Sumpersko.net

Bílý plášť, stetoskop, desítky popsaných stran ve skriptech a složité latinské pojmy. Pro většinu lidí je interní medicína ztělesněním teoretických znalostí a nekonečných odborných knih. Zákulisí II. interní kliniky - gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc ale ukazuje, že realita každodenní praxe vypadá jinak. Špičková diagnostika a akutní medicína se zde potkávají s tím nejzákladnějším. S obyčejným lidským přístupem a týmovou oporou.

Interní medicína je jedním z nejširších oborů. Na rozdíl od úzce specializovaných oborů vyžaduje po lékařích schopnost dívat se na pacienta komplexně. „Interna je širokospektrý obor. Díváme se na pacienta vcelku, od hlavy až k patě. Ta široká diferenciální diagnostika vám dává neskutečnou škálu možností a možná právě to bádání je na tom to nejhezčí,“ popisuje vedoucí lékařka JIP Lea Zarivnijová.

Na oddělení se potkávají pacienti s pestrou paletou diagnóz – od všeobecných interních akutních stavů gastroenterologických, plicních a kardiovaskulárních až po velmi vzácná onemocnění. Práce tak připomíná neustálé rozplétání složitých případů.

Klinika disponuje moderní jednotkou intenzivní péče se sedmi izolovanými boxy, které pacientům poskytují nejen ochranu před infekcemi, ale i potřebné soukromí. Součástí přípravy mladých lékařů je však i služba na Oddělení urgentního příjmu, kde získávají neocenitelnou zkušenost s nejakutnější medicínou.

A právě na Oddělení urgentního příjmu čelí lékaři zcela specifické výzvě: „Tam přichází člověk přímo z ulice. Nikdo jiný ho předtím neviděl, nikdo ho nevyšetřil. Vy jste ten první, kdo musí během několika okamžiků správně vyhodnotit, co se daného pacienta trápí, a začít jednat,“ popisuje rozdíl i dynamiku péče na obou pracovištích lékař Jan Křivinka. Právě díky pevným základům z domovské interny pak mladí doktoři tento přechod na URGENT zvládají podstatně snáze.

Pro mladé absolventy lékařských fakult bývají první měsíce v praxi nejnáročnější. Zvykají si na nové prostředí, obrovskou zodpovědnost a situace, které v učebnicích nenajdou. Na II. interní klinice FN Olomouc proto sázejí na silný mentoring a zastřešení zkušenějšími kolegy.

„Určitě je ideální začít na standardním oddělení, získat pevné základy a postupné sebevědomí v diagnostice. Když pak mladší kolega přejde do služeb nebo na akutní péči, není to tak, že by byl hozen do vody,“ zdůrazňuje Zarivnijová. Vedoucí oddělení i zkušenější kolegové na JIP jsou mladým doktorům neustále k dispozici – stačí zavolat, poradit se nebo společně zkonzultovat postup. „Od toho tu jsme. Abychom poradili, kývli a zvládli ty akutní stavy společně,“ dodává.

Vedle špičkového vybavení, monitoringů a správně nasazené terapie ale na II. interní klinice rezonuje ještě jedno téma – psychika a pocity pacienta. Hospitalizace v nemocnici bývá pro většinu lidí stresující událostí plnou strachu a nejistoty. „Medicína není jenom o skriptech, ale i o tom všem kolem. Vnímat náladu pacienta, jeho strach nebo depresi. Pacienti se bojí a potřebují zklidnit. Někdy stačí chytnout za ruku, pohladit nebo říct vlídné slovo. V tom je velké kouzlo celé naší práce,“ uzavírá Zarivnijová.

Právě spojení odborné jistoty, diagnostické preciznosti a schopnosti neztratit lidskost dělá z II. interní kliniky - gastroenterologické a geriatrické FN Olomouc místo, kde medicína dává smysl, jak pro pacienty, tak pro lékaře, kteří zde začínají svou profesní dráhu.