Sumpersko.net

Za týden už bude v plném proudu 17. ročník festivalu BluesAlive, který proběhne ve dnech od 15. do 17. listopadu v Šumperku. O prvním hlavním večeru, který zahajuje festivalový prodloužený víkend ve čtvrtek, jsme informovali ZDE.

Jaký bude druhý hlavní koncert festivalu v pátek 16. listopadu? Rozhodně nezapomenutelný!

Przytula & Kruk /PL/

Zpěvák a harmonikář Bartosz Przytuła se s hráčem na kytaru a dobro Tomaszem Krukem shodli na lásce k předválečnému akustickému blues v roce 2008. Od té doby sklízejí se svým repertoárem, ve kterém se slévá vlastní tvorba s klasickými převzatými songy klasiků v jedno, jeden úspěch za druhým. Vyhrávají soutěže bluesových kapel včetně té nejprestižnější na katovickém Rawa Blues Festivalu. K jejich pozitivům patří i zjevná vzájemná propojenost protagonistů a  také nadhled a smysl pro humor. A právě kombinací všech těchto kvalit přesvědčili i porotu letošního BLUES APERITIVU.

The Kingsize Boogiemen /CZ/

Čtveřice talentovaných muzikantů z okolí Prahy zaujala letos porotu BLUES APERITIVU především vynikajícím zvládnutím klasického bluesového materiálu, zahraného s nebývalou energičností a v neposlední řadě velkým nadhledem. V repertoáru má nejen ty nejznámější standardy, ale z repertoáru svých oblíbenců si vybírá i méně známá čísla, kterým dokáže vtisknout vlastní autentický punc. Při jejich koncertech ožívá to nejlepší z odkazu starých mistrů a vystoupení kapely ve foyer Domu kultury bezpochyby velmi dobře navodí atmosféru na celý večer.

Hugo Race & The Fatalists /AUS/  

Australský kytarista a zpěvák Hugo Race  je znám tím, že i v těch nejodvážnějších experimentech byl v jeho hudbě vždy přítomen nepřeslechnutelný spodní bluesový tep. Obecně lze říci, že Race ve své tvorbě mísí hluboké bluesové kořeny (Son House, John Lee Hooker apod.) s psychedelickými hráčskými postupy. V první polovině 80. let byl Race členem jeho kapely The Bad Seeds, kterou spoluzakládal.  Od roku 1989 byla ovšem jeho prioritou vlastní skupina The True Spirit, se kterou natočil řadu velmi kvalitních a vždy vysoce hodnocených alb. V roce 2011 založil s italskými hudebníky novou kapelu The Fatalists, se kterou vydal zatím dvě alba (to poslední letos na jaře).

Hugo Race je bluesmanem nejen kořeny, ale také do značné míry životním stylem. Je mužem, žijícím neustále „on the road“, nepřetžitě koncertujícím i nahrávajícím na nejrůznějších místech zeměkoule. Během svého „nekonečného turné“ se již několikrát s úspěchem zastavil i v České republice a mezi zdejším publikem má rozsáhlou fanouškovskou základnu. Na BLUES ALIVE se však vrací, věřte-nevěřte, po dlouhých jedenácti letech. 

Mississippi Big Beat Band /HU/

Nejznámější postavou téhle nové maďarské čtveřice je bezesporu harmonikový virtuóz Andor Oláh, frontman i u nás velmi dobře známé revivalové party Dr. Valter & The Lawbreakers, ale také spoluhráč americké zpěvačky Karen Carrol, se kterou se coby šéf kapely Miississippi Grave DIggers představil na BLUES ALIVE v roce 2010. Po boku coby druhého zástupce „klasické bluesové školy“, který se ale s oblibou v jiných projektech věnuje například i soulu, má kytaristu a zpěváka Csabu „Boogie“ Gála.

Jim Campilongo /USA/

Už od zveřejnění programu letošního BLUES ALIVE se mnozí i velmi známí čeští kytaristé nechávají slyšet, že největší hvězdou tohoto ročníku je pro ně právě tento jejich newyorský kolega. Jim Campilongo je totiž typickou kultovní osobností, která sice nepronikla do nejvyšších sfér všeobecné známosti, ale o to věrnější okruh svých fanoušků, kteří čekají na každý její počin, má po celém světě. Skutečně doma je ale Jim Campilongo ve svých vlastních projektech, zejména se svým Electric Triem, které je přímo esenciální ukázkou jeho nadpozemských hráčských dovedností a originálního stylu, ve kterém se propojuje blues, jazz, rock i country na poli bezbřehé improvizátorské imaginace a za použití klasických i novátorských postupů. Campilongo je i vyhledávaným kytarovým učitelem, svými články přispívá do nejprestižnějšího oborového časopisu Guitar Player a firma Fender poctila jeho umění výrobou jím upraveného a signovaného typu svého slavného telecastera.

Shemekia Copeland /USA/

V kontextu mladé, a v jejích třiatřiceti letech vlastně už lze říct i střední generace bluesových zpěvaček, není na světové scéně větší hvězda, než je Shemekia Copeland.

"Pro BluesAlive je tedy velkou ctí, že právě jejím vystoupením vygraduje první hlavní večer šumperského podzimního dění," říká ředitel festivalu Vladimír Rybička.

Je to sice tak trochu hra, ale má své opodstatnění: když na Chicago Blues festivalu v roce 2011 měla Cookie Taylor vložit korunu „Queen of the Blues“, zděděnou po své zemřelé matce Koko, na něčí hlavu, nikdo nepochyboval o správnosti volby, když to bylo právě na tu Shemekiinu.

Narodila se v roce 1979 do rodiny slavného texaského bluesového kytaristy Johnnyho Copelanda. Ten dceři už odmalička vštěpoval bluesové cítění a v jejích šestnácti ji vzal s sebou na turné coby svou předskokanku. Na dalším albu Wicked se mimo jiné skví duet s jedním ze Shemekiiných vzorů, zpěvačkou Ruth Brown, a deska si vysloužila hned tři „bluesové Grammy“ Blues Music Awards.

Od třetí položky své diskografie se v její tvorbě zvyšuje podíl slavných muzikantů v rolích producentů. V případě alba Talking To Strangers je to strážce neworleánského hudebního pokladu Dr. John a zdejší recenzent se nechává slyšet, že „ti, kteří jí už od začátku prorokovali velkou budoucnost, si zatím nemuseli na hlavu nasypat ani smítko.“ Album The Soul Truth zase produkoval kytarista Steve Cropper, člen Blues Brothers a v 60. letech především jedna z duší soulového labelu Stax. Recenze jsou opět více než kladné: „Nechci být špatným prorokem, bůhví, s čím přijde příště, ale zdá se, že jí právě tahle poloha, ve které může v širokých aranžmá s dechy uplatnit všechny své bohaté přednosti, svědčí nejvíc.“

Po přestupu k firmě Telarc ovšem Shemekia kontrovala: k nahrávání si přizvala kytaristu a skladatele Olivera Wooda, polovinu bratrské dvojice Wood Brothers, jejíž druhou půli tvoří basista Chris Wood z veleslavného jazzového tria Medeski Martin & Wood. Producent posvětil album nebývalou rozmanitostí a stylovou šíří, a recenze hovoří o zatím nejlepším Shemekiině albu, na kterém se vyvázala ze všech škatulek. Právě po vydání této desky, v roce 2010, zavítala Shemekia Copeland poprvé a zatím naposledy do České republiky, když zazpívala v jedné z jejích bluesových bašt Uherském Brodě.

Nové, šesté album, nese příznačný název – pouhou číslovku 33, a pokračuje v krasojízdě ke stále dokonalejšímu a originálnějšímu výrazu pravé a nefalšované bluesové královny. Což ostatně letos na jaře stvrdil i americký prezident Obama, když ji zařadil na program prestižního koncertu bluesmanů v Bílém domě po bok takových legend jako jsou B.B. King nebo Buddy Guy.

Vstupenky a permanentka jsou v prodeji v pokladně Domu kultury. On line objednávky můžete zadat ZDE.