Sumpersko.net

Vyřazení v osmifinále s Valašským Meziříčím stále mrzí. Trenér se s odstupem vrací k mimořádně vyrovnané sérii, ve které podle něj rozhodly detaily. V rozhovoru hodnotí nejen klíčové momenty play off, ale i celou sezónu, v níž tým doplácel na nevyrovnané výkony a slabší koncovku. Zároveň naznačuje, jakým směrem se chce ubírat do dalšího ročníku. Rozhovor vedla Vanessa Vařeková z redakce DŠ.

Tome pojďme se na začátek vrátit k extrémně vyrovnané osmifinálové sérii play off s Valašským Meziříčím. Jak bys ji s odstupem času zhodnotil?

S Radkem jsme po konci o tom debatovali hodně dlouho, pořád jsme se však vraceli k tomu samému. Celá série byla o těch nejmenších detailech. Valmez byl efektivnější v zakončení, na co sáhl, to téměř vždy proměnil. Navíc mu o trošku lépe zachytal gólman. Jak ale říkáš, bylo to vážně tak moc vyrovnané, že chybělo opravdu maličko, abychom mohli být ve čtvrtfinále my.

Když bys měl zhodnotit celou sezónu – převládá u tebe spokojenost nebo zklamání?

Po minulé sezóně, kdy jsme porazili v osmifinále Vyškov a následně ve čtvrtfinále potrápili Havířov, je to nesmírně těžké hodnotit. Minimálně ten úspěch postupu přes Vyškov jsme chtěli rozhodně zopakovat, což se nepovedlo. Takže převládá spíše zklamání.

Co se v letošní sezóně povedlo a kde naopak byly největší rezervy?

Nevětší rezervy bych hledal v konzistenci výkonů a od Vánoc také v proměňování šancí. Výkony týmu byly nahoru a dolů, na druhou stranu je ale hrozně těžké držet kluky pořád na nějakém standardu. 90 procent z nich chodí do práce, přijdou domů a hned jdou zase na trénink popřípadě na zápas. Co se nám z dlouhodobějšího hlediska líbí, to je progres některých hráčů, případně jejich posun o ligu výš. Třeba takový Richard Nemec nám dělá ohromnou radost. Sice k nám ze začátku jezdil pouze na výpomoc z Přerova, pak ale zůstal natrvalo a teď atakuje v první slovenské lize hranici 90 bodů a je o něj zájem ve slovenské extralize. Z letošního ročníku nás ale těší i další kluci – například o Davida Skuhrovce je zájem z Maxa ligy a o patro výš by se měl posunout také Mikuláš Jenčovský.

Byla sezóna v něčem jiná, než jsi očekával před jejím startem?

Neřekl bych. Věděli jsme, že to bude zase o něco těžší. Druhá liga se každým rokem zkvalitňuje, zrychluje a tím i hodně vyrovnává.

Když se ohlédneš zpětně, udělal bys něco jinak?

To je hrozně těžká otázka. Samozřejmě, že po prohře přemýšlíš, jestli jsi nemohl udělat něco jinak, něco lépe. Minulost už ale stejně nezměníš. Důležité je si z toho vzít ponaučení. Já i Radek se neustále učíme a každá výhra i každá prohra nás zase posouvá o kousíček dál.

Jak moc tým ovlivnily zranění či nemoci?

To je otázka, na kterou neznám odpověď. Je ale pravda, že jsme hodně dlouho nehráli v plné sestavě, takže nás to nějakým způsobem ovlivnilo. Dlouho nám chyběl třeba Matěj Tomajko, který měl fantastickou letní přípravu a několik zápasů na začátku sezóny a pak se vrátil až po Vánocích. Dlouho nám chyběl i Pospa s Drckem, a to bylo taky určitě hodně znát. 

Jak jsi byl spokojený s výkony hráčů? Byl někdo, kdo tě příjemně překvapil, nebo naopak někdo, od koho jsi čekal mnohem více?

Nejsem ten typ člověka, který by ti tu vyslovil jména hráčů, kteří mě nadchli nebo naopak zklamali. Hokej je kolektivní sport. Kluci jsou s námi v kabině a komunikujeme spolu na denní bázi, takže každý ví, co se nám líbí a co zase ne. Samozřejmě se najdou tací, kteří nás příjemně překvapili, ale i ti, kteří byli za očekáváním a oni to moc dobře vědí.

Už máš představu, jak by měl tým vypadat pro nadcházející sezónu? Jak moc chceš zasáhnout do kádru?

Už jsme měli sezení s vedením klubu, kde jsme si nastínili naše vize. Samozřejmě chceme být konkurenceschopní a hrát co nejlépe. Jsme ale teprve na začátku. Hráčům sezóna sice skončila, nás s Radkem ale ještě čeká pořádná dřina.

Chtěl bych ještě využít této příležitosti a poděkovat fanouškům, kteří nás bezmezně podporují a i všem ostatním lidem, kteří šumperský hokej alespoň trochu sledují. Veškerá chvála i kritika je pro nás velkým hnacím motorem do další práce.