Sumpersko.net

Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku nesou titul prvních vodoléčebných lázní světa. V současnosti jsou ovšem také nejvýznamnějším lázeňským zařízením u nás, které se mimo jiné věnuje lázeňské péči psychických poruch. „O jejich výjimečném postavení na poli psychologie a psychiatrie svědčí jejich téměř šedesátiletá role coby hostitele konference zaměřující se právě na léčbu těchto poruch. První psychofarmakologická konference se v Jeseníku konala před 56 lety a byla vůbec první tohoto druhu na světě,“ uvedla tisková mluvčí Městského úřadu v Jeseníku Věra Janků.

Setkání, které v Jeseníku pořádala Česká neuropsychofarmakologická společnost 8. až 12. ledna, se účastnilo 720 specialistů. V letošním roce se organizátoři zaměřili na téma „Psychofarmaka a reforma v psychiatrii“.

Na vědeckých sympoziích a odborných workshopech byly prezentovány nejnovější výzkumy a postupy léčby v  psychofarmakologii, nové poznatky v oblasti antipsychotik a antidepresiv, specifické farmakologické postupy v dětské a dorostové psychiatrii, nebo při poruchách příjmu potravy.

Diskutoval se také vliv kanabisu na mozkovou aktivitu či problematika společensky tolerovaných drog.

Kromě hlavního tématu reformy psychiatrické péče, ke kterému hovořil například doktor Martin Holý, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice, nebo renomovaný sociolog Petr Winkler z Psychiatrického centra Praha, bylo převratným představení unikátní léčby alkoholismu. Dosud byly za nejúčinnější léčbu alkoholismu považovány restriktivní metody v čele s přísným zákazem jeho konzumace. Díky novému léku dánské farmaceutické společnosti však může být vše jinak.

Proti nadměrné konzumaci alkoholu nás většinou chrání „přirozená záklopka“, která nám ve správný okamžik řekne, kdy přestat. „Člověku, který neví, kdy má dost, nový lék zastaví rozvoj psychopatologického jevu a navodí mu právě ten pocit přirozené záklopky. Tato farmaka jsou opravdu světovou novinkou,“ vysvětlil profesor Cyril Höschl, předseda České neuropsychofarmakologické společnosti.

Jesenická konference se však zabývala ještě dalším nosným a podstatným tématem: léčbou hyperaktivity (ADHD) dospělých. Obecně se setkáváme s pojmem hyperaktivity pouze u dětí. Ve skutečnosti touto neurovývojovou poruchou trpí také dospělí jedinci. ADHD se u nich projevuje například neschopností dokončit úkoly nebo se řídit pokyny, potížemi s organizováním a ztrácením věcí, pocitem neklidu, skákáním do řeči. „Důsledkem pak mohou být studijní problémy, potíže v sociálních vztazích včetně problémů se zákonem, potíže v zaměstnání, sexuální rizikové chování, potíže při řízení auta a motorky, nízké sebevědomí,“ doplnil profesor Höschl a dodal, že léčba ADHD u dospělých jedinců je velkým posunem v léčbě emociálních poruch.