Sumpersko.net

Počítat ptáky na krmítku, sledovat úhyny včel po zimě, mapovat nářečí nebo se podílet na bezpečnějších cestách dětí do školy. To jsou jen některé z projektů občanské vědy, které rozvíjejí odborníci z Univerzity Palackého a do nichž se můžete zapojit i vy. Například už 24.–27. dubna mapováním druhové rozmanitosti na území Olomouce. 

Zapojení široké veřejnosti do sběru dat pod taktovkou profesionálních vědců není nový fenomén. Historie občanské vědy sahá až do 18. století. Většinou se jednalo o pozorování ptáků, rostlin či noční oblohy.  

V době, kdy věda bojuje s nalomenou důvěrou veřejnosti, jsou projekty, při nichž si na vědecké bádání může sáhnout úplně každý, skvělým nástrojem, jak lidem akademické poznání a výzkum přibližovat. 

Funguje to jednoduše. Tam, kde by vědci museli vynaložit obrovské úsilí a finance, přizvou ke sběru dat veřejnost. A stejně jako před několika staletími stále nejvíce bodují projekty týkající se přírody. 

Nově se například Olomouc připojuje k celosvětové iniciativě City Nature Challange, která již pojedenácté bude mapovat druhovou rozmanitost v městském prostředí. Díky mobilní aplikaci iNaturalist může každý zájemce 24.–27. dubna při procházce městem pohodlně zaznamenávat pozorované rostliny, živočichy a houby. Odborníci poté data vyhodnotí a budou moci sledovat vývoj fauny a flóry na území Olomouce.  

Téměř 40 tisíc dobrovolníků se letos v prvním lednovém víkendu zapojilo do sčítání ptáků na krmítku v rámci oblíbené akce Ptačí hodinka. Tu po vzoru zahraničí pořádala již desátým rokem Česká společnost ornitologická, v jejímž čele stojí Peter Adamík působící na katedře zoologie PřF UP. Nejen o ptačí hodince si můžete poslechnout podcast s Peterem Adamíkem v rámci Studia UP. Dalším známým projektem občanské vědy na UP je COLOSS monitorující úhyny včelstev. Pod vedením Jiřího Danihlíka a Jana Bruse z přírodovědecké fakulty včelaři hlásí stav svých včelnic po zimě. Díky tomuto projektu také mohou vědci navrhovat nová a účinná opatření v boji proti včelím škůdcům.

Příkladem, kdy se občanská věda překlopí do konkrétního řešení ve městě, je dlouhodobý projekt Bezpečná cesta do školy, na němž se podílel Michal Vorlíček z Fakulty tělesné kultury UP. Žáci a žákyně olomouckých základních škol v dotazníku vyplňovali místa, která považují za nebezpečná – od chybějících přechodů po špatně osvětlená zákoutí. Na jejich základě se město na dané lokality v budoucnu může zaměřit. 

Že se věda nejlépe komunikuje v neformálním prostředí, bezezbytku naplňuje iniciativa Víta Voženílka z katedry geoinformatiky. Ten s kolegy dlouhodobě spolupracuje na tvorbě Atlasu nářečí českého jazyka. Data se rozhodli sbírat mimo jiné velmi originálním způsobem – pomocí pivních podtácků. Na nich je vždy z jedné strany předmět běžné potřeby, který nese v různých nářečích různá pojmenování. Z druhé strany je QR kód, který odkazuje na web, kde může návštěvník vyplnit údaje o tom, jak se daný předmět nazývá v místě jeho bydliště či rodiště. Tento typ propagace vědy tak šíří povědomí o odlišnosti jazyka velmi nenásilným způsobem, a navíc si díky němu lidé mají o čem povídat při pití zlatavého moku.