Sumpersko.net

Prvními akademickými dožínkami ožije ve čtvrtek 16. září areál Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (PřF UP) v Olomouci-Holici, ve kterém vědci na experimentálních polích pěstují a šlechtí například pšenici, ječmen, ostropestřec nebo mák.

Na oslavách konce letošní sklizně nebude chybět slavnostní předání dožínkového věnce, představení výsledků práce vědců z katedry chemické biologie Přírodovědecké fakulty UP v oblasti šlechtění a ochrany zemědělských plodin ani ukázky unikátní zemědělské techniky, kterou používají. „První dožínková slavnost Univerzity Palackého představí propojení základního výzkumu chemie a biologie s aplikovaným zemědělským využitím, a to například formou společného vývoje registrovaných přípravků k ošetření rostlin, na kterém se podílí i aplikační sféra,“ uvedla Lucie Plíhalová z katedry chemické biologie, podle které byla letošní úroda na experimentálních maloparcelách v Olomouci-Holici díky profesionalitě a zkušenostem vědeckého týmu dobrá. „Deštivé počasí konce léta ji nijak nezasáhlo. Úrodu se podařilo včas sklidit, a to i zásluhou nové polní mechanizace,“ doplnila.

Součástí dožínkového programu bude prezentace výsledků šlechtění a ošetření plodin na experimentálních plochách. Připraveny budou informace o spolupráci akademické a podnikatelské sféry při vývoji společných moderních hnojiv a dalších prostředků k ošetření rostlin.

Na své si přijdou i příznivci moderní zemědělské techniky. Představen bude nový dron s laserovým skenerem, který vědcům v Olomouci-Holici od letošního roku pomáhá hodnotit růst polních porostů. „Skenování našich políček pomocí dronu provádíme v průběhu vegetačního růstu přibližně jednou týdně. Na konci sezóny pak budeme sledovat, jak rostliny reagovaly na změny počasí, jednotlivá ošetření nebo na napadení patogeny. Díky tomu přesněji popíšeme efekty jednotlivých aplikovaných látek za daných podmínek,“ popsal Jan Humplík význam použití dronu při pěstování a šlechtění zemědělských plodin.

Kromě dronu budou na dožínkových slavnostech vystaveny také maloparcelní kombajny Hege 160 a Wintersteiger Delta. Jednu z těchto mlátiček katedra chemické biologie pořídila teprve loni a letos byla na poli použita poprvé. „Pomocí těchto moderních kombajnů lze přímo při sklizni vyhodnotit celou řadu parametrů, jako je například objemová hmotnost či vlhkost zrna," uvedl Radoslav Koprna z katedry chemické biologie. Připravena bude také ukázka secího stroje Haldrup SB-25 či traktoru Kubota M6040.

Univerzita Palackého hospodaří na maloparcelních polích v Olomouci-Holici, která slouží k základnímu i aplikovanému výzkumu, od roku 2012; v současnosti jsou ve správě katedry chemické biologie. Ve spolupráci s Laboratoří růstových regulátorů, společným pracovištěm Ústavu experimentální botaniky AV ČR a PřF UP, vedenou Miroslavem Strnadem se zaměřuje na pěstování užitkových rostlin a vývoj přípravků k regulaci jejich růstu, biologického stárnutí, fotosyntézy, ale také například ke zvýšení tolerance plodin proti suchu v období klíčení. Experimentální maloparcely mají celkovou rozlohu zhruba pět hektarů a simulují reálné pěstitelské podmínky koncových uživatelů vyvíjených přípravků, tedy například zemědělců. Odborníci na těchto polích testují zejména účinnost fytohormonálních derivátů a listových hnojiv zejména na ozimé řepce a pšenici, jarním ječmeni a kukuřici.