Sumpersko.net

Novou webovou platformu Geoskop, podporující výuku zeměpisu na základních a středních školách, připravují geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Chystaný portál, který nabídne úlohy vhodné pro distanční i prezenční výuku, je nyní ve fázi technického vývoje a naplňování obsahu pilotními úkoly. Zprovozněn by měl být příští rok. „Geoskop se snaží učitelům a žákům přinést moderní vzdělávací portál, na kterém najdou soubor logicky uspořádaných výukových a metodických materiálů a aktivit. Ty bude možné použít pro distanční i prezenční výuku zeměpisu na základních a středních školách. Při vytváření portálu i jednotlivých aktivit jsme se snažili vycházet z hlavních principů a požadavků moderní pedagogiky,“ uvedl vedoucí projektu Jan Hercik z katedry geografie Přírodovědecké fakulty.

Autoři při tvorbě portálu vycházejí z čerstvých zkušeností získaných v uplynulých měsících, kdy byla kvůli pandemii koronaviru ve školách zavedena distanční výuka. „Technické prostředky a nástroje, které tady už nějakou dobu existují, chceme využít k podpoře aktivizační výuky zeměpisu,“ podotkl Jan Hercik. 

Internet podle něj nemusí být při výuce pouhým zdrojem textů, fotek či videí, ale může poskytnout i zábavnou formu učení. „Chceme žákům nabídnout prostředí pro interaktivní řešení zeměpisných úloh, v nichž zkoumáním konkrétního problému mohou objevit, prohloubit a fixovat obecnější geografické poznatky. Zároveň s tím budou rozvíjet nejen své digitální dovednosti a analytické myšlení, ale i mezipředmětový nadhled.“

Autoři projektu nyní provádí celostátní sběr dotazníků ke zkušenostem s distanční výukou na vysokých školách během uplynulých tří semestrů, které ovlivnila pandemie covidu-19. Postřehy vysokoškolských studentů budou užitečné nejen pro organizaci univerzitní výuky, ale lze je využít i při volbě metod a postupů distanční výuky pro nižší stupně vzdělávání.

Distanční výuka s sebou podle Jana Hercika přináší celou řadu didaktických, pedagogických i psychologických úskalí a rizik. „Obecně platí, že čím jsou žáci mladší, tím těchto rizik přibývá. Stejně tak tomu je i v případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. I u nich se ukázalo, že distanční výuka pro ně většinou není to pravé ořechové,“ upozornil.

Při distanční výuce děti nemohou rozvíjet přirozené sociální kontakty s ostatními žáky. Často o tyto důležité kontakty kvůli dlouhodobému odloučení přicházejí. Další zásadní překážkou při distanční výuce bylo často nevyhovující prostředí, ve kterém se žáci museli vzdělávat.