Zde je místo pro Vaši reklamu
Zde je místo pro Vaši reklamu
Zde je místo pro Vaši reklamu
Sobota 20. dubna 2024 -

Sumpersko.net

Nově přidaný článek

Držitelé krajských cen v oblasti kultury

19.04.2024 - Držitelé krajských cen v oblasti kultury - Opera,...

Počasí

20.04.2024 - Sobota

Teplota: 9 / 3 - obcasny-Déšť

21.04.2024 - Neděle

Teplota: 6 / 1 - Zataženo

Zde je místo pro Vaši reklamu

HOKEJ: Tomáš Sedlák o bouřlivé sezóně Draků

23. března 2024 - 12:13

Zpět na seznam článků

„Předsezónní cíl jsme sice nenaplnili, pořád však máme na čem stavět“

HOKEJ: Tomáš Sedlák o bouřlivé sezóně Draků

Tomáš Sedlák o bouřlivé sezóně Draků zdroj foto: DŠ

Po obrovském zklamání, kdy Draci nedokázali udržet prvoligovou příslušnost, nastaly v šumperském týmu obrovské změny. Nejenže musel klub hledat zcela nový trenérský tandem, ale společně pak museli složit i kompletně nový kádr, který by ve druhé lize hrál důstojnou roli. Předsezónní cíl byl tedy jasný - postup do play off a ideálně být do šestého místa. Jenomže asi málokdo čekal, že se úvodní část sezóny bude vyvíjet tak, jak se bohužel vyvíjela. Nicméně i přesto, že se nepodařilo předsezónní cíl naplnit, je třeba před týmem smeknout především za to, jak se dokázal dostat z úplného dna do bojů o vytoužené play off. A tento kredit nejde pouze za samotnými hráči, ale rovněž i za trenéry, především pak za Tomášem Sedlákem, který to měl letos snad nejnáročnější. A právě tohoto obrovského srdcaře jsme po konci sezóny vyzpovídali. Rozhovor vedla Vanessa Vařeková – z redakce Draci Šumperk.

Pojďme to vzít pěkně po pořádku. Tomáši, jak se zrodil váš návrat do Šumperka, a ještě navíc ve zcela nové roli asistenta trenéra?

V létě mě navštívil pan Velčovský s tím, že má hlavního trenéra a že by chtěl sestavit tým převážně z šumperských hráčů. Poté mě oslovil, zda bych nechtěl trenérovi Káňovi potažmo klukům pomoci jako asistent trenéra. Chvíli jsem nabídku zvažoval, protože v té době jsem ještě hrál krajskou ligu v České Třebové. Nicméně, abych řekl pravdu, moc se mi už nechtělo dojíždět a samotné hraní mě nenaplňovalo tolik, jako dříve. Navíc to bylo časově extrémně náročně. Cítil jsem, že potřebuji nějakou změnu. A abych byl upřímný, chvíli jsem chtěl od hokeje úplně odejít. Celý život se hokeji nějak věnujete a postupem času se ho nabažíte, z tohoto důvodu jsem už nechtěl o hokeji moc slyšet. Jenomže čím vím jsem nad tím uvažoval, tím více se mi líbila vize jakéhosi splacení „dluhu“ Šumperku, lidem a jeho okolí. V Šumperku jsem hrozně dlouho hrál, a i mě tam někdo vychovával. Nakonec jsem tedy na tuto nabídku kývl, neboť jsem chtěl klukům také pomoct v rozvoji.

Vstup do nové sezóny se vám ale bohužel moc nepovedl. Jak náročné bylo sžít se s úplně novou pozicí a jak probíhala spolupráce s hlavním trenérem?

Věděl jsem, že to bude těžká práce, protože ten tým byl hrozně mladý a spousta hráčů mužský hokej ještě nikdy nehrála. Ze začátku sezóny byl u kormidla pan Káňa. Nechci úplně detailně hodnotit, jaký byl nebo nebyl. Jednoduše to asi nebyla úplně správná volba. Ve spoustě věcech jsme se spolu rozcházeli a tam asi začala taková ta první lehká panika, protože jsme nehráli vůbec dobře. Hodně špatně jsme sáhli i k zahraničním posilám viz Finové, kteří zrovna moc dobří nebyli. Nicméně stalo se. Bohužel to tak v hokeji někdy bývá, ne každá posila a každý hráč se vždy vydaří.

Hned v úvodu soutěže jste zaznamenali pět porážek v řadě, díky čemuž vedení klubu došla trpělivost a odvolala hlavního kouče. Tento náhlý verdikt vás pak dostal do zapeklité situace, neboť tým nutně potřeboval hlavního trenéra..

Když byl po špatných výsledcích pan Káňa odvolán, pan Velčovský se mě zeptal, jestli bych tým dočasně převzal. Všechno mělo hrozně rychlý spád, takže nebyl úplně prostor na dlouhé rozmýšlení. Nebyl jsem si tehdy úplně jistý, na druhou stranu jsme ale věděl, že to nemůže být na dlouhou dobu, neboť jsem neměl odpovídající trenérskou licenci, abych mohl vést druholigový tým. A když jsem pak viděl ty kluky, jak hrozně moc chtějí, ale neví, jakým směrem se úplně vydat, tak jsem řekl ano. V tu chvíli jsem byl na to sice úplně sám, hráči mi ale hrozně moc pomohli a podpořili mě.

Klub se naštěstí celkem rychle domluvil na minimálně dvouměsíční spolupráci s Michalem Mikeskou. Jak se vám spolu pracovalo?

S Michalem Mikeskou jsme si okamžitě sedli. Navíc jsme se už znali z dob, kdy jsme oba ještě profesionálně hráli. Takže tam nebyl vůbec žádný problém. Společnými silami jsme s týmem odvedli obrovský kus práce a dali jsme tomu určitý směr. Chtěl bych k tomu dodat, že jsem byl od začátku srozuměn s tím, že tu „Mikeš“ nemusí být až do konce sezóny. Začalo se dařit, začali jsme vyhrávat a začali jsme hrát jednoduchý hokej, na který jsme měli. Karta se tak najednou začala obracet a kluci si více věřili.

Navíc se vám podařilo tým i trochu posílit, že?

Přesně tak. Podařilo se nám zapracovat na posílení kádru, čímž bych chtěl hrozně moc poděkovat Dušanovi Šafránkovi, který mi pomohl do Šumperka dotáhnout Denise Irgla. Spolu s Denisem přišel i Jožo Danielčak. Pak se začalo hodně komunikovat s Prostějovem a Přerovem ohledně Drtila, Pěnčíka a Nemce, za jejichž výpomoc jsme také velmi vděční. Jejich přítomnost byla na ledě hodně znát a mužstvo to pozvedlo.

Všechno do sebe najednou krásně zapadlo, a i na hráčích byla znát daleko větší herní pohoda. Pak ale přišel další zásah do průběhu letošní sezóny. Znovu jste se museli rozloučit s hlavním trenérem..

Ano, před Vánoci bohužel nastala situace, o níž jsme věděli, že nastat může. Mikeš chytil laso z Chance ligy a Šumperk opustil. V tu chvíli za mnou přišel pan Velčovský a zeptal se mě, jestli tu sezónu zvládnu dotrénovat. Přiznám se, že kdyby to takhle mělo být už od začátku, tak bych do toho nešel. Nicméně jak už ten tým měl nějakou vizi a věděl zhruba, co by měl hrát a co by chtěl hrát, tak jsem s tím souhlasil. Nechtěl jsem je v tom za žádnou cenu nechat.

Pořád tam však byl malý problém s vaší aktuální trenérskou licencí, že?

Já jsem tu roli hlavního trenéra přijal s tím, že jsem se musel přihlásit na vyšší trenérskou licenci, jinak bych neměl potřebné oprávnění. Což ale není vůbec na škodu, neboť jsem se v tom zhlédl a ta práce mě začala hodně naplňovat. Je radost pozorovat, jak někteří hráči dělají tak velké pokroky. Ono vás pak několikrát chytne za srdce, když vidíte, jak Minařík roste, Polách roste nebo i kluci z juniorky, jako třeba Jarmara. A to není zdaleka vše, mohl bych jich tu vyjmenovat hned několik. Neříkám, že z nich budou hned příští rok špičkoví hokejisté, ale tu budoucnost mají rozhodně před sebou. To je tedy hlavní důvod, proč jsem chtěl u týmu zůstat.

A-tým jste tedy znovu převzal, na druhou stranu vám však opět chyběl asistent a do konce základní části zbývala ještě pořádná porce zápasů. Věděl jste hned, kdo by vás měl doplnit na trenérském postu?

Pan Velčovský se mě ptal, koho bych chtěl jako asistenta. Ani na vteřinu jsem nezaváhal. Věděl jsem hned, že chci Radka Fischera, protože ten tým znal stejně dobře jako já. Kromě toho je Šumperák a v tomto prostředí se pohybuje dlouhá léta. Měl jsem trošičku obavu z toho, že „Fiši“ byl kustod a najednou přešel do pozice asistenta trenéra, ale musím říct, že i hráči mu v tomhle hrozně moc pomohli. I já jsem byl za to strašně rád, protože ve druhé lize to rovněž nejde dělat sám. Musíte sledovat zápasová videa, musíte střídat útočníky a obránce a musíte pohotově reagovat. Pro nás, jakožto bývalé hráče, to je obrovská změna. Jako hráči jste jeli na zápas, odehráli jste ho a hned po něm jste jeli domů. Kdežto jako trenéři máte daleko více práce i po zápase, což je hrozně náročné na hlavu. Takže jsem velmi rád, že to Fiši přijal a pomohl mi. Za to bych mu chtěl tímhle ještě jednou moc poděkovat.

Jaký cíl jste si do konce základní části s asistentem dali? Přece jenom to v tomhle okamžiku vypadalo tak nějak všelijak. Do play off týmu sice chybělo málo, nicméně ani od posledního místa nebyl úplně daleko..

Chtěli jsme se probojovat do play off, to nám však bohužel těsně nevyšlo. Řekl bych, že bez play off je ta sezóna taková nijaká. Na druhou stranu je ale potřeba si přiznat, že když jsme v úvodu sezóny figurovali na předposledním, respektive posledním místě, daleko reálnější byla hrozba sestupu. A to by byla pro Šumperk, jakožto hokejové město, velká pohroma a zklamání. Takže jsme prioritně bojovali o udržení druholigové příslušnosti. A já si myslím, že jsme sestup reálně odvrátili až když jsme jeli ve čtrnácti lidech do Valašského Meziříčí, kde se nám podařilo vyhrát.

Jak jste sám řekl, baráži o sestup jste se úspěšně vyhnuli, a to již několik kol před koncem základní části. Naopak do play off vám chyběl pouhý bodík, přičemž stačilo vyhrát proti Kopřivnici. Myslíte si, že to byl ten rozhodující moment?

Naděje na postup do play off trošku přiživila zpráva ze svazu ohledně kontumace Opavy, která ale nakonec uspěla s odvoláním. A také těžce ubojovaná výhra nad Novým Jičínem. Všichni jsme chtěli play off hrozně moc, bohužel jsme však nezvládli zápas s Kopřivnicí, ve kterém už na kluky podle mě dolehla únava a nervozita. Na druhou stranu si ale nemyslím, že se v tomhle utkání sezóna lámala. Jedním z rozhodujících faktorů byl za mě hororový vstup do sezóny a pak také zbytečné ztráty bodů s Hodonínem, Vyškovem nebo třeba i s tou Opavou. Je ale pravda, že jsme zase spoustu bodů získali, aniž bychom to čekali.

Jak byste tedy zhodnotil celou letošní sezónu?

Abych to shrnul. Myslím si, že je v Šumperku pořád na čem stavět. Když se příští rok tým vhodně doplní, tak se zase může někam posunout. Nechci teď vůbec předbíhat, všechno to je hrozně pomíjivé, ale myslím si, že ta budoucnost tam pro kluky určitě je. Nemůžu a ani nechci letošní sezónu hodnotit nějak negativně. Na to, kolik nás celou sezónu bylo, to byl povedený výkon. Trošičku mě mrzí, že jsme ke konci neměli s Fišim k dispozici Drtila, Pěnčíka a Nemce, kteří by nám k nějakým bodům určitě pomohli. Všichni jsme se toho ale letos hodně naučili, a to nejen hráči, ale i my trenéři. Žádný moudrý totiž z nebe nespadl. A učit se budeme muset i nadále, pokud chceme u této práce zůstat.

Doslova pár dní po posledním utkání klub oznámil vaše setrvání u A-týmu. Co vás v následujících dnech čeká?

Je pravda, že nám sezóna teprve skončila, my s Fišim ale volno mít nebudeme. Zavčasu chceme tým vhodně doplnit, protože je asi každému jasné, že nějaké změny budou muset bohužel nastat. Intenzivně teď pracujeme na posílení, i když to není momentálně vůbec lehké, když se ještě někde hraje. Samozřejmě s hráči, kteří v Šumperku letos hráli a u kterých máme zájem, aby pokračovali, jsme už mluvili. K tomu všemu jsme se s Fišim ještě přihlásili na vyšší licenci, takže nás bude čekat i trochu školy. Nic to ale nemění na tom, že chceme mít tým hotový co nejdříve. Dobří hráči jsou navíc rychle pryč a my o ně rozhodně přijít nechceme. Prioritou pro nás ovšem zůstávají šumperští odchovanci či hráči, kteří mají k Šumperku nějaký vztah. Bude to všechno hodně náročné, i přesto se ale budeme snažit udělat toho pro Šumperk co nejvíce. A nejen pro Šumperk, ale i pro všechny fanoušky, které hokej baví. Budeme se snažit, abychom je nezklamali.

Autor: red., Vanessa Vařeková - redakce DŠ

Fotogalerie

Tomáš Sedlák o bouřlivé sezóně Draků   zdroj foto: DŠ

Další články z rubriky

 
Podmínky užití   |    Prohlášení o přístupnosti   |    Reklama   |    Kontakty   |    Nastavení souborů Cookies

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu Sumpersko.net s.r.o. zakázáno.

Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.