí českých. Měl jsem dvakráte příležitost jej v „pokřišťálové“ době spatřit.  Poprvé s čepicí naraženou hluboko do čela a v tmavých brýlích, podruhé při návštěvě dětského divadla. Celá jeho rodina byla oblečena do konfekce z vietnamských stánků. Možná, že se takto maskuje, aby spoluobčané neporušovali právě presumpci neviny, což by mu jako doktoru práv muselo vadit.

Stejná šuškanda o milionech dolarů provázela MUDr.Martina Bartáka od jeho ministrování až k probíhajícímu hlavnímu líčení před trestním senátem. Obdobně je na tom Marek Dalík. A v řadě stojí další. Až na Hrad. A šuškanda pracuje dál, Topolánka prý od trestního stíhání dělí  jen milimetr. Jsou šuškandy lidové (jedna paní povídala) a šuškandy  kvalifikované - mediální. Pokud vím, tak  žádný sociolog ani právník procentně neporovnával pravdivost a nepravdivost šuškand. Ukradené miliardy, o kterých se šuškandy nedozvěděly zatím nikdo zkoumat nemohl.

Jenže on je problém zkoumat jen i miliony. Dokonce jen statisíce. U policie existuje totiž delimitace; samozřejmě  obvodní oddělení se zabývá maličkostmi–ukradenými koly a peněženkami, odtaženými auty apod. Ale jak jsem si vyzkoušel, ani trestní oznámení v řádu milionů policii nezajímá, teprve stamiliony vzbudí pozornost protikorupční  policie. Tento zájem je i ukazatelem, jak daleko či blízko máme k právnímu státu.

Kam mají občané nejblíže, koho z orgánů státu potřebují občané nejvíce? Toho, kdo dává hodně razítek! Své radnice se všemi odbory a odděleními.

Jaká tam může být korupce? Radnice privatizují byty a jak jsem zjistil, mimo ceny kupní stanovené znaleckým posudkem, je i cena „předkupní“ jakási pojistka bez potvrzení, aby Vám byt neutekl, která se pohybuje ve statisících, konkrétně u zjišťovaného bytu-osm set tisíc korun „A to se pak odečte od té kupní ceny“, ptám se naivně. „Kdepak  pane  doktore, vždyť přece víte, jak to dnes chodí.“

V tomto případě již nejde o šuškandu, ale o zažitý fakt. Šuškandou již může být, že je tomu u několika radnic, které prodávají byty. Šuškandou ale již  není krátká zpráva v novinách, že policie  zahájila trestní stíhání radnice Prahy 6.  Asi mělo být úředníků z radnice Prahy 6. Vedení v tom jistě nejede, protože před rokem paní starostka na moji  nevinnou otázku, zdali na její radnici může existovat korupce, se velmi rozčilila, vztáhla to na sebe a otevřela dveře do sekretariátu, aby všichni viděli toho lháře, který ji obviňuje z korupce.

Šuškanda ovšem tvrdí, že nejde jen o malé ryby-byty a bytečky, ale i o podivnou smlouvu týkající se nemovitostí na Dračkách a o velký tunel na Kulaťáku, jak zjistili reportéři TV. Předmětem zájmu policie jsou i stamiliony radnice, které spolkla společnost Key Investment, kvůli které nosí Stanislav Gross tmavé brýle a obleček od Vietnamců. Konečně nebýt publikovaných rozhovorů mezi Bémem a Janouškem, mohli bychom si myslet, že si šuškandu o poměrech na magistrátu někdo jen vymyslel. Svoji nejslavnější éru zažila šuškanda v období nacistického protektorátu. Ožila v době druhé totality a jak se ukazuje, má své místo i v demokracii. V té však mnohdy má komické rysy. A to i když se šušká o místech nejposvátnějších a dokonce korunovačních.

Otázkou zůstává, kam až se došuškáme.