Sumpersko.net

Areál bývalého Sanatoria postupně začíná měnit svoji podobu. Po více než pětadvaceti letech chátrání se z důvodu nevyhnutelné demolice promění ve sportovní lázně. Od června do konce srpna budou staré objekty v areálu postupně zbourány a následně započne výstavba nové sportovní haly.

Součástí stavebních prací bude také celková revitalizace parku. „Celý objekt totiž původně sloužil jako vodoléčebný ústav, kam lidé jezdili relaxovat a sportovat. Nechyběly zde například sluneční lázně, sál pro gymnastiku nebo kuželna. Na tuto historii rádi navážem, byť v obměněné podobě s ohledem na dnešní dobu,“ uvedl ředitel společnosti MAPO Group právník Martin Polach, který pokračoval: „Demolice bývalé Sanatorky nás mrzí. A těm, kteří tvrdí, že její záchrana byla možná, bych chtěl připomenout, že objekt chátrá přes dvacet pět let. Do budovy dlouhodobě mohutně zatékalo a není vytápěna už od poloviny devadesátých let.“

Zvenčí objekt vypadá zachovale, ale posudky už před dvěma lety jasně ukázaly, že je statika budovy natolik narušená, že je dům prakticky neopravitelný a navíc hrozí jeho zřícení.

Když nový majitel zvažoval, jak s rozhlehlým areálem naloží, rozhodl se nakonec pro výstavbu nového sportoviště „Celý objekt totiž původně sloužil jako vodoléčebný ústav, kam lidé jezdili relaxovat a sportovat. Nechyběly zde například sluneční lázně, sál pro gymnastiku nebo kuželna.  Na tuto historii bychom rádi navázali, byť v obměněné podobě s ohledem na dnešní dobu,“ vysvětluje Martin Polach ml. s tím, že odkaz na bohatou minulost zdejšího místa ponese i nový název areálu – Sportovní lázně Sanatorka.

Investor chce místu opět vdechnout život, tak aby opět sloužilo k aktivnímu odpočinku. „V dnešní době rostoucího výskytu civilizačních chorob platí dvojnásob heslo sportem ke zdraví. Proto věříme, že všichni sportovní nadšenci vznik nového areálu uvítají,“ doplňuje vedoucí projektu výstavby Sportovních lázní Sanatorka  Jan Petr s tím, že upravený areál bude sloužit všem ať už k pouhé relaxaci, procházkám nebo právě sportu. „Nebudujeme žádné sportoviště pro horních deset tisíc lidí. Areál bude otevřený všem a přístup do něj bude mít kdokoliv. Naším cílem je přilákat ke sportu a aktivnímu životnímu stylu všechny, kteří vnímají zdravý pohyb jako nedílnou součást svého života. Areál nabídne služby, které dnes mohou využívat spíše obyvatelé krajských měst. Jsme přesvědčeni, že celý projekt pozvedne úroveň a kvalitu života v šumperském regionu,“ dodává projektant Petr s tím, že nový sportovní areál přinese nabídku volných pracovních pozic pro padesát lidí.

Areál bývalé Sanatorky už od jejího majitele převzala stavební firma Morys, která již započala se stavebními pracemi. V areálu zůstane zachována vilka u Reissovy ulice, která po své rekonstrukci nabídne hostům ubytování a také domek u zahradnictví, který bude v budoucnu sloužit jako venkovní šatna pro sportovce.

Ostatní objekty v areálu, včetně bývalé plicní Sanatorky, čeká v následujících týdnech postupná demolice.

Nelehkého úkolu – navrhnout definitivní podobu nového sportovního areálu - se ujala architektonická kancelář AMTB v čele s architektkou Alicí Michálkovou. „Náš koncept pracuje s rehabilitací lázeňského charakteru parku jako celku. Při tvorbě návrhu jsme vycházeli z myšlenky, že stavba je zrcadlem parku a park je interiérem stavby,“ vysvětluje Alice Michálková.

Celý dojem přírodního rázu umocňuje i fakt, že hlavní část domu je jednopodlažní s plochou zelenou střechou a hala nově postavené budovy bude posazena o půl patra níže.

Nové sportovní lázně nabídnou veřejnosti venkovní i vnitřní tenisové i badmintonové kurty, relaxační lázeňskou zónu s wellnes, sauny s venkovní terasou, fitness se skupinovými cvičebními sály, restauraci i možnosti lázeňského ubytování prostřednictvím menších viladomů.

Nové sportoviště bude do stávajícího vzrostlého parku zasahovat jen minimálně. Právě přilehlý park čeká nezbytná revitalizace, včetně jezírka pod hlavním objektem. „Revitalizace zahrnuje sanaci starých poškozených stromů, novou náhradní výsadbu za stromy kácené a také výsadbu nových sadových skupin. Sanace parku bude probíhat na základě odborného dendrologického posouzení a návrhu zahradního specialisty. Součástí rehabilitace je zamýšlená i oprava a obnova chodníků, venkovního osvětlení, mobiliáře parku a dílčích staveb drobné architektury,“ potvrzuje architektka Alice Michálková.

Stavební firma zahájila demolicí starých objektů na konci května. Nevyhnutelná je i demolice samotné Sanatorky z důvodu narušené statiky budovy.

Střecha objektu je z více než šedesáti procent poškozená, takže do něj už několik let masívně zatéká. Na současném stavu bývalého sanatoria se výrazně podepsala také demontáž litinových radiátorů v devadesátých letech, kterou neoprávněně provedl bývalý nájemce, a tehdejší majitelé nemocnice odstranění jediného zdroje tepla nijak neřešili, takže se Sanatorka přestala vytápět. „Opuštěná budova se postupně stala vyhledávaným útočištěm narkomanů a bezdomovců. Kvůli narušené statice ale v posledních letech hrozilo její zřícení, proto jsme objekt zabezpečili tak, aby se do něj nikdo nedostal. Přesto se pár odvážlivců našlo. Ale věřte, že se z každé nezvané návštěvy mohla vyklubat velká tragédie. Je vlastně obrovským štěstím, že se doteď nikomu nic nestalo,“ zdůrazňuje ředitel společnosti MAPO Reality (spadající do skupiny MAPO Group) Martin Pelnář.

Kdysi výstavní zdravotnické zařízení, pocházející z konce 19. století, s anglickým parkem a sochařskou výzdobou, dnes odporný hnisající vřed na tváři jinak krásného okresního města v podhůří Jeseníků. Hydroterapeutické plicní Sanatorium a místo, kde se dříve léčili dětští pacienti, se dnes stalo jen cílem vandalů nebo tvůrců hororových video příběhů, které si může každý prohlédnout na You Tube. Samotná hlavní budova byla postavena v roce 1899 podle návrhu šumperského architekta Heinricha Poppa, autorem podoby parku byl Engelbert Zdenek, rovněž ze Šumperka. Projektovaná léčebna, vycházející z upraveného návrhu vídeňského architekta Seiferta, měla původně švýcarský architektonický ráz, ale ten zmizel při četných stavebních úpravách a přestavbách, z nichž první byla zahájena již v roce 1925. Zřejmě i proto se „Sanatorka“ nikdy neobjevila na seznamu památek, což se pro ni nakonec stalo osudné. Budova sanatoria byla postavena v blízkosti Šibeničního vrchu a Čarodějnické planiny, tedy místy smutně spojenými s čarodějnickými procesy a následnými výkony trestů smrti nad „služkami ďábla“. Proto se zde dnes také nachází pomník obětem čarodějnických procesů jako osmé zastavení Čarodějnické Cyklotrasy. Sanatorium mělo být podobným vodoléčebným ústavem jako zařízení dr. Sappelta v Glucholazech. Stavba léčebny proběhla v letech 1898-1899 a spolupodílel se na ní i další stavitel Franz Hloch. Autorem sochařské výzdoby – nebo alespoň její většiny – byl akademický sochař Julius Pelikán, působící převážně v Olomouci, jehož sochy zdobily park léčebny ještě v nedávné minulosti. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století začaly být postupně přistavovány další objekty, například budova ředitelství, dům zahradníka nebo vrátnice. Většina z nich později sloužila jako služební byty zaměstnanců šumperské nemocnice, včetně ekonomického náměstka ředitele tehdejšího OÚNZu. Původní kapacita Sanatoria byla asi čtyřicet osob. Uvnitř budovy léčebny byly k dispozici velká jídelna s prosklenou verandou, různé salónky (např. čtenářský, klavírní, kuřácký nebo biliárový), léčebné oddělení s lehátkovým prostorem, masážní kabinet, sál pro gymnastiku, vzdušné a Sluneční lázně a také kuželna. Objekt měl elektrické osvětlení, vlastní vodovod a ústřední vytápění. Léčily se zde různá nervová onemocnění, poruchy metabolismu i žaludeční, střevní a srdeční potíže. Původně se v léčebně počítalo zejména s exkluzivní klientelou, ale tato varianta zůstala jen zbožným přáním. Proto se rychle mění také majitelé (1917 a 1922) a ze Sanatoria se postupně stává Masarykova zemská dětská (plicní) léčebna, zaměřená na neotevřenou formu TBC. V období II. světové války zde byli střídavě vojáci, uprchlíci z východu a chovanci dětského domova. Po válce byla obnovena dětské plicní léčebna, která byla zrušena až v roce 1981. Na poválečné přestavbě objektu se podílel - svého času monopolní šumperský stavitel - Karel Čunderle. Areál „Sanatorky“ se nachází na konci Reissovy ulice, tedy ulice pojmenované po MUDr. Otakarovi Reissovi, předválečnému řediteli dětské plicní léčebny. Před listopadem 1989 zde sídlilo III. interní oddělení NsP Šumperk, později různé ambulance, včetně psychiatrie. Poté se areálu "zmocnilo" nové vedení čerstvě zprivatizované šumperské nemocnice a tím začal jeho zánik. Neschopnost (nebo možná naopak všehoschopnost) těchto lidí a jejich chorobná spekulativní touha po zisku „Sanatorku“ definitivně pohřbí. Za požadovanou cenu areál nikdo z – toužebně vyhlížených – zahraničních investorů (nejvíce se mluvilo o Italech) nekoupí a odrazuje, samozřejmě, i velká finanční náročnost rekonstrukce. Nejprve tedy o víkendu tajemně mizí sochy ze schodiště mezi průčelím hlavní budovy a jezírkem s ostrůvkem pod ní. Potom se nepochopitelně nakupuje několik kilometrů nových měděných trubek pro rozvody medicinálních plynů, které se vzápětí také ztrácí. Asi pan ředitel (nebo někdo jiný) potřeboval zprovoznit hodně destilačních přístrojů. Za neuvěřitelné peníze je celý areál – zcela zbytečně – nově oplocen. A jistě jen náhodou jsou současně stejně oplocena i obydlí některých vedoucích pracovníků nemocnice. Mizí dětské hřiště s kolotočem a prolézačkami, ruší se kotelna s parními kotli na lehký topný olej a ruší se i provoz ve sklenících zahradnictví, které zásobovalo zelení zdravotní zařízení celého Šumperska. Dnes zde zůstávají ponuré ruiny kdysi hrdé budovy, určené k demolici, rozbitá vrátnice, zničené venkovní osvětlení, chátrající bytové objekty a „pýrem, lebedou i bolševníkem“ zarůstající park. V interiéru hlavní budovy, kde už snad nezůstalo celé jediné okno, se povalují lékařské karty s osobními údaji pacientů i plynové masky. Chátrají i objekty s byty. V Šumperku však stále ještě hodně lidí věří, že se stane nějaký zázrak a tento – mimo jiné i - cenný krajinotvorný prvek bude ještě zachráněn. „Sanatorka“ by si to jistě zasloužila …m.p.

FOTOREPORÁŽ: Bývalé Sanatorium v Šumperku se promění ve sportovní lázně

V roce 1995 objekt získala šumperská nemocnice jako součást privatizovaného majetku. Od dubna 2015 je nově majitelem bývalého sanatoria, stejně jako Nemocnice Šumperk, lékař Martin Polach MBA.