Sumpersko.net

Bezbariérový vstup do budovy, prostornější a komfortněji vybavená čekárna, nově uspořádané a dovybavené  ambulance ‐ těmito úpravami prošla v minulých měsících Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární  rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc.

Zdravotnické zařízení nechalo budovu zateplit, opravit její střechu  a vyměnit okna a vstupní dveře, byl přistavěn venkovní výtah a klinika dostala i novou fasádu. Do úprav  venkovních i vnitřních prostor investovala nemocnice bezmála pět milionů korun.

V budoucnu by se právě do  této budovy měly soustředit preventivní programy. „Nově už jsme zde otevřeli poradnu pro výživu, kterou zajišťuje Oddělení léčebné výživy, a co nevidět by měla  být zahájena také léčba pomocí akupunktury ve spolupráci s Centrem pro léčbu bolesti Kliniky anesteziologie,  resuscitace a intenzivní medicíny. Plánujeme našim pacientům nabídnout i některé další prvky tradiční čínské  medicíny, které mohou vhodně doplnit špičkovou západní medicínu, jíž se v naší nemocnici věnujeme na  nejvyšší úrovni,“ uvedl ředitel FN Olomouc Roman Havlík.

Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace si nedávno připomněla 25 let své existence. „Současné uspořádání kliniky odpovídá moderním trendům léčebné i preventivní péče v našem oboru. Podle  vědeckých poznatků patří pohybová aktivita k základním ovlivnitelným rizikovým faktorům. Platí to nejen u  kardiovaskulárních chorob, ale rovněž u onkologických onemocnění, u pacientů s degenerativním postižením  kloubů či páteře a u dalších skupin nemocných. Jde jen o to, jakou pohybovou aktivitu zvolit a jak správně  nastavit její intenzitu. S tím umíme našim klientům pomoci,“ říká profesorka Eliška Sovová, přednostka kliniky a členka výboru České společnosti tělovýchovného lékařství.

Ve zdravotnictví jinak naprosto běžně užívaný výraz „pacient“ se do prostředí právě této kliniky příliš nehodí. Často sem totiž míří lidé, kteří netrpí žádným onemocněním, nemají ani ty nejmenší zdravotní obtíže, zkrátka  jsou naprosto zdraví. „Naším typickým klientem je mladý zdravý sportovec, který k nám přichází na takzvaný  zátěžový test. Většinou je jejich cílem spíše optimalizovat tréninkový proces a zvýšit si vlastní výkonnost. Tyto  testy ale zároveň slouží také ke zjištění reakce jejich organismu na zátěž. Vyšetřujeme kardiovaskulární  aparát, abychom vyloučili riziko poškození nebo dokonce náhlé smrti při sportu třeba v důsledku skryté  vrozené srdeční vady,“ vysvětluje profesorka Sovová.

Na klinice tělovýchovného lékařství umí odborníci  například poradit i rodičům, kteří váhají, jaký sport bude vzhledem k tělesným předpokladům pro jejich  potomka nejvhodnější. 

Nejohroženější skupinou je ale podle odborníků ta část populace, která se sportovní aktivitou začíná až ve  vyšším věku. „V posledních letech se často setkáváme s případy, kdy se lidé ve věkové kategorii nad čtyřicet  nebo i nad padesát let rozhodnou intenzivně sportovat, aniž by se do té doby jakkoliv sportu věnovali.  Začnou lozit po horách, závodit na kole. Důvody jsou přitom různé ‐ vliv módních trendů a kultu těla, mladší  partner,  strach  z nemoci  a  ze  stáří  a  podobně.  Pak  jsou  tu  také  jedinci,  kteří  se  odhodlají  k nějakému  náročnému sportovnímu výkonu jen z hecu u piva. Klasickým příkladem je běžecký půlmaratón. Těmto lidem  určitě doporučujeme přijít na zátěžový test, aby neohrozili svůj život a vyhnuli se naplnění známého hesla  sportem ke zdraví a trvalé invaliditě,“ podotýká lékařka. 

Lidé,  kteří  pravidelně  sportují,  by  ale  měli  zátěžový  test  absolvovat  i  z jiných  důvodů. Odborníci  na  tělovýchovné lékařství se totiž při jeho vyhodnocení nezaměřují pouze na kardiovaskulární systém, ale rovněž  na pohybový aparát. „Tato část vyšetření je snad ještě důležitější. Mnohem častěji, než skrytou srdeční vadu,  odhalíme například nesprávně prováděný pohyb v rámci tréninku. Následky jsou různé od plochých nohou  přes vady držení těla, zkrácené svaly až po vady páteře. Z tisíce vyšetření v loňském roce jsme nějaký problém  odhalili ve třiceti procentech případů, což je vysoké číslo. Ve spolupráci s fyzioterapeuty je potom důležité  naučit se správné cviky pro prevenci nebo používat zdravotnické pomůcky a cíleně se snažit nesprávné  pohybové návyky odbourat,“ dodává profesorka Sovová. 

Pomoc na Klinice tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace ovšem nehledají pouze sportovci  nebo lidé zdraví, ale také pacienti s nejrůznějšími diagnózami od vysokého krevního tlaku až po onkologická  onemocnění. „Přiměřená a správně zvolená pohybová aktivita zlepšuje prognózu mnoha chorob a zvyšuje  naději na lepší léčebné  výsledky, to  je dokázáno řadou vědeckých studií. I těmto klientům provedeme  zátěžové vyšetření a na základě jeho výsledků jim potom poradíme, jaká pohybová aktivita by pro ně byla  nejvhodnější, jakou mají volit zátěž a kolik času mají denně pohybu věnovat,“ popisuje přednostka.

Mezi  nejčastěji doporučované aktivity u této skupiny pacientů patří podle jejích slov „severská chůze“ s holemi  Nordic walking, ale i aktivity, jako je jóga nebo tajči a řada dalších pohybových cvičení. 

Klinika se cíleně zaměřuje i na kardiovaskulární rehabilitaci u pacientů, kteří se léčí s onemocněním srdce a  cév. „Jen v naší nemocnici přijmeme kolem šesti set pacientů s infarktem ročně a asi patnáct set pacientů zde podstoupí plastiku cév. Všichni tito lidé a také lidé s vysokým rizikem, kam patří například obezita,  cukrovka  nebo  i  stres,  by  měli  nejen  nekouřit  a  zdravě  se  stravovat,  ale  hlavně  se  pohybovat,"  míní  přednostka.  V tomto  směru  jim  pracoviště  nabízí  komplexní  péči  včetně  cvičení  v tělocvičně  přímo  v ambulanci kliniky pod dohledem odborníků.

Nezanedbatelnou část klientů tvoří také pacienti potýkající se s obezitou, jejíž výskyt zejména v dětském věku  podle odborníků souvisí se současným životním stylem, špatnými stravovacími návyky a hlavně nedostatkem  pohybu. „Podle statistik trpí obezitou až pětina dětí ve věku do čtrnácti let. Pomoci jim určitě umíme, ale  zapojit se musí celá rodina. Držet dietu určitě nestačí. Taková doporučení se dávala dříve, ale dnes víme, že  samotná dieta je nesmysl. Bez pohybu prostě nefunguje,“ doplňuje profesorka Sovová.