Jeseník je bohatší o další turistickou zajímavost

28. dubna 2012 - 14:19

Stojí za to na ni usednout! Mramorová lavice v parku Vincenze Priessnitze čeká na vás.

Jeseník je bohatší o další turistickou zajímavost zdroj:V.Janků

Příští rok bude slavit stoleté jubileum, ale až nyní se po několika dlouhých letech zapomnění a zkázy může těšit zájmu turistů a návštěvníků Jeseníku. Řeč je o mramorové lavici, pro mnohé překvapujících rozměrů, jejímž ústředním motivem je návrat starověkých Germánů z lovu. Nejenže tedy máte konečně možnost těšit se z pohledu na jedno z nejvýznamnějších sochařských děl Jesenicka, ale uvidíte, že výhled od lavice na hřebeny Hrubého Jeseníku je ohromující.

lavice - výhled

Mramorovou lavici s ústředním antikizujícím motivem starověkých lovců navracejících se z lovu zhotovil pro městský park v Jeseníku akademický sochař a místní rodák Engelbert Kaps v letech 1913 až 1914. Na svém místě u bývalé vily Erwina Weisse, která je mimochodem mimořádně vydařenou reflexí na anglické hnutí Arts and Crafts, zůstala až do roku 2010. V květnu roku 2010 byla lavice zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. V říjnu 2010 byla kompletně včetně sochařské výzdoby rozebrána a převezena k restaurování. Poslední rok a půl tak lavice podstupovala náročnou omlazovací kúru, kdy se jeseničtí Germáni těšili té nejlepší péči restaurátorů Restaurátorské sochařské školy Akademie výtvarných umění v Praze.

lavice 3

Do Jeseníku se vrátila v plné síle a navrácené kráse. Své nové důstojné místo, ze kterého je zmiňovaný ohromující výhled na hřebeny Jeseníků, po své obnově nalezla v revitalizovaném parku Vincenze Priessnitze v areálu Priessnitzových léčebných lázní.

lavice1

Slavnostní odhalení nově restaurované mramorové lavice proběhne za účasti zástupců Akademie výtvarných umění v Praze v sobotu 19. května v 11.15hodin v parku Vincenze Priessnitze.

ENGELBERT KAPS 19. 2. 1888 Jeseník ̶ 20. 12. 1975 Regensburg, sochař, v letech 1938 ̶ 1941 starosta v Supíkovicích

Jeden z nejvýznamnějších sochařů Jesenicka. V letech 1903 – 1906 studoval na Zemské škole kamenické v Supíkovicích. V letech 1907 – 1914 byl posluchačem na vídeňské akademii u profesorů Bitterlicha, Müllnera a Hellmera. Během studií se živil jako kamenosochař. V roce 1909 pracoval u Josefa Obetha na dokončení pomníku Vincenze Priessnitze. Po studiích do roku 1921 pracoval v ateliéru u svého tchána v Jeseníku, později působil v Supíkovicích. Kaps se věnoval monumentální a portrétní tvorbě. Je autorem řady válečných pomníků, náhrobků a hrobek, samostatných figurálních plastik a velké kolekce bust známých osobností. Za vrchol jeho sepulkrální tvorby je považována rodinná hrobka Alberta Förstera na hřbitově ve Zlatých Horách. Po odsunu v roce 1946 působil až do své smrti v Regensburgu. Jeho sochařský projev vycházel z realismu, ale stylizací dosahoval zajímavého a pro něj charakteristického projevu. Především v sepulkrální tvorbě uplatňuje antikizující motivy. Odborníky je ceněn především pro dokonalé promyšlení kompozice a její prostorové uspořádání. Dílo do roku 1946: válečné pomníky l. sv. války v Branné, Supíkovicích, Rýmařově, Bílém Potoce, Rejvízu, Mikulovicích, Mohelnici, Krnově, Jeseníku. Hrobky se sochařskou výzdobou v Opavě, Zlatých Horách, Jeseníku, Supíkovicích, Starém Městě p. Sněžníkem, Šumperku aj. Busty J. W. Goetha, R. Wagnera, E. Brauna aj. Plastiky: Pieta v Odrách, Madona ve Znojmě aj., reliéfní lavice u Weissovy vily v Jeseníku: „Návrat z lovu“ (Heimkehr von der Jagd“) z roku 1914.

Dílo po r. 1946: Busty V. Heegera, J. Schrotha, V. Priessnitze aj. Památník Opavy v Bamberku, postava valcíře v Lennebrücke atd., drobnější dřevěné plastiky. Výstavy: Opava 1918, Praha 1932, účast na Velké sudetoněmecké výstavě v Berlíně 1937, Regensburg 1988.

Autor: red.,V.Janků