Sumpersko.net

Stejně jako jiné potravinářské podniky, tak i producent unikátních Olomouckých tvarůžků musí na základě veterinárního zákona bezpečně likvidovat odpad živočišného původu z výroby, označený jako VŽP (vedlejší živočišné produkty). Jakým způsobem to firma dělá? Posílá je k ekologickému zpracování do bioplynové stanice EFG Rapotín, která dokáže zbytky z provozu přeměnit na čistý plyn a další prospěšné komodity. O výhodách tohoto řešení nám pověděl Pavel Pospíšil, jeden z jednatelů A. W. Loštice.

Jaké vedlejší živočišné produkty během proměny tvarohu na tvarůžky vznikají?

Představa o výrobě jakékoliv potraviny bez vzniku odpadu je sice pěkná, ale nereálná. Což samozřejmě platí i o našem podniku. Vedlejší živočišné produkty nám vznikají prakticky v každém technologickém kroku výroby, při kontrole kvality, skladování i prodeji. Protože se ve všech případech stále jedná o živý materiál, má každý výrobce včetně nás povinnost v souladu s veterinárními předpisy jej bezpečně likvidovat.

To znamená?

To znamená předávat VŽP pouze tam, kde k tomu mají potřebná oprávnění a povolení. V dávné minulosti se odpad z výroby používal běžně ke zkrmení pro hospodářská zvířata ve velkochovech, postupem doby se ale s ohledem na zdraví zvířat jednak přesněji řídily krmné dávky a také se zpřísnila legislativa s nakládáním odpadu vzniklým při potravinářské výrobě. Od roku 1995 jsme tak vedlejší živočišné produkty předávali do asanačního zařízení čili kafilerie. V tom sice docházelo k jejich neškodnému odstranění, avšak bez dalšího využití, což nám dost vadilo. Cena za likvidaci odpadů v kafilerii se navíc neustále zvyšovala. Proto jsme už před léty začali pátrat po rozumnějším způsobu, jak se s VŽP vypořádat.

Tehdy jste objevili možnost jejich likvidace v bioplynových stanicích?

Ano, ovšem cesta k využívání odpadu z výroby tvarůžků pro tvorbu bioplynu byla ještě hodně dlouhá. Před nějakými dvaceti roky se tyto technologie u nás teprve rozvíjely a bioplynové stanice si budovaly čistírny odpadních vod a pak také velké zemědělské podniky. V tu dobu jsme s využitím našich VŽP kvůli technologickým důvodům ještě neuspěli, protože obsah kuchyňské soli v sýru mohl ovlivnit nebo zastavit proces fermentace. Postupem doby se samotná technologie bioplynových reaktorů stále zdokonalovala, k čemuž bezesporu přispělo i to, že množství biologického odpadu všeobecně rychle rostlo. Zhruba šest let zpátky jsme se pak poprvé dozvěděli o rozvíjejícím se ekologickém projektu EFG Rapotín.

Tím pádem jste měli takříkajíc vyhráno.

Zatím tak úplně ještě ne, poněvadž ta počáteční komunikace tehdy zase na nějakou dobu utichla. Nicméně za čas nás zástupci rapotínské bioplynové stanice znovu kontaktovali a domluvili jsme se na prvních zkouškách a po nich také na smlouvě. Po následných drobných organizačních úpravách spolupracujeme k oboustranné spokojenosti dodnes a věřím, že tomu tak bude ještě dlouhou dobu.

Čím vás projekt EFG Rapotín zaujal a v čem spatřujete jeho přednosti?

Z praktického hlediska oceňujeme především možnost zpracování vedlejších živočišných produktů bez nutnosti jakékoliv jejich předchozí úpravy z naší strany. Díky technologické úpravě, k níž dochází před samotným fermentováním materiálu v reaktoru, nevadí ani již zmíněný vyšší obsah soli v našich VŽP. Za neméně důležitou samozřejmě považujeme i ekonomickou stránku věci. Oproti vyvážení do asanačního zařízení se nyní těchto odpadů zbavíme za zhruba polovinu předchozích nákladů. EFG Rapotín navíc disponuje vlastními svozovými automobily, čímž nám odpadají starosti s dopravou zbytků na místo jejich likvidace. Celý proces je tak pro nás mnohem snadnější a pohodlnější včetně toho, že živočišné odpady máme podle příslušných zákonů do posledního kilogramu bezpečně pod kontrolou.

A nějaké další výhody?

Jak už bylo řečeno, hodně nás trápilo pouhé energeticky i cenově náročné spalování. Proto jsme rádi, že tento ekologický a smysluplný projekt existuje, a že vedlejší živočišné produkty z naší výroby ještě mohou být užitečné a posloužit dobré věci. Líbí se nám, jak jsou v bioplynové stanici EFG Rapotín schopni z biologicky rozložitelného odpadu vytěžit úplné maximum. Kromě plynu využijí i veškeré odpadní teplo vznikající při spalování bioplynu v kogenerační jednotce, ať už k vytápění rapotínského sídliště, nebo ke zpracování navážených odpadů a odpadů vznikajících při likvidaci. Na konci celého procesu navíc zůstává vysoce kvalitní certifikované hnojivo, díky kterému se zpět do půdy vrací důležité živiny. Takový koncept má budoucnost a nás těší, že tady funguje.

Je toto řešení likvidace VŽP pro vás tedy tím nejlepším?

Upřímně si neumím představit, že by tady rapotínská ‘bioplynka’ nebyla nebo třeba ze dne na den ukončila svoji činnost. Nám a nejenom nám by tak vznikl obrovský problém, protože vyrábět potraviny z mléka, masa, vajec a jiných komodit bez vznikajících vedlejších živočišných produktů jednoduše nelze. A likvidovat odpad z této produkce jinde než v zařízení EFG Rapotín, kde ho přemění na další využitelnou energii, nám už dnes nedává smysl.

Můžete prozradit, jaká je nynější produkce tvarůžků v Lošticích? Náš výrobek je registrován a nese chráněné zeměpisné označení (CHZO). Z tohoto důvodu jsou během celého procesu dodržovány tradiční postupy založené na ruční řemeslné práci. Pouze formování sýra a balení se děje pomocí strojů. Vyrábíme Olomoucké tvarůžky v tradičních tvarech, to znamená menší a větší kolečka, kroužky, tyčinky a kousky. Na trh dodáváme ročně okolo 2 tisíc tun tvarůžků.

Další informace ZDE