Sumpersko.net

Na silnicích se stále více pohybují kola, jejichž jezdci dokáží zdolat i ta největší stoupání bez přílišného namáhaní. Jejich kola jsou totiž vybavena elektromotorem. Dle odhadů prodejců se v Česku v současnosti pohybují desítky až stovky tisíc elektrokol. Jde o pozitivní vzrůstající fenomén, nicméně je třeba pamatovat na bezpečnost silničního provozu a dbát na rizika, která jsou s používání elektrokol spojena.

Dle výzkumů by sedmatřicet procent usmrcených cyklistů přežilo nehodu, kdyby mělo na hlavě přilbu. V případě elektrokol by mělo být použití přilby více než samozřejmé! Rychlost a výkon elektrokol je u nás, stejně jako v EU, legislativně omezen na 25 km/h a 250 W. Ovšem i při těchto rychlostech je třeba se plně věnovat řízení, dávat pozor a nepřecenit svou schopnost ovládat kolo. Tomáš Neřold pověřený řízením Samostatného oddělení BESIP doporučuje.

Pro koho je určeno

Tomáš Neřold: Na elektrokole může jezdit doslova každý. Díky pomocnému pohonu se srovnají rychlost i dojezd. Výhodou je, že se stále jedná o jízdní kolo, je tedy možné využívat síť cyklotras a cyklostezek. Na druhou stranu na elektrokole dnes jezdí mnohdy i ti, kteří by na normální bicykl již nesedli. Tady je potřeba apelovat na zdravý rozum a své síly nikdy nepřeceňovat.

Elektrokola a předpisy

Tomáš Neřold: U nás, stejně jako v Evropské unii, platí, že jízdní kolo vybavené (i dodatečně) pomocným motorkem si zachovává charakter jízdního kola, pokud výkon motoru nepřesáhne 250 W, přičemž se výkon postupně snižuje a nakonec přeruší, jakmile vozidlo dosáhne rychlosti 25 km/h. Rychlost, resp. dopomoc elektropohonu nad hranici 25 km/h může vyvolávat nebezpečné konfliktní situace (špatný odhad ostatních účastníků silničního provozu apod.) s fatálními následky na životech a zdraví. V případě, že elektrokolo odpovídá výše uvedenému, není pro jeho provoz potřeba žádné řidičské oprávnění a z hlediska legislativy je na něj pohlíženo jako na jakékoliv jiné jízdní kolo.

Elektrokolo musí mít atest a pozor na přestavbu

Tomáš Neřold: Elektrokola jsou vybavována systémy a elektronikou, která může být v krajních případech nebezpečná. Měli bychom tedy pořizovat jen výrobky s potřebnými atesty. Elektrokola by měla být testována výrobci i dodavateli a označena certifikátem nezávislé zkušební laboratoře. Velice často se stává, že výrobce u svého produktu výslovně uvede, že je elektrokolo (či dnes poměrně často i elektrokoloběžka) určeno k využití pouze mimo veřejné komunikace a v tomto případě nainstaluje i vyšší výkon motoru. Jakékoliv úpravy a přečipování pro zvýšení výkonu a rychlosti jízdy jsou však značně nebezpečné a dochází až k hazardování s lidskými životy.

Jaké elektrokolo vybrat?

Tomáš Neřold: Elektrokola se vyrábějí v řadě modelů a typů. Je možné si vybrat z elektrokol městských (mezi tato kola patří i ta ve skládacím provedení), terénních kol (vhodná pro jízdu v náročnějším terénu), trekkingových nebo horských. Důležitou kategorií při výběru elektrokola je dojezd na jedno nabití. Současná elektrokola umožňují ujet vzdálenosti podle nastavení až zhruba okolo sto kilometrů. Dobíjet se dají z běžné zásuvky, nebo se dá využít i některá ze specializovaných dobíjecích stanic.

Cyklisté patří mezi nejzranitelnější účastníky provozu na komunikacích

Tomáš Neřold: V loňském roce byla přibližně každá jedenáctá usmrcená osoba cyklistou a přibližně každý sedmý těžce zraněný se vloni pohyboval na jízdním kole. Dlouhodobě je vysoký podíl usmrcených a zraněných cyklistů, kteří neměli v době dopravní nehody přilbu. Dle výzkumu CDV by přežilo sedmatřicet procent usmrcených v případě, že by v době nehody mělo na hlavě přilbu. V případě elektrokol by mělo být použití přilby bez jakékoliv diskuse!

Pozor na alkohol!

Tomáš Neřold: Každoročně je nejvyšší podíl nehod zaviněných pod vlivem alkoholu nebo návykových látek včetně následků na životech a zdraví právě u cyklistů. V loňském  roce zavinili cyklisté pod vlivem alkoholu nebo návykových látek přes šest set čtyřicet, při nichž bylo pět osob usmrceno a sedmapadesát osob těžce zraněno. Nedávný mezinárodní seminář s názvem „Vliv alkoholu na bezpečnost silničního provozu“, konaný v Praze v prostorách Poslanecké sněmovny PČR, zásadně nedoporučil prolomení nulové tolerance alkoholu v silničním provozu, a to ani v případě jízdních kol.