Sumpersko.net

Novým Akademickým sadem se mohou pochlubit Slatinky na Prostějovsku. Desítky ovocných dřevin, které byly vybrány s ohledem na místní klimatické a půdní podmínky, vysadili v této obci na konci února studenti Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) spolu s místními obyvateli. 

Návrh výsadby ovocných dřevin a révy vinné odkazuje na dřívější extenzivní sady v oblasti Malého Kosíře.

Nápad založit ve Slatinkách Akademický sad vzešel z krajinářského workshopu, který pravidelně pořádá Ústav plánování krajiny Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici a katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP. „V roce 2020 a 2024 byly ve Slatinkách uspořádány dva workshopy. Studenti na nich řešili různé problémy v intravilánu i extravilánu obce. Zaměřili se například na odtokové poměry na Kobylí hlavě, na chráněná území Vápenic – Kosířských lomů i na zemědělskou půdu v okolí. Pozornost studenti věnovali také dlouhodobému problému Slatinek, kterým je parkování vozidel návštěvníků obce a přírodně cenných území Velkého a Malého Kosíře či Vápenic,“ uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Bořivoj Šarapatka, který byl spolu s Alenou Salašovou garantem projektu ve Slatinkách.

V intravilánu obce studentské týmy řešily výsadbu zeleně a úpravu centra obce. Nakonec se setkaly u požární nádrže nad obcí a u přilehlého svahu. Tam poté vznikl návrh na novou výsadbu ovocných dřevin a révy vinné. „Sad jsme nazvali Akademický, protože se na něm podílí studenti z Univerzity Palackého a Mendelovy univerzity. Strategické umístění v blízkosti oblíbené turistické trasy na Kosíř nabízí jedinečnou příležitost vytvořit odpočinkovou zónu a zároveň výukový prostor, který mohou studenti aktivně využívat,“ doplnila starostka obce Slatinky Monika Prokopová.

Studenti katedry ekologie a životního prostředí se spolu s obyvateli Slatinek pustili do sázení dřevin v pátek 28. února. Pro výsadbu byly s ohledem na místní klimatické, půdní a stanovištní podmínky zvoleny staré a krajové odrůdy hrušní, jabloní, třešní, slivoní a višní. „Zajímavou krajovou odrůdou, kterou studenti vysadili, je třešeň Dobrá Bílá. Tato odrůda díky své žlutavé barvě plodů není atraktivní pro špačky a jiné ptactvo. Z hrušní pak určitě zaujme odrůda Velká Krvavka, která konzumenty překvapí svou červenou barvou dužniny,“ řekl Zdeněk Špíšek z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty, který měl nad výsadbou odborný dohled.

Výsadba byla doplněna i o dlouhověké stromy, jako jsou například roubované oskeruše. „V keřovém patru pak šlo o velkoplodé dříny, které kvetou velmi brzy na jaře a jejichž plodům se někdy říká třešně podzimu,“ dodal Bořivoj Šarapatka.