Sumpersko.net

Šumperský územní odbor se svou rozlohou více než tisíc tři sta kilometrů čtverečních zaujímá co do velikosti druhé místo mezi pěti územními odbory Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje. Zatímco v jižní části zasahuje do CHKO Litovelské Pomoraví, sever území je převážně hornatý. Na Šumpersku v současné době žije přes 120 tisíc obyvatel, kteří se mohou kdykoli obrátit na policisty některého z pěti obvodních oddělení, a to buď v Šumperku, Zábřehu, Mohelnici, Velkých Losinách nebo Hanušovicích.

Obsáhlý rozhovor o práci šumperského územního odboru Policie ČR poskytl jeho vedoucí, plukovník Libor Giesel. V rozhovoru přibližuje specifičnost územního odboru z pohledu policie.

Pane plukovníku, začnu osobnější otázkou. Kolik let sloužíte v řadách policie a kolikátým rokem jste na pozici vedoucího územního odboru?

Libor Giesel: K Policii ČR jsem nastoupil před pětadvaceti lety a funkci vedoucího územního odboru Šumperk zastávám devátý rok.

Počátkem února zveřejnil ÚO Šumperk Výroční zprávu za rok 2018 o bezpečnostní situaci na území okresu. Od zveřejnění uplynulo několik měsíců. V čem se nápad v letošním roce liší?

Libor Giesel: Struktura zjištěných trestných činů, takzvaný nápad, je za poslední roky stabilní. I když ještě před třemi roky docházelo k poklesu zjištěných trestných činů, tak v posledních dvou letech je situace stabilní. Konkrétně v tomto roce prozatím zaznamenáváme mírný nárůst, ale nijak závratný. Ani jeho struktura se nijak zásadně neliší.

Nešvarem na Šumpersku se v posledních měsících stává jízda pod vlivem alkoholu?  Připravujete více dopravně bezpečnostních akcí?

Libor Giesel: Tento, jak Vy říkáte nešvar, je závažným celospolečenským jevem, který bezesporu ohrožuje ostatní účastníky silničního provozu. Nárůst zjištěného počtu řidičů pod vlivem alkoholu, případně i jiných návykových látek, je patrný na celém území republiky. Policie se samozřejmě na tuto problematiku zaměřuje, a to nejen formou dopravně bezpečnostních akcí, ale i v rámci běžného výkonu služby. Hovoříme-li o nárůstu počtu zjištěných řidičů pod vlivem alkoholu, zůstává otázkou, zda to znamená, že řidiči více než dříve požívají alkohol nebo zda se policii toto jejich jednání daří častěji odhalovat. 

 

Policie v České republice se v posledních letech potýká s nedostatkem nových policistů? Kolik jich potřebujete pro ÚO Šumperk? Jak jsou náročné přijímací pohovory a co obsahují?

Libor Giesel: Jsme rádi za všechny zájemce o službu u Policie ČR a schopné lidi rádi uvítáme v našich řadách. V tomto roce máme celkové tabulkové stavy naplněny, ale přesto stále nové zájemce přijímáme. Rádi bychom totiž docílili navýšení početních stavů. V minulých letech se nám podařilo zřídit nové oddělení hlídkové služby a i přesto bychom rádi posilovali všechna obvodní oddělení tak, aby policisté byli blíže občanům. Příznivý stav v tomto roce ovšem neznamená, že neřešíme personální problémy. Především na Mohelnicku a Hanušovicku se nám dlouhodobě nedaří plně obsazovat všechna služební místa. Rád bych také podotknul, že za poslední dobu se významně zvýšila konkurenceschopnost nástupního platu vůči jiným zaměstnáním, což vedlo k tomu, že se k nám začali hlásit nejen mladí adepti, ale i lidé s určitou životní zkušeností, za což jsme rádi. Myslím, že policie i kromě výše služebního přijmu má co nabídnout. Na rozdíl od jiných povolání je to určitě dynamický karierní postup, který třeba u jiných zaměstnání chybí. Práce u policie je především práce s lidmi a v terénu, proto je náročnost přijetí k policii založena především na psychické a fyzické odolnosti a dobrém zdravotním stavu. Podmínkou je i chuť se dále vzdělávat, protože dobrým policistou může být jen ten, kdo je přiměřeně sebevědomý, což vychází nejen ze získaných zkušeností, ale také z jeho odbornosti a teoretických znalostí. 

Osvědčují se nově příchozí? Napadení policistů při výkonu služby se v loňském roce nevyhnulo ani ÚO Šumperk. Může tato skutečnost ovlivnit zájem i výkon nováčků?

Libor Giesel: Mezi nováčky je spousta kvalitních a nadějných policistů, kteří jestliže budou chtít, mohou se stát brzy lídry na svých útvarech. K napadení policistů skutečně dochází, ale to je spojeno s naší prací. My jsme tu, abychom vymáhali právo a proto naše práce ne vždy všem vyhovuje. Odhalujeme pachatele protiprávních jednání, dokumentujeme jejich skutky a tyto postihujeme nebo předáváme k rozhodnutí příslušným orgánům. Ten, kdo páchá protiprávní jednání, se nechce nechat chytit a je tedy jasné, že jsou v krajním případě někteří z pachatelů ochotni užít i násilí. Jestliže někoho odrazuje od práce u policie zjištění, že dochází k útokům na policisty, je to vlastně dobře, protože o takové lidi policie nestojí. Vymáháme právo, a to i za cenu užití zákonem daných oprávnění včetně donucovacích prostředků. 

Kolik nejdéle sloužících policistů máte ve svých řadách na Šumpersku?

Libor Giesel: Za déle sloužící považuji policisty, kteří odsloužili více jak třicet roků. Takových policistů je v současnosti na našem územním odboru deset. Jde o policisty, kteří své zkušenosti předávají mladším kolegům a učí je především nadhledu a rozvaze při rozhodování. 

U hospodářské kriminality vykazujete objasněnost přes sedmdesát procent, u násilné kriminality přes devadesát procent. Jste spokojen s takovými výsledky?

Libor Giesel: Statistická data jsou určitě důležitým obrazem pro dlouhodobé sledování jakékoliv práce, ale pro nás je důležitější spokojenost lidí, jejich pocit, že žijí v bezpečí a že jsou hájena jejich práva. Ne všichni vždy budou s naší prací spokojeni, ale pro nás jsou důležití slušní lidé, kteří tvoří většinu společnosti. I když statistické ukazatele z posledních let jsou příznivé, vždy je co zlepšovat. Objasněnost zjištěných protiprávních jednání je závislá na námi opatřených důkazech a v této oblasti najdeme určitě prostor pro další zdokonalování a profesionalizaci naší práce. Naopak počet spáchaných protiprávních jednání ovlivňují jiné faktory. Například u majetkových trestných činů je to především přístup vlastníka k ochraně svého majetku. 

Který případ v loňském roce považujete za nejzávažnější? Který případ letošního roku můžete označit také za vážný? Kriminalistické pomníčky bývají řadu let tzv. spící případy, ale jak se říká: „Nikdy neříkej nikdy“. Máte na ÚO Šumperk kriminalistický pomníček, pokud ano, ze kterého roku?

Libor Giesel: Pomníčkem je pro nás každý závažný případ, který nebyl objasněn. Jde o případy, kde se policii buď vůbec nepodařilo zjistit informace o možném pachateli, nebo o případy, kde sice disponujeme informacemi a máme stanoveny pravděpodobné verze, ale zjištěné důkazy doposud netvoří uzavřený okruh nebo prozatím nevedou k osobě konkrétního pachatele. Proto se o takových případech těžko mluví, stále totiž existuje možnost, že se je podaří objasnit. I u nás takové případy máme, bohužel k nim patří i případy těch nejzávažnějších zločinů. Ty potom bývají předmětem opakovaného hodnocení kriminalistů a hledání nových cest k jejich objasnění. 

Mezi nově páchané trestné činy patří podvody na sociálních sítích, zaměříte se na ně i během preventivních akcí? Kolik případů jste řešili v loňském roce? V letošním roce případů přibývá?

Libor Giesel: Prevence v této oblasti sahá především do informovanosti občanů o možných způsobech páchání této kriminality. Pachatelé se zaměřují na různé důvěřivé sociální skupiny, například seniory nebo děti. Nejčastěji jsou tato jednání spojená s majetkem nebo dětskou pornografií. Naše prevence je tedy zaměřena především do těchto sociálních skupin. Problémem zůstává velká naivita budoucích poškozených, neracionální vidina zbohatnutí, nedostatečná úroveň vzdělání a morální vyspělosti a primární důvěra v neověřené informace. Počet těchto případů postupem let mírně stoupá, což je logické. Odpovídá to současnému trendu, kdy další a další činnosti, dříve realizované třeba na úřadech, se přenášejí do prostředí internetových sítí.

Dalším fenoménem poslední doby se stala elektro kola. Bohužel na nich jezdí i starší lidé, kteří si ve chvíli opojení z rychlosti neuvědomují, že na silnici nejsou sami a mohou způsobit vážnou dopravní situaci. Připravujete v této souvislosti nějakou osvětu, případně jak chránit samotné elektro kolaře, tak i ostatní řidiče?

Libor Giesel: Tento nový fenomén v oblasti dopravy je skutečně významným rizikem a jeho riziko bude ještě stoupat. Nejde už jen o elektro kola, ale do provozu přicházejí elektro koloběžky a další nové přepravní prostředky poháněné elektrickou energií. Z mého pohledu je především nutné doplnit legislativu a vytvořit zákonný rámec pro používání i technické specifikování těchto zařízení, což ovšem není úkol jen pro policii. Osvětu a prevenci v této oblasti doposud zahrnujeme pod práci s cyklisty, ale do budoucna ji bude určitě nutné rozšířit a možná z ní vytvořit samostatnou skupinu.  

V první polovině roku jste se zúčastnil, stejně jako Vaši další kolegové, prvního ročníku běžeckého závodu ŠumpeRun. Jak se Vám závod líbil a byl jste spokojen s dosaženým výsledkem?

Libor Giesel: To je hodně osobní otázka. Pro mě je obecně sport určitým odreagováním a ventilem, při kterém si odpočinu od pracovních myšlenek. ŠumpeRun mě rozhodně potěšil svojí atmosférou i tím, jak jím žilo celé město. Je vidět, že lidé v Šumperku mají sportovního ducha. Vždyť zdejší atletický oddíl vychoval spoustu dobrých sportovců a tím rozhodně přispěl ke zdejší široké sportovní základně. Samotný závod se mi určitě líbil. I když šlo o první ročník, byl ze strany pořadatelů velmi dobře zajištěn. Doufám, že na jeho úspěchu pořadatelé založí novou tradici, která představí široké veřejnosti zdejšího sportovního ducha. Pro mě osobně bylo úspěchem už jen to, že jsem závod zvládl. S výsledným časem a umístěním jsem byl také spokojen. 

     

 Když nahlédnete do statistik, kterých trestných činů se páchá na území ÚO Šumperk nejvíce a čím si to vysvětlujete?

Libor Giesel: Jde o trestné činy namířené proti majetku, ale to je stejné napříč celou republikou. Toto „prvenství“ majetkové trestné činnosti vychází z šíře ochrany, kterou majetek v rámci trestního zákoníku požívá a samozřejmě i to, co se statisticky pod tuto trestnou činnost zahrnuje. Počet spáchaných majetkových trestných činů zásadně ovlivňuje samotná ochrana majetku a jeho zabezpečení. Záleží na státu, která jednání se rozhodne kriminalizovat a které zájmy chce prostřednictvím trestního práva chránit.

Které komunikace považujete v rámci Šumperska za nejvíce rizikové?

Libor Giesel: Bezpečnost provozu na komunikacích se stává velkým tématem pro celou Českou republiku. V rámci našeho územního odboru se jednoznačně jeví jako nebezpečná komunikace č. 44 v úseku z Koutů nad Desnou na Červenohorské sedlo. Důvodem její nebezpečnosti je riskantní jízda řidičů motocyklů. Paradoxně oprava této komunikace a nové bezpečnostní prvky přispěly u těchto řidičů k pocitu bezpečí a svádějí k riskantní jízdě, která mnohdy vede k dopravním nehodám. V drtivé většině případů však následky těchto nehod nesou sami přestupci, kteří se riskantní jízdy dopustili. Ani takřka pravidelná přítomnost dopravní policie v tomto úseku k významnému snížení tohoto protiprávního jednání nepřispěla. Nevede k němu ani prevence spočívající v informování veřejnosti o vzniklých následcích těchto nehod. Velký podíl na dopravních nehodách zde mají řidiči z Polska. Naopak na druhé straně územního odboru je podobným problematickým úsekem komunikace č. 35 mezi Olomoucí, Mohelnicí a Studenou Loučkou. Zde se ovšem jedná spíše o problémy spojené s hustotou provozu a nehody způsobené nákladními vozidly. Vnímám také zvýšené požadavky mnoha obcí na kontrolu dodržování nejvyšší povolené rychlosti. Překračování nejvyšší povolené rychlosti v obcích se v současné době stalo nešvarem, který vychází z celkové neukázněnosti řidičů. Policie ovšem personálně není schopna trvale zajistit dohled ve všech obcích, naše pozice v této oblasti je jiná. Působíme především nahodile, tak abychom překvapovali řidiče i tam, kde nás nečekají. Proto řešení tohoto problému vidím daleko šířeji. Samy obce k němu mohou přispět stavebně technickými úpravami nebo prováděním stacionárního či úsekového měření rychlosti. Samotnou kapitolou zůstává výchova řidičů v autoškolách a případná výše ukládaných sankcí správním orgánem.

Které oblasti ÚO Šumperk považujete za rizikovější (největší nápad trestné činnosti)? Můžete být konkrétnější v případě větších měst v našem regionu: Šumperk, Zábřeh, Mohelnice, Hanušovice – kde by podle Vás měli být občané více obezřetní?

Libor Giesel: Místa se zvýšeným nápadem trestných činů souvisí s vyšší koncentrací obyvatel, takže přesně kopírují velká města našeho územního odboru. Tomu odpovídají i početní stavy policistů v jednotlivých městech a rozložení našeho výkonu služby. Nemohu říct, že bychom v současné době měli některou lokalitu pojmenovanou jako obzvlášť rizikovou. Obezřetní by měli být občané kdekoliv, kde se zvyšuje koncentrace osob. Myslím tím nákupní centra, pěší zóny, sídliště, nádraží, a to především ve velkých městech, ale také kulturní, společenské a sportovní akce. 

Jak jste spokojen s vozovým parkem policie a technickým vybavením. Vaše představa, která vychází z letité praxe, co považujete pro ÚO Šumperk za ideální?

Libor Giesel: Technické vybavení policistů se za poslední roky podstatně zlepšilo a zkvalitnilo, i když někdo může polemizovat s tím, co je standard pro policistu současnosti. Jsem ale přesvědčen, že jdeme správným směrem. To, že nám náhle zestárnul vozový park, je důsledkem jednorázové obměny, ke které došlo před lety. Vozidla byla pořízena přibližně ve stejné době pro celou republiku a teď není tak jednoduché je všechna rychle obměnit. Vedení policie si ale tuto situaci uvědomuje a spolu s ministerstvem financí hledá zdroje na masivní obměnu a já věřím, že k ní dojde v nejbližší době. 

Informační kriminalita a domácí násilí, jak si stojí v těchto oblastech Šumpersko v porovnání s jinými územními odbory Olomouckého kraje?

Libor Giesel: I u nás se stále objevují nové formy informační kriminality. Do prostoru internetu se přenáší především majetková trestná činnost.  Této oblasti je ošidné spojovat její páchání s tak malým územím jako je teritorium územního odboru. Jednotlivé skutky přesahují nejen hranice územního odboru, ale i hranice státu. Není nic neobvyklého, že pachatelé jsou z jiných států Evropy či světa, ale poškozeni jsou naši občané. Kriminalisté našeho územního odboru již běžně šetří případy, kdy většinu důkazů dokumentují cestou právní pomoci na území jiných států. Co se týče případů domácího násilí, patří náš územní odbor dlouhodobě k těm nejaktivnějším při využívání institutu vykázání. Myslím, že se nám i daří rozplétat mnohdy složité mezilidské vztahy, které je nutné nejprve pochopit a až poté lze zvažovat trestní odpovědnost jednotlivců.      

V loňském roce vzniklo nové Oddělení hlídkové služby. Jak jste s jeho činností spokojen? Veřejnosti přibližte, kde hlídky potkají?

Libor Giesel: Oddělení má působnost na celém teritoriu územního odboru. Hlídky tedy zakročují a vykonávají hlídkovou službu kdekoliv, kde je potřeba. Oddělení se velmi rychle začlenilo do policejní struktury územního odboru a já osobně jsem s jeho činností spokojen. Samotné hlídky jsou především určitým doplněním činnosti jednotlivých obvodních oddělení. Při řešení složitějších bezpečnostních rizik tak zesilují počty policistů při zákroku, ale i samostatně řeší jednotlivá protiprávní jednání.