Sumpersko.net

Jedni ze služebně nejstarších členů klubu amerického fotbalu šéfují ,,z lavičky,, svým svěřencům. V uvozovkách proto, že stále jsou i hrajícími trenéry a tudíž mají častokrát v zápase o starost navíc. Jan Kolařík se z pozice hlavního kouče stará ještě o ofenzívu tzv. ofenzivní koordinátor a po ruce mu je defenzivní koordinátor Lubomír Niče.

Oba se zúčastňují trenérských kurzů a školení pod záštitou České asociace amerického fotbalu, čímž si doplňují svá trenérská vzdělání.  

Sezóna, která měla být ve znamení minimálně zopakování loňského semifinále, se nezdařila a tým skončil již po bojích v základní části. Co se stalo, že letos to nešlo, tak jak by mělo?

Jan Kolařík: Vidím v tom hodně faktorů: a) několikrát sem to říkal, ale je to tréninkovou morálkou a docházkou, která byla u některých hráčů mizerná, přičemž plno věcí nešlo trénovat, jak by se mělo. b) špatná forma či výkony zkušených hráčů, kteří by měli být oporami, ale i třeba díky absencím na tréninku to tak nebylo. c) zranění a absence Denise Weinlicha. V přípravě si vybojoval pozici jedničky na postu receivera a já jsem čekal, že to pro něj bude velice úspěšná sezóna. Možná si to v týmu málokdo uvědomuje, ale je pro nás strašně důležitým hráčem nejen na hřišti, kde i přes malou postavu nic nevypustí, hraje v každé akci naplno a dává ostatním spoluhráčům plno energie, ale i na sideline, kde neúnavně burcuje a hecuje tým  d) v obraně zastavování běhové hry soupeře - loni se nám to dařilo skvěle a nutili jsme týmy passovat a to byla naše výhoda, ale letos nás soupeři po zemi doslova přejeli a v útoku to na startu sezóny vypadalo, že se zlepšila naše běhová hra, ale ke konci to bylo jako vždy a bohužel nám tentokrát nešel ani passový útok, což bylo způsobeno i zraněními receiverů, kdy v některých utkání byli jen dva či dokonce jeden.

Lubomír Niče: Trénink, trénink a zase trénink. Tréninková docházka byla letos podle mého horší než loni a to se prostě musí na výsledcích podepsat. Dále to byla neschopnost dodržovat taktické pokyny, které jsme si před zápasem dali. Nejpatrnější to bylo v zápase s brněnskými Pitbulls, kde jsme absolutně nedokázali plnit to, co jsme předtím trénovali a co jsme věděli, že bude soupeř hrát. Brno nás tak porazilo, i když v útoku hrálo dvě akce pořád dokola.

Dá se říct, že tým mohlo nalomit právě nepovedené utkání v Brně proti Pitbulls a od té doby jakoby na týmu ležel stín, který prostě nebyli hráči schopni překročit?

Jan Kolařík: Vyhrát v Brně a dát jeden touchdown v Přerově, tak jsme v play-off protože by jsme měli lepší zápasy, jak s Brnem, tak s Přerovem, ale přiznejme si, že s těmito výkony co jsme předváděli, by jsme v play-off asi neměli co dělat.

Lubomír Niče: Nemyslím si. Ke všem zápasům se přistupovalo stejně. Z rozboru minulého zápasu jsme se snažili poučit, odstranit chyby a připravit se na dalšího soupeře, takže nebyl čas myslet na předchozí neúspěch.

Právě Brno pro sebe uzmulo postupové třetí místo ve skupině Východ a nutno dodat, že rozdíl ve skóre byl ,,téměř“ minimální (Pitbulls – 143:162 a Dietos 123:162). Ovšem tím podstatným je kolonka výher a v tom prostě Šumperk zaostal…

Jan Kolařík: Je pravda, že v tomto utkání byl výsledek těsný. Určitě jsme měli Brno porazit a sezóna by se asi vyvíjela jinak, přeci jen bychom měli dvě výhry po dvou zápasech. Ale nemůžeme se vymlouvat na jeden nepovedený zápas, měli jsme další čtyři na nápravu. Mrzí mě hlavně, že jsme se na každého soupeře připravovali a věděli, co a jak bude hrát, ale nebyli jsme schopni dodržovat systém hry, a jelikož nám chybí potřebné kila a s tím spojená síla, tak to je základ naší hry, že musíme být tam, kde si řekneme a ne to dělat jinak.

Lubomír Niče: I kdybychom Brno porazili, do play-off bychom stejně kvůli následné prohře v Přerově nepostoupili. Takže prohry v Brně a v Přerově se nakonec ukázaly jako klíčové.

Jak ze svého pohledu jako koordinátoři, ať již útoku či obrany, hodnotíte jednotlivý herní projev svých svěřenců?

Jan Kolařík: Co se týče obrany, tak můžu být spokojený minimálně. Nepovedlo se nám zlepšit práci defensivní linie, kde byl tlak na quaterbacky soupeřů minimální a běhovou hru jsme také nedovedli zastavovat již v počátcích. U linebackerů musím vyzdvihnout Davida Mangla, který měl velice povedenou sezónu, ale jeden hráč je málo. Dostávali jsme i laciné touchdowny vzduchem, což nebývalo zvykem a i na toto se budeme muset zaměřit. V posledním zápase jsme vyzkoušeli novou formaci obrany a tady musím říci, že s tím panovala spokojenost a máme se od čeho odrazit. V útoku jsme zapojily dva nové hráče (Michal Bock a Tomáš Šlahorek) do sestavy a myslím, že ani jeden nezklamal, i když na nováčkovi Šlahorkovi se nervozita projevovala hlavně v úvodu sezóny. Ofenzivní linii musím ohodnotit jako ve škole trojkou tj. dobré. Co se týče passového útoku, tak tam musím vše vzít na sebe. Nebyl jsem ve formě, jakou od sebe očekávám a spousta přihrávek letěla jinam či jinak jak měla. Nechci, aby to znělo jako výmluva, ale na trénincích trénuji svoji pozici minimálně, jelikož se věnuji hlavně klukům a na sebe již není čas - toto budeme muset změnit, ať přidáním pozičních tréninků či budu muset sám trénovat navíc, protože to takto nejde.

Lubomír Niče: Jedním slovem nevyrovnaný. Byly zápasy, kdy nám to v útoku šlapalo, a naopak zápasy, kdy se útok hodně trápil. Utkání proti Přerovu a Bílovicím byla z pohledu útoku katastrofální.

Je něco, co byste jako trenéři udělali s odstupem času jinak?

Jan Kolařík: Vše? Nemyslím si, že by se v přípravě něco podcenilo nebo na něco zapomnělo. Bohužel je to opět o té účasti na trénincích, protože některé věci se špatně trénují v malém počtu. Další věc je, jak na tréninku pracujeme, kolikrát je až moc srandy a uvolněná atmosféra, místo aby se pracovalo naplno a v řádném tempu.

Lubomír Niče: O ničem takovém nevím.

Ať jen nemluvíme o negativních věcech – je naopak něco pozitivního, co v sezóně 2014 vypíchnout a na co by se ještě za nějaký ten čas mohlo vzpomínat?

Jan Kolařík: Těžká otázka. Z pohledu výsledků asi dvě domácí výhry, kdy hlavně proti Vysočině se mohli fanoušci dobře bavit (pozn. výhra 46:6). Jako trenéra mě může těšit zapracování nováčků, kdy hlavně Michal Skýpala byl velkou oporou v útoku a Jan Vomlel v obraně odehrál dobrou sezónu.

Lubomír Niče: Spokojený jsem s tím, že se nováčci rychle zapracovali do sestavy a získali více herních zkušeností, než se před sezonou čekalo. Doufám, že jim tyto zkušenosti pomohou k dalšímu hráčskému růstu. Další pozitivum vidím v návštěvnosti našich domácích zápasů, na které si vždy našlo cestu dost fanoušků, za což jim děkuji.

Odbočíme od šumperského týmu do všeobecnější roviny – bude se sedmičkový titul stěhovat na Moravu nebo zůstane i pro tento rok v Čechách? Popřípadě máte svého favorita na celkové prvenství?

Jan Kolařík: Myslím, že letošní bitva o titul bude napínavá a může vyhrát kdokoliv. Favoritem podle výsledků jsou určitě Ústí nad Labem, ale potrápit v play-off můžou Budějovice, Liberec a černým koněm, pokud se proklestí prvním kolem, se může stát Znojmo.

Lubomír Niče: Favorita sice nemám, ale myslím, že by se letos titul mohl stěhovat na Moravu… ovšem rád se nechám překvapit.

Jak budou u DIETOS vypadat následující týdny po skončení dalšího ligového ročníku? Přijde onen zasloužený odpočinek?

Jan Kolařík: Na odpočinek není čas, alespoň co se týče vedení klubu. Ihned po sezóně jsme si připravili seznam věcí, které chceme během prázdnin udělat a splnit, kdy hlavním cílem bude náborová činnost. Rádi bychom se předvedli v tréninkovém zápase v Mohelnici a Zábřehu a pokusili se oslovit potenciální zájemce zde - vidím v těchto městech velký potenciál co se týče nových členů. Samozřejmě hráči mají volno, tréninky začnou až v září, kdy půjde jako každý rok hlavně o posilování a kondici.

Lubomír Niče: Teď bude následovat přibližně měsíční pauza, po které si pro zpestření, jako každý rok, zahrajeme kopanou, basketbal a jiné kolektivní sporty. A potom od září už najedeme na tréninkový plán pro novou sezónu. Mezitím ještě proběhnou nábory, aby se případní nováčci mohli zapojit do tréninkového procesu hned od samotného začátku.

Co je vše zapotřebí, aby Šumperk mohl příští rok pomýšlet na vyšší cíle?

Jan Kolařík: Zlepšit tréninkovou docházku a morálku, získat nové hráče a tvrdě trénovat, protože potenciál tu je, ale samo nám do klína nic nespadne. Za sebe můžu říci, že mít další takovouto sezónu, tak asi skončím, protože takhle to dělat nejde a ani to nemůže nikoho bavit.

Lubomír Niče: K poslednímu zápasu jsme jeli v šestnácti lidech, takže odpověď je jasná… Potřebujeme více hráčů, aby byly tréninky kvalitnější a hlavně aby v týmu panovala soutěživá atmosféra v bojích na jednotlivých pozicích.