Sumpersko.net

Od čtvrtka 16. září do středy 22. září v rámci celé republiky probíhalo cvičení aktivní zálohy teritoriálních sil Hradba 2021, do kterého se zapojilo téměř jeden tisíc záložníků pěších rot krajských vojenských velitelství a na tři sta profesionálních vojáků z útvarů Armády České republiky.

Můžete přiblížit cíle cvičení?

Velitel Velitelství teritoria, plukovník gšt. Antonín Genser, velitel cvičení Hradba 2021: Naším cílem bylo prověřit schopnosti všech velitelských stupňů teritoriálních jednotek při plnění úkolů v operacích k zajišťování obrany a vnitřní bezpečnosti České republiky, což bylo splněno. Vojáci aktivní zálohy jsou významnou silou AČR při zajišťování obrany. V průběhu cvičení Hradba 2021 ukázali, že jsou schopni doplnit řady profesionálních vojáků a stát se jejich rovnocennými partnery.

 Která lokalita v rámci Olomouckého kraje byla zvolena?

Ředitel Krajského vojenského velitelství Olomouc, plukovník gšt. Vojtěch Prýgl: Na teritoriu Olomouckého kraje je několik objektů kritické infrastruktury, o jejichž zabezpečení rozhoduje vláda ČR na základě vývoje situace. Cvičili jsme na přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé stráně a ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá.

Kolik vojáků AZ se zde do cvičení zapojilo?

Tisková mluvčí KVV Olomouc, kapitánka Lenka Irovská: Do cvičení Hradba 2021 bylo na území Olomouckého kraje zapojeno devadesát vojáků aktivní zálohy, z toho pět žen, čtrnáct vojáků z povolání KVV Olomouc a deset příslušníků útvarů Pozemních sil a Vojenské policie. Přepravu osob a materiálu zabezpečovalo šestnáct kusů přepravní techniky.

Co zvýšilo prestiž u příslušníků AZ na vojenském cvičení?

Tisková mluvčí KVV Olomouc, kapitánka Lenka Irovská: Na cvičení záložníků zavítal náčelník Generálního štábu, armádní generál Aleš Opata, kde byl seznámen s úkolem jednotky. Současně neformálně pohovořil s příslušníky aktivní zálohy a mohl také shlédnout imitaci raketového útoku, kdy po jejím ukončení probíhala jedna z diskuzí přímo ve vybudovaném krytu, kam byli vojáci při napadení objektu soustředěni.

Pane kapitáne, jak jste byl spokojen s průběhem cvičení?

Velitel Pěší roty Aktivní zálohy, kapitán Martin Pelnář: Cvičení Hradba 2021 bylo jednoznačně nejnáročnější cvičení naší roty za celou dobu mého působení u aktivní zálohy. Jednalo se o cvičení po téměř dvouleté covidové pauze a současně o cvičení, kterého se účastnili supervizoři z různých částí armády. Závěr výcviku naší roty přijel posoudit i náčelník Generálního štábu AČR, armádní generál Opata. Takže jsme si byli vědomi toho, že výkon služby musí co nejvíce odpovídat standardům profesionální armády. V rámci střežení proběhla asi desítka incidentů, na které jsme museli pružně reagovat. Odehrávala se zde například demonstrace a pokus o proniknutí do objektu či autonehoda, kde jsme měli součinnost s Policí ČR. I když bylo spoustu náročných momentů, s činností a nasazením vojáků jsem byl velmi spokojen. 

Máte nějaký vztah k místu, kde jste cvičili?

Velitel Pěší roty Aktivní zálohy, kapitán Martin Pelnář: Velmi blízký, Jeseníky jsou mé rodiště, mám zde kamarády, rodinu, mám je velmi rád. S mým otcem jsem tato místa často procházel již od mládí, v rámci turistiky či na lov. Dlouhé stráně se začaly stavět v mých osmi letech, takže mě provází od dětství. Nyní tam pracují mí spolužáci ze základní školy. Velké devizum naší roty je to, že z každé části Olomouckého kraje máme svoje lidi, a můžeme tak zúročit teritoriální znalost či vazby na spolupráci s civilním sektorem.

Kterou část jste považoval za nejvíce náročnou?

Velitel Pěší roty Aktivní zálohy, kapitán Martin Pelnář: Jednoznačně se jednalo o sobotní ráno, kdy jsme dle nařízení a vydaného úkolu nadřízeného stupně měli zaujmout, vybudovat, bránit a chránit objekt kritické infrastruktury. Z vojenského výcvikového prostoru Libavá jsme vyjížděli v koloně vozidel s materiálem a příslušníky roty ve tři hodiny ráno, takže budíček jsme nařídili na půl druhou ráno. Za necelé dvě hodiny jsme dosáhli určeného prostoru, kde našim úkolem bylo do dvanácti hodin vybudovat kontrolní a strážní stanoviště v objektu. Ty jsme museli vybavit ženijními prostředky, vybudovat palebná postavení, kryty, radiovou síť pro spojení, vybudovat hlavní místo velení roty, a nejpozději v pravé poledne být připraveni bránit a chránit areál určeného objektu.

Jaké jste například budovali opevnění?

Velitel Pěší roty Aktivní zálohy, kapitán Martin Pelnář: V rámci plnění standardních povinností příslušníků AZ jsme využili i našich družstev specialistů, ženistů a logistiky. Ženisté dostali za úkol vyrábět obranné postavení vlastními silami s použitím ručního nářadí, seker a pil. Vybudovali z řeziva a ostnatého drátu ženijní překážky, tzv. rohatky a ježky, které jsme používali k vytvoření zátarasů komunikací proti nepovolenému pohybu motorových vozidel do chráněného objektu.

Jakou jste měli na výcviku stravu?

Výkonný praporčík Pěší roty Aktivní zálohy, rotmistr Pavel Novák: Cvičení bylo specifické tím, že jsme vyfasovali stravu studenou a vzhledem ke klimatickým podmínkám jsme využili družstvo logistiky, které v polních podmínkách připravovalo pro cvičící vojáky na improvizované polní kuchyni horké polévky a čaj. Protože vykonávat strážní službu ve čtyřhodinových intervalech na Dlouhých stráních, kde se teploty v noci pohybují kolem bodu mrazu, je nejen z klimatického pohledu velmi náročné.

Jste rodák z Olomouckého kraje? Proč jste se rozhodl vstoupit do armády?

Výkonný praporčík Pěší roty Aktivní zálohy, rotmistr Pavel Novák: Ano, jsem původem z Drahanovic. Vždy jsem toužil stát se vojákem z povolání, ale ze zdravotních důvodů mi to nebylo umožněno. Vojákem v aktivní záloze jsem asi čtyři roky, začínal jsem jako spojař, nyní jsem na pozici výkonného praporčíka.

Pane řediteli, je zájem o zapojení se do aktivní zálohy ve vašem kraji? Kolik žen je součástí AZ?

Ředitel Krajského vojenského velitelství Olomouc, plukovník gšt. Vojtěch Prýgl: Ano, o službu v aktivní záloze je zájem. Kvůli pandemické situaci však byla omezena kapacita základního výcviku ve Vyškově, v důsledku čehož došlo k poklesu náboru. Nicméně slibně se rozvíjející aktivity v rámci PR v civilním sektoru přivádí potencionální zájemce o službu v AZ. Tento zájem je ale limitován zdravotním stavem těchto zájemců, kdy téměř padesát procent z nich nemůže být přijato. Co se týče vojákyň aktivní zálohy, v celém našem kraji jich máme jednatřicet na různých pozicích.