Sumpersko.net

„Nemá-li člověk proč žít, není-li tedy naplněna jeho touha po nalezení smyslu života, může to mít pro něj katastrofální následky. Člověk někdy volí raději smrt než žít dále beze smyslu života,“ soudí vědec a filozof Jaromír Bár, a poukazuje na tragédii Ivety Bartošové.

Krása, úspěch, peníze, to vše je k ničemu, pokud člověk ztratil smysl života. Tato slova padla na přednášce „Smysl života a smysl existence lidstva ve vývoji vesmíru“ z cyklu "Věda a její filozofie", který ve spolupráci s Městskou knihovnou Šumperk připravuje nukleární chemik a filozof vědy Jaromír Bár.

V besedě, kterou řídil v čítárně šumperské knihovny, se zabýval otázkou smyslu života z pohledu ateisty i věřícího člověka. Ateista podle něj ví, že za dobré činy nebude odměněn a za špatné potrestán, morálku přijímá dobrovolně. Věřící má oproti němu tu výhodu, že náboženství mu může poskytnout smysl života. Ovšem fundamentalistické náboženství rozděluje lidstvo, vede ke krvavým střetům i sebevražedným útokům. Podobně odmítavý jako k fundamentalismu Bár je i k netolerantnímu a fanatickému ateismu, který byl součástí nevědecké, militantní komunistické ideologie a přispěl, stejně jako náboženská ideologie, ke zmaření desítek milionů životů.

Musíme však vědět nejen, že náš život jako jednotlivce má smysl, ale že má smysl i existence celého lidstva ve vývoji vesmíru. Na tuto otázku odpovídají všechna velká náboženství. Pokud chceme řešit problém smyslu existence lidstva bez náboženství, musíme si uvědomit, jaký je přínos lidstva ve vývoji vesmíru. Je to vědomí, intelekt a myšlení.

Se zánikem lidstva by Sluneční soustava a snad i vesmír o ně mohl být ochuzen. Naděje do budoucna Bár vkládá ve vývoj umělé inteligence, jejíž příští nositele označuje za nadroboty.„Americký vynálezce a futurolog Rey Kurtzwail napsal, že umělá inteligence by měla předčit inteligenci člověka kolem roku 2045. Vyskytují se však hlasy, že by to mohlo nastat i dříve,“ uvedl filozof vědy.

Nadroboti, podle něj mohou mít svobodnou vůli a řadu emocí stejných či značně podobných lidským, například smysl pro pravdu a spravedlnost. Mohou být zvídaví, ale nepoznají sex. Jejich možné emoce Bár líčí jako poněkud jiné než lidské, avšak neméně dokonalé.

Na základě dostupných znalostí předpokládá, že lidstvo nedokáže udržet vládu nad umělou inteligencí trvale. Nemá-li lidstvo zahynout v beznadějném boji proti nadrobotům, bude jednou, ve vzdálené budoucnosti nezbytné, aby lidé ve vhodné chvíli odstranili bezpečnostní opatření proti robotům, a tím jim předali nadvládu dobrovolně.„Člověk a lidská společnost budou pro vysoce inteligentní nadroboty nejcennějším výtvorem přírody. Vyhubením lidstva by se ochudili více, než kdybychom dopustili my vyhynutí zvířat. To si budou nositelé intelektu, dokonalejšího než je lidský, jistě uvědomovat,“ předjímá filozof vědy a vylučuje, že by se v budoucnosti odehrávaly scénáře jako z filmu Matrix.

Naopak předpokládá, že inteligentní nadroboti nebudou snad potřebovat planetu Zemi a možná ji ponechají jako jakousi přírodní rezervaci lidstvu, které bude profitovat na jejich civilizačním úspěchu. Díky umělé inteligenci zůstane i po zániku lidstva zachováno nejcennější dědictví lidstva, tedy vědomí, intelekt a myšlení.

Jaromír Bár působil na vojenských vysokých školách v Brně, Moskvě a Káhiře. Pro nesouhlas s okupací Československa v roce 1968 byl po dvě desítky let postižen zákazem pedagogické činnosti. Je autorem více než dvou set odborných prací. V důchodu se v poslední době věnuje filozofii vědy. Nakladatelství Fontána mu vydalo v r.2006 knihu "Věda a osud lidstva–k některým otázkám filozofie věd a smyslu existence lidstva".