Sumpersko.net

Tento rok v Olomouckém kraji proběhl pod názvem Křesadlo již čtvrtý ročník oceňování dobrovolníků. Jak zní motto akce, jedná se o „cenu pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci“. Dobrovolníkům, kteří „dokážou vykřesat jiskry lidství“, cenu uděluje organizace Hestia.

Celkem letos došlo 38 nominací, které zahrnovaly 27 žen a 11 mužů. Nezávislá komise po ukončení nominací rozhodla ocenit osm dobrovolníků. V kategorii ekologické aktivity, spolková činnost byl oceněn Hynek Pečinka (Olomouc), za dobrovolné hasiče Miloslav Siegel (Bohuňovice – Trusovice), za zdravotnictví Jana Nakládalová (Olomouc) a Jiřinka Koutná (Šumperk). V oblasti děti, mládež, volnočasové aktivity byla oceněna Naděžda Šváčková (Střítež nad Ludinou) a za sociální služby Renata Prášilová (Olomouc), Eva Kvašňáková (Přerov) a Alžběta Machů (Olomouc).

Vyvrcholení nastalo ve středu 17. prosince večer ve Slavnostní dvoraně Arcibiskupského paláce v Olomouci. Zde byly osmi vybraným dobrovolníkům předány certifikáty a samotné ceny v podobě funkčních, ručně zhotovených, křesadel.  

Hynek Pečinka svou každodenní činností dobrovolníka představuje jeden z pilířů Malé lišky – klubu přátel přírody, která svým členům i široké veřejnosti nabízí výlety do přírody, příjemná hudební a cestovatelská setkání, netradiční výtvarné dílny a další akce. Malá liška pořádá akce jak pro dospělé, tak pro mládež, rodiny i seniory. Jen letos vedl minimálně devět akcí a spolupodílel se na velké cestě Malé lišky do Litvy.

Miloslav Siegel je členem sboru dobrovolných hasičů od r. 1978. V roce 1993 se stal členem výboru sboru. Patří také k výjezdové jednotce obce Bohuňovice. Za dobu jeho působení stovky dětí z okolí okusilo ten opojný pocit vítězství při soutěžích a naučilo se být týmovým hráčem a druhému spolehlivým kamarádem.

Jana Nakládalová vede organizaci nemocných závažným onemocněním centrálního nervového systému – roztroušenou sklerózou (RS). Do organizace ROSKA Olomouc přišla před sedmi lety, kdy měla roztroušenou sklerózu teprve krátce diagnostikovanou. Mimořádné zásluhy má paní Nakládalová v souvislosti s vybudováním nového MS (multiplex sclerosis) centra ve Fakultní nemocnici Olomouc. Uspořádala petiční akci, vedla řadu jednání s vedením nemocnice a neurologické kliniky.

Jiřina Koutná celý svůj profesní život zasvětila boji proti rakovině. V roce 1991 bylo z její iniciativy založeno občanské sdružení Liga proti rakovině (LPR) Šumperk. Na myšlenku stát se lékařkou připadla na poválečném dětském táboře, pořádaném křesťanskou organizací YMCA. Dostala se tam ke knihám Paula de Kruifa z prostředí medicíny, které ji tak jako řadu jiných inspirovaly při volbě povolání.

Studovala v Brně, kde pomáhala mladším studentům a zkoumala, jak buňky zlepšující imunitu pomáhají v boji s rakovinou. Její studentská práce vzbudila pozornost v krajském i celostátním měřítku. Na studiích se také seznámila s budoucím manželem. Těšilo ji, že se lidé uzdravují, ale pochopila, že pomoci by mohla také prevence. „Pacientky s nádory prsu přicházely pozdě, a tak jsem v roce 1967 začala objíždět obce i textilní továrny, kde většinu zaměstnankyň tvořily ženy, a učila je samovyšetřování prsů,“ vypravuje. V celorepublikovém měřítku byla tato prevence zahájena až v roce 1973. Rozhovor s MUDr. Koutnou ZDE

Prevence, zlepšování kvality života a podpora výzkumu v oblasti onkologie, to jsou tři pilíře, na nichž Liga proti rakovině stojí. „Členská základna se zpočátku rekrutovala z pacientů, ale přidávali se také jejich příbuzní, přátelé, lidé, kteří se o problematiku zajímají,“ vysvětluje onkoložka.

Ukázalo se, že nejaktivnějšími členkami jsou ženy, jejichž největší skupinu tvořily pacientky po operaci prsu. „V roce 1993 jsme pro ně začali pořádat rekondiční pobyty. Ženy si na nich nejen odpočinuly, ale také se vzájemně svěřily se svým trápením a ulevilo se jim. Psychická pohoda má nezastupitelný vliv na proces uzdravování,“ objasňuje doktorka Koutná. 

Naděžda Šváčková začala v obci Střítež nad Ludinou pracovat s dětmi a mládeží od roku 1985, kdy se sem přivdala. V roce 1993 se stala jednou ze tří zakládajících členek tělovýchovné jednoty (TJ) v obci a současně její předsedkyní, tuto funkci vykonává dodnes Je iniciátorkou mnoha kroužků, které se staraly a starají v obci o smysluplné naplnění volného času dětí a mládeže. Po složení zkoušek cvičitelky založila a několik let také osobně vedla rehabilitační cvičení pro seniory z místní organizace svazu tělesně postižených a také kondiční cvičení pro ženy. Sociální služby:

Renata Prášilová pomáhá v rodině s dítětem se zdravotním postižením. Pravidelně, jednou týdně na dvě hodiny, navštěvuje chlapce Jirku s těžkou kvadruparetickou formou dětské mozkové obrny. Jirka nemůže chodit ani mluvit a komunikace s ním probíhá v omezené míře neverbálně. Dobrovolnické činnosti se Renata Prášilová věnuje od listopadu 2012, za Jirkou dochází od dubna 2013. Jirku se během procházek snaží co nejvíce zabavit. Renata se snaží k Jirkovi chovat jako ke zdravému dítěti odpovídajícího věku.

Eva Kvašňáková je dobrovolnicí od vzniku pobočky Maltézské pomoci v Přerově. Začala svou dobrovolnickou činnost návštěvami u seniorky upoutané na lůžko, o kterou pečovala Charita Přerov. Společný čas trávily povídáním, čtením, zpíváním. Pak navštěvovala ženu, která již nevycházela ven a svůj čas trávila jen doma. Eva obětavě za touto seniorkou dojížděla mimo Přerov do Lověšic. Od 1. září 2012 dochází každý týden za 94letým klientem do Domova pro seniory v Přerově. Čas společně tráví povídáním, čtením a jak říká sama dobrovolnice Kvašňáková, vzdělává se díky klientovi v oblasti zeměpisu i jiných oborech. Její dobrovolnictví je o to cennější, neboť pečuje o svého zdravotně postiženého syna a přesto je ochotna svůj volný čas věnovat nezištně druhým.

Alžběta Machů je studentkou 1. ročníku magisterského oboru VŠ a ve svém volném čase již tři roky navštěvuje Azylový dům pro matky s dětmi. Chodí pravidelně každý týden a věnuje jim značnou část svého volného času. Pro děti si připravuje různé aktivity: malování, vyrábění výrobků, doučování, tancování a cvičení. Společně s pracovníky azylového domu, dalšími dobrovolníky a praktikanty vytváří program na různé akce např. Den dětí, Maškarní ples, Oslava konce školního roku a vysvědčení atd. Děti si paní Machů velmi oblíbily a na její návštěvu se vždy těší.

Cena Křesadlo je ručně vyrobený předmět s nápisem „Křesadlo“ a označením aktuálního roku. Cena je autorským originálem kováře Jaroslava Zívala, který od roku 2003 vyrábí podle starých vzorů opravdová a funkční křesadla. Jeho udílení v Olomouckém kraji uspořádala Maltézská pomoc, o. p. s. Centrum Olomouc ve spolupráci s UNO. Hlavním partnerem celé akce byl již tradičně Olomoucký kraj.