Sumpersko.net

Děti a teenageři spí podle zjištění studie HBSC, jejíž řešitelé působí na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, rok od roku méně. Poprvé se průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Doporučené délky spánku dosáhne jen polovina českých školáků. Ti se tak dostávají do spánkového deficitu, který se nedaří vyrovnat ani o víkendu. Za nesouladem mezi spánkovými návyky ve všedních dnech a o víkendu u části školáků stojí fenomén zvaný sociální jet lag.

U českých dětí a teenagerů dochází k postupnému zkracování délky spánku. Ve všední dny věnují spánku v průměru 7 hodin a 57 minut. Od posledního sběru dat v roce 2018 se délka spánku dětí ve věku 11–15 let zkrátila o 11 minut. Ve srovnání s národními daty z roku 2014 je rozdíl už více než 20minutový. Každý druhý školák (49 procent) tak spí méně, než je doporučeno.

V roce 2014 přitom do této skupiny patřilo pouze 35 procent školáků. „Spánek je základem pro zdravý vývoj dětí, školní prospěch i celkovou životní spokojenost. Nekvalitní či nedostatečně dlouhý spánek je naopak přímo spjat s širokou škálou problémů, například i zvýšeným rizikem duševních obtíží. Z výzkumů pak vyplývá, že děti v ČR vnímají svět jako nebezpečné místo a bohužel roste míra úzkostí a depresí i počet sebevražedných pokusů dětí. Namísto neustálého „hašení požárů“ je proto třeba klást důraz na koordinovanou prevenci, vzdělávat děti i rodiče o spánkové hygieně a zajistit, že služby péče o duševní zdraví budou dostupné všem potřebným. Naší nejvyšší prioritou zůstává, aby všechny děti měly podmínky pro šťastné a zdravé dětství,“ shrnula Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

O víkendech, prázdninách či svátcích je situace lepší. Děti spí průměrně 9 hodin a 31 minut, tedy o hodinu a půl déle než ve školních dnech a spánková doporučení tak splní zhruba dvě třetiny z nich. I víkendový spánek se ale postupně zkracuje. Ve srovnání s výzkumnými daty z roku 2018 spí děti o volných dnech o 12 minut míň.

Víkendové „dospávání“ navíc poukazuje na tzv. sociální jet lag, tedy nesoulad mezi biologickými rytmy a společenskými povinnostmi – v případě školáků začátkem vyučování. Pokud rozdíl mezi délkou spánku o víkendech a ve všedních dnech přesáhne dvě hodiny, což se týká 37 procent páťáků, 51 procent sedmáků a 55 procent deváťáků, hrozí dětem zvýšená zdravotní rizika. K nim patří depresivní stavy, pocity podrážděnosti a nervozity nebo nadváha a obezita.

Vědci rovněž upozorňují na souvislost mezi sociálním jet lagem a zvýšeným užíváním návykových látek. „Důležitým ukazatelem je pozdní čas uléhání do postele. U dětí, které chodí spát velmi pozdě, ukazují naše statistiky 3–6násobně vyšší riziko pravidelného kouření či opakované opilosti. Zvýšeným zdravotním rizikům čelí jednak ti, kteří o víkendu dospávají výrazný deficit nasbíraný v týdnu, ale i ti, kteří si o víkendu spánek oproti školním dnům ještě zkrátí,“ upozorňuje Petr Baďura, datový analytik české části celosvětové studie HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP.

České děti chodí spát stále později. V případě sedmáků a deváťáků se počet těch, kteří do postele uléhají po půlnoci, od roku 2014 zdvojnásobil. Právě odkládání momentu, kdy děti usínají, stojí za snižující se celkovou délkou spánku. Čas začátku vyučování, a tudíž čas ranního vstávání, se ve všedních dnech na českých školách v průběhu let příliš nemění. Nabízí se tak otázka, zda by pozdější zahájení vyučování pomohlo prodloužit délku spánku, respektive omezit výskyt sociálního jet lagu. „Ačkoliv to není přímo obsahem našich výzkumů, tuhle otázku si nelze při procházení dat nepoložit. My si myslíme, že odpověď na ni je ‚ano'. Délku spánku dětí z jedné strany zkracuje pozdější usínání. Z druhé strany ji limituje brzké vstávání do školy. Změna dává smysl na obou koncích. Je nutné pracovat u dětí, ale i u nás dospělých na zlepšení návyků souvisejících s usínáním. Ale změna času vstávání, tedy pozdější začátek školy, je zcela opodstatněná úvaha a neměla by zůstat stranou,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC.

V jakém vztahu je spánek a tzv. digitální čas? Nejnovější data ukazují, že školáci, kteří plní spánková doporučení, tráví před obrazovkou v průměru méně času než jejich vrstevníci, kteří spánku věnují méně času. Anebo naopak – školáci, kteří mají svůj digitální čas pod kontrolou, plní ve větší míře spánková doporučení. Zároveň platí, že mezi dětmi ve věku 11–15 let, kteří spí o víkendech více, nebo naopak méně než ve školní dny (zvýšené riziko sociálního jet lagu), najdeme více tzv. „problematických“ uživatelů sociálních sítí i hráčů.

„Zkracování délky spánku u dospívajících je rostoucím problémem veřejného zdraví s vážnými důsledky pro duševní i fyzickou pohodu. Téměř polovina českých školáků spí méně, než je doporučeno, což zvyšuje riziko deprese, úzkosti, obezity a užívání návykových látek. Důkazy ukazují, že pozdější začátek školního dne, lepší spánkové návyky a omezení času stráveného u obrazovek mohou mít pozitivní dopad. WHO podporuje zákonodárce, pedagogy a rodiny, aby podnikali opatření k podpoře zdravých spánkových návyků u dětí a zajistili jim lepší budoucnost,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v České republice.