Sumpersko.net

Velké emoce, velká překvapení a senzační atmosféra. Taková byla úvodní zastávka seriálu Horská výzva v Beskydech. Nejprestižnější trasu Long nakonec tak trochu překvapivě vyhrál jeden z favoritů Tomáš Štverák.

Malý muž s velkým duchem navíc po celonočním běhu stanovil nový rekord trati, ke kterému mu gratuloval někdejší elitní skokan na lyžích Jakub Janda.

Už od začátku se na hlavní distanci očekával souboj dvou favoritů - mezi mladým a nadějným běžcem Tomášem Štverákem a polským zkušeným reprezentantem a loňským vítězem beskydské Horský výzvy Bartoszem Misiakem. Oba svou roli potvrdili a závod se opravdu rozhodoval mezi oběma běžci.

Kartami ale tentokrát zamíchala štěstěna. Přestože se dlouho zdálo, že loňské zlato obhájí polský sympaťák, v cíli se vítězně radoval český blonďák. Tomáš Štverák si navíc s dvaašedesátikilometrovou trasou poradil v rekordním čase. Cílem proběhl za šest hodin a devět minut. „Bartosz byl od začátku přede mnou. Do kopce mi utekl, já ho z kopce stáhnul, určitě jsem ho chtěl pořádně potrápit, ale on se v posledním seběhu někde ztratil. Zajímalo by mě, kde se mu to stalo. Vůbec to nechápu. Tohle se stává, k tomu sportu to patří, ale trochu mi to ubírá na radosti z vítězství,“ netaji své rozčarování talentovaný běžec Tomáš Štverák, který nakonec na Bartosze Misiaka čekal v cíli téměř půl hodiny.

Polský rychlík si totiž zaběhl sedm kilometrů navíc. „Stalo se to na rozcestí na Pindule,“ byl si vědom své chyby Misiak. Oba se ale na sebe v cíli usmívali. „Věděl jsem, že na Bartosze mám i nemám. On je na tyhle trasy lepší, ale mně to zase motivovalo běžet stále naplno. Běželo se mi skvěle a překvapivě to ani moc nebolelo. Člověk to v té euforii necítí, to začíná přicházet až teď v cíli,“ usmál se Tomáš Štverák.

Třetí v pořadí do cílového areálu Jiřího Rašky přiběhli domácí borci Pavel Pupík a Vojtěch Střalka z týmu Lokomotiva Trojanovice. Tím se stali vítězi kategorie mužských dvojic. Horskou výzvu přitom tahle dvojka šla vůbec poprvé a hned jim cinklo zlato. „My se známe od školky. Loni jsme spolu běželi B7 a teď jsme to poprvé zkusili na Horské výzvě. Chtěli jsme doběhnout do půl osmé a jsme tu v sedm, takže jsme spokojení,“ usmál se Radek Střalka, který s kolegou další společné závody navzdory vítězství musí zvážit. „Další účast probereme u pivka. Teď je to tak, že hory nechci chvíli ani vidět, ale ono to rychle opadne,“ vtipkoval kolega Pavel Pupík.

O vyrovnanosti běžců svědčily minimální rozestupy. Za zlatou dvojicí prakticky ihned přiběhlo zbytek podia – druzí Vojtěch a Pavel Růžkovi, třetí Tomáš Juráň s Ondřejem Tabarkou a podium jen o kousek uniklo Tomáši Klimšovi s Davidem Ryšavým. I přes neslavnou bramborovou pozici oba úsměvy hýřili na všechny strany. „Dali jsem se dohromady, abychom si závod užili a to se povedlo. Měli jsme na trase asi dvoukilometrový kufr, ale i přesto byl závod bomba. Dejv táhnul do kopců, pak jsme se střídali. Byla to naše povedená premiéra a dáme spolu i další závod v Jeseníkách,“ usmíval se Tomáš Klimša.

To výrazně hůře nesl čtvrtou pozici teprve sedmnáctiletý Oliver Polanský.

Nejmladší účastník královské trasy ji přitom zaběhl ve fantastickém čase. Jen se mezi něj a stříbrného Bartosze Misiaka trochu nešťastně dostal bronzový Radek Hrnčíř. „Vůbec nevím, co se přihodilo. Tři hodiny jsem byl třetí, držel jsem si pozici a stále nad tím přemýšlel. Možná proto jsem se ke konci přestal soustředit, přehlédl fáborek a zabloudil. Naštěstí mi pomohla vítězná žena, která mě navedla hláškou: Kam běžíš, prosím tě, jsi úplně mimo. Za to jí musím moc poděkovat. Nicméně, zklamání je velké. Kdyby to byla bedna, tak to tolik nebolí a stálo by to za to, ale takhle přijít o bednu, to mě mrzí,“ popsal důvod viditelného zklamání mladý běžec z Českých Budějovic, který ale hned ožil, když  začal vyprávět, co ho na seriálu baví. „Ve třinácti letech mě sem vzal taťka a mně se strašně zalíbila. Je tu parta skvělých lidí. Jsou úplně jiní, než ty které potkávám třeba na fotbalovém hřišti. Tady každý tomu druhému skutečně přeje úspěch,“ rozzářily se oči Oliverovi Polanskému.

Právě přátelská atmosféra a pozitivní emoce jsou stavebními kameny, na kterých pořadatelé budují její pevný základ. Své o tom ví i nejlepší dogtrekaři.

Velmi emotivní doběh měla vítězná Jana Kakáčová, která poprvé šla dlouhou trasu s novým pejskem. Velká milovnice běhů se psem se neubránila slzám radosti, ačkoli je už tradiční účastnicí a mnohačetnou vítězkou na kratších tratích. Teď se jí povedlo uspět i na královské distanci v kategorii ženského dogtrekingu, když společně doběhla s druhým dogtrekařem Oldřichem Blechou. Před ním byl vítězný Marek Svoboda se svou dvouletou fenkou Amie White Sparrow. „Ona je bezvadná. Chodíme spolu trénovat každý den. Jen ten impuls, kdy si beru běžecké boty způsobí, že začne doslova šílet. Je to pro ni radost. Může ve dne, v noci nebo i v dešti a užívá si to. Je ráda, že může jít, a proto jsme rádi i tady,“ vypráví zlatý dogtrekař z Moravan u Brna.

Ne všichni ale touží vyhrávat. Valná většina účastníků má dokonce motivaci zcela odlišnou navzdory startovnímu číslu na prsou. „Je to nádherný závod, má fantastickou atmosféru. Běželo se v noci v mlze, takže to bylo velké dobrodružství. Pro mě je to odpočinek, relaxace, motivuje mě běhání v lese a po horách.  Zkuste si takhle v letní noci vyběhnout jen tak s čelovkou. To se musí zažít. Ve svém věku už konkurenci neřeším, všichni mi utečou, ale mě to baví. Čím delší závod tím lepší,“ vysvětlil obdivuhodně svou účast devětapadesátiletý Radim Šarman z Dolní Lhoty u Ostravy.

V Beskydech se ale sešlo několik stovek milovníků horského běhu a trekingu, kteří měli možnost vyzkoušet si tradiční tři délky tras – Long (62 km), Half (43 km) a Short (14 km).

Mezi účastníky se představila celá řada zvučných jmen světa běhu. Nechyběl Standa Najvert, který vyhrál kategorii dvojic na Halfu, stejně jako vítězka žen na střední distanci Petra Pastorová. „Závod byl krásný,“ ocenila zkušená maratonská běžkyně, jinak ředitelka Ostrava City Marathonu, který se jde 12. září.

Ceny se rozdělovaly ve více než dvou desítkách kategorií a část z nich předal právě bývalý vítěz Turné čtyř můstků Jakub Janda, který slíbil, že příští rok se sám stane aktivním účastníkem závodu. Zařadí se tedy mezi ty, kteří i letos v Beskydech překonali vlastní výzvy. „Pro mě to bylo dobrý žůžo labůžo,“ uzavřela stručně úvodní závod letošního 11. ročníku spokojená vítězná žena královské trasy Long Martina Dvořáková z Brna.

A ti co se nijak nechtěli poměřovat, mohli se projí a přispět v rámci benefičního Pochodu s Mixitkou, díky kterému získá příspěvek ve výši 6.661 korun Verunka, která si po pádu na lyžích poranila míchu. „Mám neskutečnou radost z toho, co tu pravidelně zažíváme, jaká tu je atmosféra, jak si lidé dokážou pomáhat, vzájemně se podporovat a mít radost, že tu mohou být, protože současná kovidová situace nám dvakrát nepřeje. Dlouho jsme čekali na potvrzení, že akce opravdu proběhne, výrazně se snížil počet běžců a získat podporu pro závod je také stále náročnější. O to více si vážím těch, kteří nám pomáhají seriál připravit. Díky za to a těším se na další štaci v Jeseníkách,“ zve na druhou zastávku, která se odehraje 6. a 7. srpna na Červenohorském sedle, Pavel Zitta.