Sumpersko.net

Letošní rozsáhlá modernizace vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně skončila a turbíny se po necelých pěti měsících opět roztočily na plné obrátky.

Modernizace, do které investovala energetická skupina více než dvě stě milionů korun, přinese zvýšení bezpečnosti provozu elektrárny a možnost vyrobit více elektřiny než dříve. „Šlo o druhou největší modernizaci ve dvaadvacetileté historii elektrárny. Nejvýznamnější byla instalace nového oběžného kola, které díky širšímu provoznímu rozsahu a vyšší účinnosti umožní vyrobit ročně až o sedm milionů kWh elektřiny navíc oproti předchozímu stavu. Práce na instalaci nového oběžného kola, ale i další opravy a investice, byly technicky opravdu náročné. Rád bych poděkoval všem našim zaměstnancům i pracovníkům dodavatelských firem za skvělou práci a mimořádné nasazení,“ řekl šéf elektrárny Vítězslav Chmelař.

Na modernizaci největší vodní přečerpávací elektrárny v Česku se během léta podílelo přes sto dvacet lidí z patnácti dodavatelských firem. Zásadní byly práce v podzemních útrobách elektrárny.

Technici tam instalovali nové čtyřicet tunové oběžné kolo s průměrem přes čtyři a půl metru, které roztáčí jednu ze dvou turbín elektrárny. Zakázku realizovala společnost ČKD Blansko Engineering ze slovinské skupiny Litostroj Power. Kolos se svařoval ve Slovinsku z odlitků vyrobených v Plzni ve firmě Pilsen Steel. „Původní oběžné kolo si svou práci odvedlo, nyní už výrazně překročilo plánovanou životnost,“ vysvětlil důvod výměny Aleš Cink, vedoucí útvaru inženýring klasických elektráren ČEZ. „Na přípravě této akce jsme pracovali téměř dva roky. Podle detailního zadání se nejdříve vyrobil zhruba desetinásobně zmenšený model a po jeho úspěšných zkouškách jsme kolo zadali do výroby. Nové oběžné kolo bude mít kromě vyšší účinnosti také podstatně širší provozní rozsah a delší životnost,“ dodal.

Dalším významným počinem byla výroba nového vinutí rotoru generátoru TG1 a amortizéru v režii plzeňské společnosti Servis energo. Práce v útrobách si vynutily dlouhodobou odstávku, vedení elektrárny se proto rozhodlo poprvé v historii elektrárny vypustit dolní nádrž a odtěžit sedimenty z jejího dna.

Zároveň probíhalo technicky náročné vyztužení a zodolnění skalnatého svahu za takzvaným sdruženým objektem, které nyní umožní provozovat dolní nádrž zatíženou pravidelným kolísáním vody po dobu nejméně čtyřiceti let. „Elektrárna je v provozu více než dvacet let, takže některé její části se logicky dostaly na hranici životnosti,“ upřesnil Vítězslav Chmelař.

Na vyztužení svahu použily firmy z Chomutova více než tisíc pět set košů ze speciálního drátu, na jejich výplň čtyři tisíce dvě stě metrů krychlových lomového kamene a přes dvanáct set samozávrtných injekčních tyčí. Pracovalo se také na horní nádrži – tam firma Zepra mining zajistila obnovu ochranného nátěru pláště nádrže proti nepříznivým povětrnostním vlivům.

Přečerpávací vodní elektrárny – velkokapacitní a dlouhodobě nejefektivnější baterie sloužící jako pomyslná rychlá záloha celé energetické soustavy – vyrobily za první pololetí v České republice celkem 628,8 milionů kWh elektřiny.  Meziroční růst činil čtyži procenta. Kromě Dlouhých strání provozuje ČEZ také přečerpávací elektrárny Dalešice a Štěchovice. Přečerpávací vodní elektrárny v České republice slouží také jako zdroj schopný rychlého najetí na plný výkon (v řádu desítek sekund) a operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v naší elektrizační soustavě. Zvýšené využívání přečerpávacích zdrojů je dáno nutností stabilizace české energetické soustavy, která je zatěžována výrobou ze zahraničních i domácích obnovitelných zdrojů. Současně se projevuje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček.