Sumpersko.net

Přátelům Václava Havla se za socialismu podařil známý husarský kousek: v komunistickém Rudém právu nechali vytisknout jeho fotku s blahopřáním k narozeninám, které však pro oblafnutí cenzury raději připsaly jeho divadelní postavě Ferdinandu Vaňkovi. To je známá historie.

Sochařce Marii Uchytilové se podařilo něco podobného, co až dosud takřka nikdo nevěděl, ale za co jí hrozil daleko větší trest: na novou korunovou minci, vyraženou v padesátých letech, si za předlohu vybrala dívku, kterou komunistický režim uvěznil z politických důvodů v kriminále. O tomto „majstrštyku“ exkluzivně vypráví ona tehdejší dívka, dnešní osmdesátiletá Bedřiška Synková. Do Švýcarska, kde od roku 1968 žije, se za ní vypravil Vavřinec Menšl.

Bedřiška Synková skončila v padesátých letech za mřížemi. Odsouzena byla za vlastizradu, protože vedla skautský oddíl. Ve vězení měla být deset let. Její trpký osud ale vybudil sochařku Marii Uchytilovou, aby použila její portrét v návrhu nové jednokorunové mince. Shodou okolností se pak s touto mincí platilo až do konce režimu. Se Synkovou natáčel ve Švýcarsku Vavřinec Menšl pro Reportéry ČT.

Dívka s lípou se na nové jednokorunové minci objevila v roce 1957, její představitelka si ale v té době odpykávala čtvrtý rok vězení. „Je to historický paradox, že nespravedlivě odsouzené děvče mělo vlastně pomník v kapse každého člověka,“ uvedla ředitelka muzea v Mariánském Týnci Irena Bukačová. Československá státní spořitelna si dala korunovou minci později dokonce do svého znaku.

Bedřiška Synková byla potrestána za činnost ve skautské organizaci, kterou tehdejší komunistický režim zakázal. „Nikomu jsme nechtěli škodit, ani jsme nikomu neškodili. Nepovažovali jsme za nutné zákaz skautingu respektovat, protože jsme nevěděli proč,“ přiblížila své jednání z té doby Synková. Tehdy jí bylo devatenáct let. Její skautský oddíl Ostříž tajně jezdil tábořit, vydával časopis a jeho členové se připravovali na dobu, až režim padne. Nakonec ji ale zatkli jednoho brzkého rána roku 1953. Deset let se neměla dostat na svobodu.

Její příběh se dostal k sochařce Marii Uchytilové-Kučové, která vyučovala na umělecké škole. Matka Bedřišky Synkové tam pracovala jako sekretářka a případ své dcery sochařce vyložila. Začal se tak rodit jeden z velkých husarských kousků, o kterém se dlouho nevědělo. V roce 1957 se totiž komunistický aparát rozhodl zavést nové bankovky a mince. Do soutěže o návrh podoby se přihlásila i Uchytilová.

„Byla tak rozčilená. Řekla: 'Přineste mi fotografii, já se to pokusím zpracovat a dám to na tu korunu. Nikdo to ale nesmí vědět',“ vzpomněla na vyprávění Synková. Kdyby se ukázalo, že má na československé minci být odsouzený člověk, mohl by strůjce nápadu potkat zlý konec. „Pokud by jí prokázali politický úmysl poškodit stát, že to byla třeba jistá forma sabotáže nebo provokace, myslím, že v té době by reakce režimu mohla pro takového člověka být osudová,“ uvedl historik Prokop Tomek.

Sochařka se nenechala zastrašit možnými důsledky svého jednání a do soutěže poslala svoji verzi koruny s vyobrazenou Bedřiškou Synkovou jako dívkou s lípou. Zajímavé zároveň je, že dívka je otočená směrem k západu. „Čili ne směrem k Rusku. De facto patříme do západní sféry. Nikdy jsme nepatřili do východní sféry,“ prohlásila Synková.

Návrhů na minci se sešlo více než sto. Podvratný nápad se vůbec nemusel uskutečnit, jelikož komise původně k ražbě doporučila návrh s hutníkem. Zasáhla ale náhoda. „Soutěž skončila, porota to podepsala a předpokládala, že je konec. Jenomže ministr financí si vyžádal poslední slovo,“ přiblížil předseda tehdejší poroty Josef Lhota. Byl to právě tvrdý zastánce komunistické linie, který nevědomky prosadil návrh, kde byla vyobrazena vězněná skautka Synková. Návrhy mu tehdy zavezl sám předseda poroty. Jejich prohlídce prý věnoval deset minut a následně ukázal na návrh Uchytilové s tím, že ten se bude razit.

Zatímco mince s vyobrazením Synkové se oslavovaly i ve filmovém týdeníku, sama odsouzená dál čekala ve vězení. Její matka se ale rozhodla za dceru bojovat. Vypravila se na ústřední výbor komunistické strany se žádostí o propuštění své dcery. Nikoho neznala, ale přečetla si dole cedulku se jmény a šla za jedním úředníkem. Ten se vzpouzel dokument převzít s tím, že to nespadá pod jeho resort. Řekla mu, že půjde za jeho kolegou, který sedí o patro výš. Na úředníka to zapůsobilo jako hrozba. „Nevěděl, jestli to není nějaké velké zvíře. Jeden se bál druhého,“ vysvětlila Synková.

Řekl tak její matce, ať žádost nechá u něj. Vzal ji pak k podpisu Antonínu Novotnému. „Protože to bylo na ÚV KSČ, Novotný to podepsal, ani nevěděl co,“ dodala Synková. Díky podpisu tehdy mocného komunisty si tak odseděla nakonec jen pět místo původních deseti let. Až když ji pustili, setkala se tváří v tvář s umělkyní, která ji dostala do peněženek všech lidí v zemi.

Skautingu, který ji přivedl za mříže, se úplně nevzdala. V roce 1967 se ale politická atmosféra v Československu postupně uvolňovala a skauting začal znovu ožívat. Synková se znovu začala angažovat, vytvořila menší oddíl, do kterého chodilo asi šest děvčat. Připravovala je, aby se mohly i ony stát vedoucími. Také si našla manžela a porodila syna Alberta. Příjezd vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 ale klima opět změnil, a tak s rodinou odjela do Vídně a následně do Švýcarska. Politicky se angažovala i v emigraci. Vedla Světové sdružení bývalých politických vězňů a vydávala časopis Mukl.

Sochařka Marie Uchytilová se svobodného Československa nedožila. Zemřela den před sametovou revolucí. Její mince ji v podstatě přežila. S korunovou mincí, na níž je Synková, se platilo až do rozdělení Československa v roce 1993.