Sumpersko.net

Po dvou letech, které některým přišla jako celá věčnost, nastoupil tým amerického fotbalu Šumperk Dietos do kolotoče ligových soutěží. Patřili mezi osmičku týmů, které byly zařazeny do druhé ligy mezi daleko zkušenější celky jako Pardubice, Plzeň či Třinec. Ovšem utkali se i původně s třetiligovými celky, jelikož celá druhá liga byla sloučena s ligou třetí. Ovšem hlavním motivem a prvkem, který tuto sezóny zdobil, byl onen vytoužený návrat zpět na hřiště a možnost poměřit síly s dalšími soupeři.

Ohlédnutí za celým ročníkem shrnuje hrající trenér a předseda týmu Jan Kolařík, který se rozpovídal o tom, s čím se museli jeho svěřenci potýkat, co ho potěšilo, co zase naopak a také nakousnul budoucnost celku zpod největšího vrcholu Moravy. ,,Tím, jak bylo v letošním roce zrychlené přihlašování do soutěže, kdy v červenci jsme definitivně podali přihlášku a v srpnu již hráli, tak celý harmonogram přípravy v tu chvíli bral za své. Kromě možná pěti tréninků v prosinci 2020 jsme téměř rok netrénovali a to se zkrátka musí projevit,‘‘ posmutněle konstatuje člověk, jehož diváci mohou na hřišti vídat na pozici quarterbacka.

A na koho si myslí, že mohl mít tento výpadek v tréninku kromě celého týmu ten největší dopad? ,,Jednoznačně na nováčky, kteří by za normálních podmínek měli na přípravu šest měsíců. Někdo se s tím popral lépe, někdo hůře, ale i tak mohou do budoucna těžit z této ‘‘nestandardní‘‘ sezóny.‘‘

Další nepříjemností, která ještě před startem sezóny zamotala hlavu celému klubu, bylo sloučení druhé ligy s ligou třetí, což sebou ve výsledku přineslo neatraktivní utkání, kdy rozdíly ve výsledcích a hře jednotlivých týmů byly více než jen několik tříd. Dokonce došlo i k ukončení zápasu v jeho polovině a mnoho dalšího.

Jakou optikou se na toto sloučení na poslední chvíli dívá Kolařík? ,,V tuto chvíli se budu pouštět na tenký led, ale ukázala se ta jasná převaha druholigových celků nad těmi původně třetiligovými. Přeci jen ta utkání, kdy vlastně od začátku čekáte, kdy bude konec a jak to celé dopadne nemohou těm slabším celkům absolutně nic přinést. Trošku se obávám, aby to s některými kluby malinko neotřáslo a jejich hráči neztratili chuť do let budoucích.‘‘ Ale aby neviděl vše jen negativně našel na střetnutích se silnějšími celky i pozitivum. ,,Mohli jsme si zahrát proti klubům jako Plzeň nebo Pardubice, se kterými bychom se za normálních okolnostní běžně nestřetli. To nám dalo možnost srovnání, jak si v soubojích se zkušenějšími celky stojíme,‘‘ dodává dlouholetá tvář šumperského klubu.

Pokud bychom chtěli úspěšnost sezóny hodnotit řečí čísel, tak celková bilance dvou výher  a čtyř proher působí trošku rozpačitě, což ze svých slov potvrzuje také muž, kterému jeho kluboví kolegové neřeknou jinak, než Koláč. ,,Je to jednoznačně zklamání, před startem sezóny jsme si řekli, že chceme dosáhnout na bilanci 3-3, s cílem porazit všechny původně třetiligové týmy a ty druholigové, co nejvíce potrápit. Utekl nám domácí zápas s Mladou Boleslaví, kde hlavně vinnou slabé produktivity jsme se o vítězství připravili sami. S těmi silnějšími celky až na utkání s Třincem to nebylo vůbec špatné, ač výsledky mohou vyznívat opačně, ale v těchto případech nás hlavně srážel faktor nedostatečného počtu hráčů.‘‘ Je pravda, že na takový souboj třinácti statečných proti Plzni se bude ještě možná hodně dlouho vzpomínat a pochvalné hlasy na hru Šumperka z tábora soupeře se nezdály být jen zdvořilostními frázemi.

A jak se Jan Kolařík dívá na ligový formát, kdy hrací období spadá do pozdního letního období a podzimu oproti dlouholetému jarnímu až letnímu? ,,Je to těžká otázka, ale jednu z nesporných výhod nynějšího termínu sezóny vidím v tom, že ta příprava takto probíhá za teplého počasí, kdy je dlouho do večera světlo, svaly jsou všeobecně lépe prohřáté a energie může být více, než je tomu v tom zimním počasí, kdy jsou tréninky pod umělým osvětlením, v mrazu…atd. Pokud bychom věděli, že další ročník bude odehrán opět ve stejném termínu, tak jsem pro.‘‘

Jestliže budeme nahlížet na uplynulý druholigový ročník v podání Dietos optikou plusů a mínusů, či chcete-li více radostnými a méně radostnými událostmi, tak hlavní trenér družstva to vidí ze své pozice jasně. ,,Nejvíce mě potěšila chuť, zápal a docházka těch hráčů, které jsem osobně přemluvil k jejich návratu, aby s námi ještě absolvovali tuto jednu restartovací sezónu. A ukázalo se, že nakonec patřili k tahounům. Určitě mi udělalo radost, že i přes doslova šílený počet hráčů v utkáních s Plzní a Pardubicemi jsme obstáli a neudělali ostudu. Bylo taky moc fajn vidět, že jsme sice do sezóny vstoupili poněkud roztěkaně a nesourodě, ale postupem času jsme začali působit jako jeden tým, kdy jsme táhli za jeden provaz a společně se podporovali. Jeden se radoval z úspěchu druhého, a opačně.‘‘ V neposlední řadě také předseda klubu označil za uspokojivé, že ročníkem se i přes veškeré problémy podařilo projít bez větších obtíží, skoro jako kdyby žádná pauza vůbec nebyla.

Ovšem nebylo vše jen růžové a zalité sluncem, protože přišly také okamžiky, které by si šumperské mužstvo za rámeček nedalo. ,,Možná jsem byl trošku naivní, ale věřil jsem, že právě letní počasí by mohlo v klucích zapálit větší chuť do tréninků, ale opak byl spíše pravdou. Tudíž u některých hráčů bych musel vytknout jejich tréninkovou docházku. S tím samozřejmě bojujeme dlouhodobě a každý rok, ale letos to trošku přerostlo pro mě až do absurdního momentu, kdy jsem měl pocit, že snad musíme některé z hráčů tlačit do účasti v některých utkáních. Trošku jako by někteří nechtěli trávit celý den na cestě a zvolili pohodlnější cestu neúčasti, což ale pak logicky odnášelo to ‘‘torzo‘‘ zbývajících hráčů, kteří s účastí neotáleli. A pak taky moc bolela, bolí a ještě bude bolet domácí prohra s Mladou Boleslaví,‘‘ smutně uzavírá toto téma Kolařík.

Když už jsme u minulosti, není od věci také vzhlížet do budoucna a dní dalších, které teď nyní před klubem stojí a budou následovat. Koronavirová krize postavila mnoho klubů ze širokého sportovního spektra před otázku, zda a vůbec dále pokračovat se svých aktivitách.

K tomu, jak se věci mají v Dietos se vyjadřuje hlavní kouč takto: ,,Doba je, jaká je…a to bohužel nejen díky covidu. Defacto každý rok člověk netuší, jak to vlastně bude, zda některý ze stálých hráčů skončí, zda se podaří získat nováčky. Pro nás to letos bylo zlomové, jelikož jsme tušili, že nehrát letos, tak už bychom to nemuseli nastartovat nikdy. Bude zapotřebí změnit zažitý chod klubu a nastavit si určitá pravidla, aby ta následující sezóna nebyla v některých aspektech jako ta letošní. Do konce října bychom rádi měli připravenu náborovou kampaň, kdy od listopadu by jsme to mohli celé rozjet. Je zapotřebí přilákat nové zájemce z celého širokého okolí Zábřežska, Mohelnicka či Jesenicka. Nelze se soustředit jen Šumperk a jeho blízké okolí. Velmi rád bych také rozšířil trenérský štáb, což by sebou mohlo přinést kvalitnější a zlepšenou přípravu. Stejně tak musí znovu dojít na fyzickou průpravu, která nám letos odpadla, ale vždy nás zdobila a patřila neodmyslitelně k tradičním předsezonním věcem. Ta by měla kluky posunout na kvalitativně lepší úroveň,‘‘ dodává závěrem Kolařík.