Sumpersko.net

Na jaře 2026 uplyne 100 let od zahájení činnosti Národní banky Československé (NBČ), první samostatné československé centrální banky a jedné z právních předchůdkyň České národní banky (ČNB). Významné jubileum ČNB připomene odbornými, kulturními a vzdělávacími akcemi pro širokou i odbornou veřejnost. Patří k nim mimo jiné pamětní bankovka a nová expozice Návštěvnického centra, které ČNB představila 21. ledna.

Vznik NBČ v roce 1926 představoval zásadní krok v budování samostatné československé měny, měnové stability a moderního centrálního bankovnictví na území tehdejšího Československa.

„Národní banka Československá byla vybudována na hodnotách, jako je nezávislost, odbornost a odpovědnost vůči celé společnosti. Právě na těchto principech stojí i dnešní Česká národní banka. Jsou základem důvěry v korunu i v instituci, která o její stabilitu pečuje,“ řekl viceguvernér ČNB Jan Frait.

ČNB u příležitosti jubilea připomíná také klíčové osobnosti československého ekonomického myšlení. V Návštěvnickém centru se veřejnost může seznámit s odkazem prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Nová doplňková expozice Pracovna Aloise Rašína formou umělecké projekce nabízí unikátní pohled na život muže, jenž formoval českou ekonomickou teorii a stál za vznikem československé měny.

„Alois Rašín prosazoval, že bez odpovědnosti, disciplíny a důvěry lidí nelze vybudovat stabilní měnu a hospodářství. Jeho odkaz „pracovat a šetřit“ zůstává aktuální i dnes,“ uvedla členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.

„ČNB rovněž vydává novou pamětní bankovku nominální hodnoty sto korun s portrétem prvního guvernéra NBČ Viléma Pospíšila. Bankovka symbolicky propojuje historické kořeny samostatného centrálního bankovnictví s jeho trvalými hodnotami – nezávislostí, odborností a odpovědností za cenovou stabilitu,“ uvedl tiskový mluvčí Jaroslav Krejčí.

Myšlenku vzniku nezávislé centrální banky Československa formuloval už za dob Rakousko-Uherska Alois Rašín – významný politik, národohospodář a první československý ministr financí. Podle jeho představ měla banka sehrát klíčovou roli při budování stabilní měny nového státu.

Prvním guvernérem NBČ se stal Vilém Pospíšil, do funkce jej 23. ledna 1926 jmenoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Po ustavující valné hromadě zahájila banka činnost 1. dubna 1926 jako akciová společnost se státními i soukromými investory. Jejím hlavním úkolem byla péče o československou korunu.

Pamětní stokoruna připomíná období budování československé měny a osobnost prvního guvernéra NBČ Viléma Pospíšila. Celkem 20 tisíc kusů bankovek je v prodeji od 21. ledna  u smluvních partnerů ČNB pro prodej sběratelského materiálu.

„Na lícní straně bankovky je vyobrazen portrét Viléma Pospíšila, doplněný o motiv budovy ČNB v Praze, roh hojnosti s plody, střední státní znak Republiky československé nebo genia s vavřínovým věncem. Rubová strana zobrazuje nároží někdejší Městské spořitelny pražské, genia s úlem a kompozici ovocných plodů,“ uvedl tiskový mluvčí Jaroslav Krejčí, který upřesnil: „Bankovka o rozměrech 84 x 194 mm je zabezpečena řadou ochranných prvků, včetně dvou typů vodoznaku, ochranného proužku, mikrotextu či skrytého obrazce. Novinkou je použití technologie SPARK® Flow při tisku hodnotového čísla 100, která při naklánění bankovky vytváří dojem plynulého pohybu barev. Autorkou výtvarného návrhu bankovky je Eva Hašková. Pro ČNB ji vytiskla Státní tiskárna cenin, prvek SPARK® Flow realizovala tiskárna Koenig & Bauer Banknote Solutions SA ve švýcarském Lausanne. Nominální hodnota bankovky není její prodejní cenou.“

Stokoruna je třetí a zároveň poslední pamětní bankovkou ze série věnované vzniku československé koruny. Předcházely jí bankovky s portrétem Aloise Rašína (2019) a Karla Engliše (2022).