Sumpersko.net

V září 2024 postihla téměř celé území povodí Moravy a povodí Odry extrémní povodeň, místy překonávající úroveň pětisetleté vody. Na území povodí Moravy byly zasaženy především oblasti podél vodních toků odvádějících vodu z Jeseníků, kde povodeň způsobila značné škody. V jiných částech povodí Moravy nebyly škody tak rozsáhlé, a to zejména díky efektivnímu fungování vodních nádrží.

„V rámci celého území ve správě Povodí Moravy bylo po povodni provedeno zmapování škod a na jeho základě zahájena příprava 108 stavebních akcí, z nichž se v současné době 64 akcí realizuje nebo je již dokončeno. Na opravy nejpostiženějších úseků zasažených vodních toků na Šumpersku se zpracovávají projektové dokumentace, které zohledňují zkušenosti z těchto povodní. Tyto rozsáhlé projekční záměry jsou plně koordinovány se zasaženými obcemi a dalšími správci infrastruktury,“ uvedla tisková mluvčí Jana Kučerová.

Po zmapování škod způsobených povodní v září 2024 bylo Povodím Moravy připraveno celkem 108 akcí na odstranění povodňových škod s náklady ve výši téměř 3 mld. korun. „Po dvou letech od povodně se podařilo zahájit nebo dokončit opravy v 64 lokalitách v celkové částce 800 mil. Kč. V pokročilé fázi projektové přípravy jsou také technicky složité opravy rozsáhlých povodňových škod na Šumpersku a Hanušovicku,“ popisuje aktuální stav oprav generální ředitel Povodí Moravy David Fína.

Specifikem povodňové epizody byla včasná předpověď a na ni navazující výstraha ČHMÚ. Povodí Moravy na tuto výstrahu reagovalo sérií opatření, která měla za cíl připravit se v co největší míře na očekávanou povodňovou situaci. Jako zcela zásadní opatření se ukázalo předpouštění významných vodních nádrží. Z tohoto důvodu byla před nástupem povodně výrazně příznivější situace v dílčím povodí Dyje, ve kterém je k dispozici Dyjsko-Svratecká soustava vodních nádrží. „Díky fungující soustavě vodních nádrží došlo na území závodu Dyje k povodňovým škodám pouze v 15 lokalitách, a to nejčastěji na tocích nad nádržemi nebo na tocích, kde nádrže nejsou vybudovány. Opravy povodňových škod na všech 15 lokalitách jsou již dokončeny,“ popisuje ředitel závodu Dyje Petr Havlík. Jednalo se například o opravu hráze řeky Svitavy v Letovicích, sanaci nátrží řeky Svitavy v Bílovicích nad Svitavou nebo opravu manipulačních objektů na hrázi Dyje u Hevlína. Náklady na opravy škod způsobených povodní na závodě Dyje dosáhly 52 mil. korun.

Na území závodu Střední Morava byly opravy rozděleny do 23 stavebních akcí. „Aktuálně máme dokončeny opravy v 11 lokalitách a na pěti dalších probíhají stavební práce. Do konce roku zahájíme opravy dalších dvou povodňových škod, a to konkrétně opravu nátrží na řece Moravě ve dvou úsecích mezi Napajedly a Nedakonicemi,“ popisuje průběh oprav ředitel závodu Pavel Cenek. V realizaci je nyní například oprava stupňů a opevnění hráze Březnice v Bohuslavicích u Zlína nebo oprava nádrží řeky Moravy v úseku Kvasice-Kroměříž. Náklady na opravy škod způsobených povodní na závodě Střední Morava zatím dosáhly 97 mil. Kč, celková částka bude zřejmá po dokončení projektové přípravy a výběrových řízení na zbývající opravy škod.

Největší škody způsobila povodeň na tocích na území závodu Horní Morava. Opravy povodňových škod zde byly rozděleny do 70 stavebních akcí s odhadem nákladů ve výši 2 mld. korun. „V nejpostiženějších územích bylo nejprve potřeba pečlivě vyhodnotit celý průběh povodně včetně zkušeností z předchozích povodňových stavů a posoudit, příp. navrhnout adekvátní kombinaci odolných protipovodňových opatření. V současné době se tak naplno zpracovávají projektové dokumentace na opravy povodňových škod v Hanušovicích, v Raškově, v Bohdíkově, v Rudě nad Moravou nebo v Loučné nad Desnou a Koutech nad Desnou,“ popisuje ředitel závodu Horní Morava Zdeněk Děrda.

„V méně postižených částech závodu je aktuálně dokončeno 10 akcí, v realizaci je 22 akcí a u 6 akcí je vybírán zhotovitel. V realizaci je nyní například oprava úseku řeky Desné mezi Rapotínem a Petrovem nad Desnou, dva úseky řeky Merty mezi Petrovem nad Desnou a Vernířovicemi nebo oprava tří jezů na Rožnovské Bečvě (jezu Zuberský, Hrachovec a Reichův),“ upřesnila Jana Kučerová.

Nejvýznamnější akce se připravují v oblasti Hanušovicka. „Projekční práce v nejpostiženějších lokalitách jsou v plném proudu. Proběhly zásadní analýzy, geodetická a matematická vyhodnocení, vše na podkladě nových hydrologických dat. Proběhlo vyhodnocení a posouzení původních parametrů a technických řešení úprav vodních toků, ochranných hrází, zdí a objektů. U akcí vyhodnocujeme původní technická řešení, spolehlivost a efektivitu původních objektů. Aktuálně jsme ve fázi nových technických návrhů, které jsou postupně rozpracovávány. Tyto rozsáhlé projekty koordinujeme s obcemi a správci sítí a infrastruktury, kteří byli povodní rovněž významně zasaženi,“ popisuje Fína. V řadě lokalit dochází ke změně parametrů objektů, mostů, ale i vodohospodářských staveb, aby tyto stavby převedly nové návrhové průtoky a odolaly i průchodu extrémních povodní. V některých úsecích tak vznikají příležitosti pro zlepšení situace a zcela nová technická řešení.

V průběhu přípravy jednotlivých akcí se podařilo nastavit korektní a věcnou spolupráci s jednotlivými pracovišti AOPK. U některých staveb však přípravu a následnou realizaci komplikují odvolání a další podání nevládních organizací, která prodlužují povolovací procesy nejen vodohospodářům, ale také dotčeným obcím a správcům sítí. „Příkladem je připravovaná stavba na Rožnovské Bečvě, proti níž se po splnění stanovených podmínek odvolala ZO ČSOP Orchidea Valašsko; realizace se proto zastavila a její zahájení se může posunout přibližně o rok. Obdobné komplikace řešíme také na řece Moravě se spolkem Egeria,. Každé prodloužení přípravy zároveň oddaluje zajištění účinnější ochrany obyvatel a jejich majetku před případnou další povodní,“ uzavírá Fína.

Postup při odstraňování povodňových škod je a nadále bude koordinován se zástupci samospráv, správců dopravní a technické infrastruktury a také příslušnými orgány veřejné správy. Opravy potrvají nejméně do roku 2030.