Sumpersko.net

Skoro 30 let se hovoří o důležité stavbě našeho regionu, propojení Mohelnice se Šumperkem čtyřpruhovou komunikací. Požádali jsme Ing. Přemysla Michálka, CSc., poradce ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury, předsedu dopravní komise Rady města Šumperka a člena dopravní komise Rady Olomouckého kraje o názor. (odpověď zveřejňujeme v plném znění)                                        

Když jsem byl požádán o napsání tohoto článku,"Historie a skutečnost v přípravě a realizaci souboru staveb na silnice I/44 v úseku Mohelnice – Šumperk", přijal jsem tuto nabídku velmi rád, neboť vzhledem k tomu, že v tisku se již dlouhou dobu objevují, ne vždy přesné, články o situaci ve výstavbě tohoto souboru staveb. Využívám proto nabídku internetového portálu „šumpersko.net“ k tomu, abych vnesl alespoň trochu světla do situace v přípravě a realizaci tohoto souboru staveb, jako přímý účastník všech jednání, které byly konány k problematice těchto staveb.

Historická exkurze stavby

Koncem 70tých a počátkem 80tých let minulého století, v době se kdy se realizovaly stavby čtyřpruhu mezi Mohelnicí - Litovlí a Olomoucí, vznikl na odboru dopravy tehdejšího Severomoravského KNV návrh na propojení Mohelnice se Šumperkem dvoupruhovou komunikací, která však měla hlavně za úkol řešit obchvaty nebo průtahy obcí Libivá, Vlachov, Zvole, Rájec, Zábřeh, Postřelmov a Bludov. Vzhledem k tomu, že v této době již začínaly v rozpočtu KNV chybět peníze na realizaci těchto staveb, byl realizován pouze Zábřeh - průtah, s novými mosty přes trať ČD do Šumperka a přes Moravskou Sázavu, který byl uveden do provozu v červenci 1989. Ještě před tím byly realizovány samostatné stavby Šumperk průtah I. a II. etapa (od krematoria za Holubí vrch) a to podle studie zpracované v 60tých letech. Tato studie obsahovala také objekt „podchod pro pěší“ u nádraží ČD v Šumperku, který však nebyl realizován jednak z finančního hlediska a jednak pro složitou geologii a náročné překládky inženýrských sítí. Mimo to tehdejší Okresní správa silnic zajistila realizaci t. zv. stoupacích pruhů na obou stranách  „Bludovského kopce“, bez kterých si dnešní dopravu v tomto úseku nedovedu představit.

Počátkem 90tých let jsem spolu s tehdejším přednostou Okresního úřadu Ing. Jílkem a vedoucím referátu dopravy Ing. Kocourkem inicioval u tehdejšího Ředitelství silnic zpracování nové studie celé trasy Mohelnice - Šumperk, včetně rozdělení na jednotlivé stavby. Po schválení této studie byla realizována t. zv. nultá etapa a to výstavba nového mostu přes trať ČD na olomouckém zhlaví v Zábřehu, který bude  v budoucnu spolu s obchvatem Rájec plnit po celkovém dokončení obchvatu Zábřeh funkci přivaděče do Zábřehu ve směru od Olomouce. V roce 1995 proběhlo pravidelné sčítání dopravy, které ukázalo neúměrný nárůst dopravy v celém plánovaném úseku. Proto bylo na Ministerstvu dopravy rozhodnuto celý úsek realizovat jako čtyřpruhovou komunikaci. Současně se rozběhla příprava dvou staveb a to obchvat Postřelmov a Šumperk I.etapa(dnes se nazývá obchvat Bludov –navazuje na obchvat Postřelmov a končí u ČOV Šumperk, odkud bude napojena přivaděčem na okružní křižovatku u krematoria).

Obě stavby, byť byly připravovány ve stejnou dobu měly bohužel různý osud. Zatím co obchvat Postřelmov byl i díky nezměrnému úsilí tehdejšího starosty pana Kubíčka zahájen v roce 2002 a dokončen cca za 2 roky, Šumperk I.etapa se dosud pouze po několikáté projednává a připravuje a to hlavně díky obstrukcím t.zv. občanských aktivit v Dolních Studýnkách, které ve svých neustálých námitkách vůbec nebraly v úvahu,že tím oddalují řešení nepříznivé situace občanů sousedního Bludova. Na štěstí nové vedení obce i díky paní starostce původní variantu trasy schválilo do svého územního plánu. Pevně věřím, že konečně po deseti letech bude příprava úspěšně pokračovat (v rozpočtu SFDI jsou na tuto přípravu poskytnuty pro rok 2012 prostředky) a stavbu bude možno konečně, ale až v horizontu několika let realizovat, i když měla původně stavebně navazovat plynule na dokončenou stavbu obchvatu Postřelmov. Jako další stavba byla realizována stavba obchvat Rájec, která je provedena pouze jako dvoupruh, neboť jak již bylo řečeno, po úplném dokončení čtyřpruhu bude sloužit jako přivaděč do Zábřehu z mimoúrovňové křižovatky Zvole.

A nyní k současnosti a budoucnosti.

Protože nebylo možno pokračovat z Postřelmova do Šumperka, příprava se soustředila na stavbu Vlachov – Rájec 

(končí na stávající silnici v Roudnikách), která řeší ztíženou dopravní situaci a životní prostředí většiny občanů Zvole a Vlachova. Stavba byla velmi rychle připravena a měla být zahájena koncem roku 2008 a dokončena cca za 2 roky. Finance byly zvětší části zajištěny z peněz EU a dokonce byl i vysoutěžen zhotovitel. Zde opět došlo ke zpoždění, neboť jedna rodina ve Zvoli a jedna ve Vlachově se stále odvolávaly proti vyvlastnění části svých pozemků, tím nemohla být stavba zahájena a plánované prostředky byly přesunuty na jinou stavbu mimo náš region. Teprve po dlouhých jednáních a soudních řízeních mohla být stavba zahájena, ovšem chyběly finanční prostředky. Na rok 2011 se podařilo získat prostředky na přípravné práce, hlavně archeologický průzkum. Díky iniciativě vedení SFDI ve spolupráci s ŘSD byl nalezen model financování ze státního rozpočtu, peněz EU a úvěru od EIB. S tímto modelem byl díky iniciativě starosty Mohelnice Ing. Mikety seznámen ministr dopravy, který s ním vyslovil souhlas a stavba byla zařazena do rozpočtu SFDI na rok 2012 a střednědobého výhledu do roku 2014, které byly schváleny Poslaneckou sněmovnou. Čili finanční prostředky na realizaci této stavby jsou k dispozici. Ovšem, je zde stále nebezpečí, že se opět „někdo“ odvolá a snaha mnoha lidí bude zbytečná a lidé ve Zvoli a Vlachově budou nadále trpět.

Moje otázka zní:"Zajímá tyto věčné stěžovatele a odvolávatele prostředí ve kterém musí díky jejich „aktivitám“ občané Zvole,Vlachova i Bludova žít?" Stavba, jejíž realizace je v souboru staveb uvažovaná jako předposlední, t. j. Zábřeh – obchvat má také v současné době problémy, neboť Česká inspekce životního prostředí tvrdí, že se navržená trasa musí znovu posoudit, protože se dotýká chráněné oblasti Natura 2000 v oblasti řeky Moravské Sázavy!?!

Já se opět ptám: "Kdy bude podobné „aktivisty“ konečně také zajímat člověk a jeho životní podmínky? A to neplatí jen pro tuto stavbu." Napojení Vlachova do Mohelnice nelze bohužel zatím realizovat (čili občanům Libivé se zatím neuleví) neboť její realizace přímo souvisí s realizací plánované R35 v úseku Mohelnice – Vysoké Mýto – Opatovice. To je již jiná kapitola.

Na závěr něco trochu osobního.

Napojení Šumperka na celostátní dálniční síť čtyřpruhovou komunikací se pro mne stalo osobní, přímo srdeční záležitostí. Absolvoval nebo inicioval jsem spoustu jednání na různých i nejvyšších úrovních a něco se snad podařilo. Na několika jednáních jsem starostům obcí a různým funkcionářům regionu kladl otázku: “Chceme tuto komunikaci, potřebujeme ji pro rozvoj našeho regionu a zlepšení životních podmínek občanů ve vašich obcích, ano nebo ne? Pokud ano, tak pro to něco dělejme, samo se to neprosadí!“ Dále bych ještě připomenul dvě moje vzpomínky, které jsou pro celou situaci kolem těchto staveb typické. První není radostná, spíše smutná – když byl dokončen obchvat Postřelmov, nenašel jsem v žádném periodiku kladné hodnocení, naopak názory typu „vyhodily se peníze na stavbu odnikud nikam“ nebo rozhovory s občany Postřelmova, kdy jeden říká, že se jedná o vyhozené peníze, protože doprava v obci nepoklesla a po nové stavbě nikdo nejezdí, ale hostinský zase tvrdil, že mu po otevření klesly tržby??  Ta druhá je podstatně radostnější až milá. 

Když jsme otevírali obchvat Rájec, děti ve škole a školce dostaly volno a se svými učiteli a učitelkami udělali kolem místa, kde se stříhala paska, špalír a děkovali za to,  že budou mít v Rájci klid. Za mnou přišly dvě starší paní, jedna říkala, že konečně bude moci otvírat okna a větrat a ta druhá děkovala zato, že nebude muset chodit každý den s vnuky do školky ráno a odpoledne zase pro ně a doprovodit je domů. A právě pro takovéto okamžiky je moje profese krásná. 

"Končím s přáním, aby si už konečně všichni uvědomili, že náš region toto spojení bytostně potřebuje nejen pro zlepšení životního prostředí a bezpečnosti občanů v dotčených obcích, ale i pro svůj ekonomický rozvoj, pro který je tato nová komunikace nezastupitelná !"