Sumpersko.net

Dobrodružnou cestu pryč z velkoměsta k sobě samé a od sebe zase zpět k druhým lidem podnikla vystudovaná zdravotní sestra, trenérka, masérka, terapeutka a celoživotní studentka Lucie Tylová. O zkušenosti, které tak získala, se ráda podělí.

Rodilá Pražačka nalezla před lety manžela a domov v Novém Malíně. Na zapadákov nežehrá, získala prý vše, co kdy chtěla mít. Přesto však nehodlá ustrnout na místě, stále se vzdělává a pomáhá lidem. „Po vystudování zdravotnické školy jsem pracovala na oddělení závislostí psychiatrické léčebny v Bohnicích, doplnila jsem si odborné vzdělání, a abych je co nejvíc uplatnila, působila jsem zároveň na Lince bezpečí. O víkendech a o dovolených jsem pracovala jako průvodkyně cestovní kanceláře specializované na sportovní akce. Při jedné z nich jsem se seznámila s manželem,“ vypravuje Lucie.

Ačkoliv je rodilou Pražačkou, k velkoměstu nikdy nepřilnula. Už od dětství prchala do přírody, v panelákovém bytě s bratrem chovali v jednom období psa, kočku, králíka, čtyři korely, dvě andulky, strašilku, křečka a pětadvacet potkanů. „Když se na to dívám zpětně, docela se divím, že nás rodiče nevyhodili,“ usmívá se při vzpomínce.

Venkovský život se jí zalíbil nejen proto, že mohla svůj zvěřinec ještě rozšířit. „Nemám ráda anonymitu velkoměsta, nekonečně se valící proudy chodců, uspěchanost, tlačenici v metru. Lidé se stále někam ženou, mají pocit, kolik toho nestihnou, a ani si nevšimnou, co všechno jim uniká mezi prsty. Nevadí mi, že se na venkově všichni znají, přenesu se i přes to, že ne každému musím jít pod nos. Člověk se naučí vyrovnat se s tím, že si o něm druzí povídají, vždyť je to konec konců projevem zájmu o jeho osobu,“ říká s nadhledem.

Ani přestěhování daleko od centra České kotliny nezbrzdilo její životní a profesní tempo. V Šumperku začala pracovat jako trenérka ve fitness centru, podstoupila odborný kurz, získala certifikát a hned se rozhlížela, co dál. Chtěla využít i předchozí zdravotnické vzdělání a praxi, a tak začala studovat meridiánové masáže, v roce 2009 otevřela vlastní Regenerační centrum. „Zdrojem fyzických obtíží mnohdy může být psychika a naopak. Povídám si s lidmi, provádím sportovní, reflexní i akupunkturní masáže, poradím i vhodné cvičení na doma. Stále se snažím rozšiřovat si obzory, proto ročně navštěvuji jeden nebo dva vzdělávací kurzy,“ líčí Lucie.

Kromě masáží nabízí také biorezonanční terapii. „Frekvenční vlny vyšlou signál orgánu, který nepracuje, jak by měl, a znovu ho tak „nastartují“. Pacient při terapii necítí buď vůbec nic, nebo jen jemné chvění,“ vysvětluje odbornice.

Biorezonanční terapie pomáhá při alergiích, zánětech trávicí sliznice, revmatických potížích, nemocech vnitřních orgánů, migrénách a bolestech, problémech dásní a ústní dutiny. Poslouží při odstraňování virů, bakterií, plísní a jiných parazitů, dokáže zlepšit imunitu organismu, je vhodná i pro děti. „Nikdy klientům nezasahuji do medikace,“ zdůrazňuje terapeutka, která je naopak ráda, když pacient pravidelně navštěvuje odborného lékaře. Díky terapii se zdravotní stav zlepšuje a lékař dávky léků sníží.

Ve volných chvílích se Lucie věnuje pořádání akcí pro děti. S pomocí přátel už několikrát proměnila mladoňovský les v místo setkání pohádkových bytostí.

Receptem na zdravý a šťastný život podle ní je soulad člověka se sebou samým.

„Každý má na světě jeden významný úkol, a to žít. Důležité je utvářet si život podle svého. Pokud dělám vše tak, aby byli spokojení druzí, ale zapomínám na sebe, míjí se má snaha s účinkem. Především musím být v souladu sama se sebou, dělat věci tak, jak je cítím. Co nosím v hlavě, to se odráží i na těle, mentální a fyzická stránka se doplňují. Žijme podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a bude nás trápit mnohem méně zdravotních obtíží,“ radí odbornice.