Sumpersko.net

Takové jsou hodnoty vítězné dvojice Pavla Paloncýho a Filipa Šilara v cíli 3. ročníku závodu Rock Point – Zimní výzva. Dvojka opět zcela suverénním stylem obhájila loňské prvenství v nejextrémnějším českém zimním outdoor-survivalovém závodě dvojic ve volném terénu.

Do cílového Šumperka přišla v sobotu nad ránem a je jasné, že druhý tým nebude ve finiši v Pavlínině dvoře dříve než v neděli. „Bylo to delší, než jsme čekali. Ztratili jsme poslední mapu, takže jsme kolem Hanušovic trochu bloudili v hustém lese. Poslední noc byla navíc nejstudenější za celou dobu závodu. Jsme rádi, že jsme v cíli,“ řekl Pavel Paloncý, kterého i přes pokročilou únavu s kolegou Filipem Šilarem zastavila další dobrodružná akce. „Uprostřed ničeho jsme narazili na nové ale úplně otevřené auto. Zřejmě bylo kradené, a tak jsme volali policii. Nejhorší pro nás v tu chvíli byla věta, abychom na místě počkali,“ usmál se Filip Šilar z týmu Phoenix multisport – Adidas.

Zatímco Paloncý se Šilarem začali nabírat síly v zázemí v Šumperku, o malou chvíli později v pořadí druhá z dvojic Martin Mazal a Vítek Pučálek dorazila na třetí checkpoint na Suchém vrchu, kde si na dvě hodiny lehla. „Sobotní večer jsme původně už chtěli trávit v Šumperku, ale jde to hodně pomalu. Síly docházejí, dvakrát jsme bivakovali. Když si uvědomím, co máme před sebou, vůbec se mi do toho nechce,“ pousmál se Martin Mazal.

Průběžně stříbrné duo Veemaz má svoji pozici takřka jistou. Zcela jiná situace ale vládne za ním. Během pátečního večera se proměnily týmy na celkovém třetím místě. Před Evu Filipiovou a Petra Walu se dostali Miloš s Ivanou Bohoňkovy z Mělníka. „Chtěli jsme si to zkrátit, ale zvolili jsme si delší a horší cestu přes les. Tohle rozhodnutí se nám krutě vymstilo. Místo, abychom se vrátili na silnici, jsme se dál brodili v hlubokém sněhu v lese. Stálo nás to určitě dobré dvě hodiny,“ podotkl unaveně Petr Wala.

To manželský pár z Mělníka působil spokojeně. „Jen jsem si zapomněla namazat nos a trochu si ho na sluníčku spálila, jinak dobrý. Doma jsem před závodem měla takového organizování, že si nemůžeme dovolit nedojít. Regule navíc neumožňují, abych manžela zahrabala do sněhu a případně došla sama,“ vtipkovala Ivana Bohoňková. „Ano manželka, je ta, která nás spíš žene, ale jdeme tak, abychom stihli všechny limity a došli do cíle. Není rozhodující čas ani pozice, jen chceme dojít a celkově si to užíváme. Měli jsme spát pár hodin v hotelu, ale přišli jsme pozdě a museli se spokojit s kůlnou za místní hospodou,“ líčí další zážitky Miloš Bohoněk, jinak primář Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích.

Koncem soboty se oba mix týmy, bojující o celkové třetí místo a o prvenství v mixech, nacházely u třetího checkpointu na Suchém vrchu s rozdílem dvou hodin. Na celkové páté pozici pak jde dogtrekař Jaroslav Maixner. „Nad jeho pokračováním ale visí otazníky. Nemůžeme protahovat limity, takže uvidíme, jak na tom sám bude na závěrečném kontrolním bodě a zda je reálné, aby stihl nedělní finiš,“ dodal ředitel závodu Pavel Zitta.