Sumpersko.net

Během slavnostního večera 17. listopadu uvede Moravská filharmonie Olomouc při příležitosti 450 let od založení olomoucké univerzity v premiéře svitu Templum Honoris. Dvacetiminutové dílo zkomponovali hudební skladatelé spojení s Univerzitou Palackého v Olomouci – Marek Keprt, Vít Zouhar, Jan Vičar a Tomáš Hanzlík. V programu koncertu, který bude živě přenášet Český rozhlas Vltava, zazní i díla Antonína Vranického nebo Dmitrije Šostakoviče.

Po celý letošní rok si Univerzita Palackého v Olomouci připomíná své jubileum. Jedním z vrcholů jeho oslav bude slavnostní koncert Moravské filharmonie Olomouc, který se uskuteční v pátek 17. listopadu od 19 hodin v olomoucké Redutě. Zazní na něm svita Templum Honoris, kterou k 450. výročí olomouckého vysokého učení zkomponovali skladatelé Marek Keprt (1974), Vít Zouhar (1966), Jan Vičar (1949) a Tomáš Hanzlík (1972).

Myšlenka oslavit významné univerzitní jubileum také hudebně, a to polystylovou orchestrální svitou, vznikla na jaře. Rektorem Martinem Procházkou byli osloveni čtyři komponisté, kteří již dříve obdobným způsobem spolupracovali. „Templum Honoris (Chrám cti) je ideovým pokračováním naší skladatelské spolupráce na oratoriu Saeculum Coronatum (Korunované století), které původně vzniklo ke stému výročí založení Konviktu v Olomouci. Svou část orchestrální svity pro olomouckou Moravskou filharmonii jsem nazval Honoris Cupiditas (Touha po cti). Přestože mě možnost psát pro symfonický orchestr chvíli sváděla k myšlence vyzkoušet si v tom velkém počtu hráčů něco nového, nakonec jsem se rozhodl napsat hudbu ve svém typickém neobarokně minimalistickém stylu,“ uvedl hudební skladatel a muzikolog Tomáš Hanzlík, jehož domovským pracovištěm je katedra hudební výchovy. „Hudebními prostředky jsem se snažil vyjádřit cestu z depresivní chaotické tmy do světla radosti a moudrosti. To je podle mě smyslem vzdělanosti, jejíž vrcholnou institucí je univerzita,“ dodal ke své části nového polystylového celku.

Hudební skladatel Vít Zouhar se při komponování inspiroval Chrámem cti, který je dominantou oslavné hry Antonína Saletky Saeculum Coronatum. Proto celou svitu nazval Templum Honoris. „Tento chrám se otevírá jen těm, kteří se svou ‚velkou a mnohočetnou námahou‘ o to zaslouží. Tím připomíná jeden ze základních principů, na němž univerzita stojí a který je charakteristický pro naši skladbu: společné úsilí. Bez této energie a synergie by se vše rozpadlo,“ doplnil prorektor Univerzity Palackého v Olomouci, který působí také na katedře hudební výchovy.

„Velmi si vážím toho, že můžu svou skladbou přinést malou oběť do Chrámu cti, v němž se olomoucké vysoké učení již takřka pět století právem nachází,“ podotkl Vít Zouhar. Přál by si, aby posluchač vnímal jeho část svity nazvanou Munificentia (Štědrost) jako alegorii radosti.

„Jsem přesvědčen, že jednou z hlavních ctností, kterými se vysoké učení v Olomouci vždy vyznačovalo, a zaručilo tím svou udržitelnost, je právě štědrost, vědění, poznání, sdílení, předávání pomoci. Štědrost provází často radost, která je synonymem oslavného jubilea. Hudebně se proto ohlížím také za svým ariosem Ariadny z opery L’Arianna, kterou jsme napsali s Tomášem Hanzlíkem. Ariadna v závěru opery zpívá verš Ottavia Rinucciniho: Giote al gioir mio (Radujte se z mé radosti). Věřím, že tato radost bude dobře slyšet,“ dodal.

Možnosti komponovat pro Univerzitu Palackého v Olomouci při příležitosti jejího významného jubilea si velmi cení i hudební skladatel, pedagog a klavírista Marek Keprt, jehož hlavním odborným působištěm je přes dvacet let katedra muzikologie. „Má kompozice je inspirována drobnou klavírní skladbou Alexandra Nikolajeviče Skrjabina Désir (Touha), z níž jsem použil několik motivů a akordů. Ty jsem modifikoval, měnil jejich barvu i jejich harmonické souvislosti. Materiál jsem vetkal do vzdušných mlhovin, k nimž patří i drobné textové komentáře. Posluchač je bude moci zaznamenat v občasném zahalasení či šepotu hudebníků,“ popsal Marek Keprt svůj díl svity. Ta má vyjadřovat nehmotně svítivou touhu/désir, v tomto kontextu interpretovatelnou jako touhu po vědění, moudrosti, tedy atributů, které zosobňuje Univerzita Palackého v Olomouci.

Tichem a pohledem do zeleně z pohořanského kopce Větrňáku a představou zvuku symfonického orchestru se při komponování své části orchestrální svity inspiroval hudební skladatel a muzikolog Jan Vičar, spoluzakladatel a budovatel olomoucké katedry muzikologie. „Svou část jsem nazval Maestoso (Majestátně) a navazuje na trojí fanfáry k promocím, jež jsem složil pro Jejich Magnificence Josefa Jařaba, Lubomíra Dvořáka a Janu Mačákovou. Jsem velmi rád, že jsem dostal příležitost uctít výročí olomouckého vysokého učení, kde jsem kdysi studoval a poté desítky let pracoval,“ shrnul Jan Vičar.

Slavnostní koncert se uskuteční v Den boje za svobodu a demokracii a v Mezinárodní den studentstva 17. listopadu, a to od 19 hodin v olomoucké Redutě. Konečné pořadí, v jakém jednotlivé části svity zazní, stanoví podle jejich stylového kontrastu hostující dirigent koncertu Tomáš Brauner, šéfdirigent Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.

Během večera, který Univerzitu Palackého v Olomouci vede do finále oslav, dále zazní v provedení mezinárodně proslulé houslistky Hany Kotkové Houslový koncert č. 7 C dur op. 11 Antonína Vranického a poté Symfonie č. 1 f moll op. 10 Dmitrije Šostakoviče.