Sumpersko.net

Jak rozpoznat agresora a jak si poradit s jeho útočným chováním, nebo jak postupovat v případě hromadného útoku v nemocnici? To vše nedávno probírali šumperští zdravotníci na speciálním kurzu zvaném „Agresivní pacient“ s bývalým zkušeným policejním vyjednavačem Jiřím Baslem a vedoucím odboru bezpečnosti Ústřední vojenské nemocnice v Praze Jiřím Hájkem.

Oba profesionály přes bezpečnost k sobě nemocnice pozvala z důvodu rostoucího počtu agresivních pacientů. Jen v letošním roce museli zdravotníci a lékaři šumperské nemocnice čelit už padesáti fyzickým nebo verbálním útokům. „Lektoři nás na kurzu učili, jak rozpoznat chování agresora a jak nejvhodněji na toto chování reagovat. Probrali jsme společně skutečné možnosti obrany a případně záchrany. Celé školení bylo podloženo celou řadou ukázek z bezpečnostních kamer či filmů z reálných cvičení zaměřených na napadení zdravotníků na kritických pracovištích jako je urgentní příjem, ARO nebo vybrané ambulantní provozy, takže to pro nás bylo nesmírně přínosné,“ říká hlavní sestra šumperské nemocnice Monika Žaitliková.

Lektoři s personálem probrali i různé typy napadení a také poradili, jak se co nejlépe zachovat v různých situacích, ať už jde o útok přímo v budově nebo venku v areálu nemocnice nebo třeba v sanitce. „Lektoři si pro nás připravili také speciální cvičení, v rámci kterého byli naši zdravotníci napadeni agresorem se zbraní. Mohli jsme si tak reálně vyzkoušet případný správný postup. A nacvičovali jsme také různé situace, kdy agresor útočil pouze verbálně,“ dodává hlavní sestra s tím, že lektoři sebou měli řadu výukových pomůcek jako pistoli, kladivo, pepřový sprej, díky kterým si mohli zdravotníci vyzkoušet téměř reálný postup v nebezpečných situacích. 

Jen v letošním roce totiž museli šumperští zdravotníci a lékaři čelit už padesáti fyzickým nebo verbálním útokům ze strany pacientů i návštěvníků nemocnice. „Nejčastěji se s agresivními pacienty setkávají pracovníci na Centrálním příjmu nemocnice. Jde převážně o opilé lidi a bezdomovce, ale najdou se mezi nimi třeba i rodinní příslušníci pacientů. Ale útoky občas přichází i tam, kde bychom to běžně nečekali. Například nám nedávno matka jednoho z dětských pacientů rozkopala dveře na dětském oddělení,“ popisuje Monika Žaitliková.

Tyto situace jsou pro zdravotníky velmi stresující. Některé případy končí jen u verbálních útoků, někdy ovšem dojde i na fyzické napadení nebo ničení nemocničního majetku. Před pár lety například pacient, kterého v noci přivezla záchranná služba, a dožadoval se okamžitého ošetření, rozbil obslužné okno hlavní recepce. Nakonec si ho musela odvést přivolaná policejní hlídka. „V rámci ochrany zdravotnického personálu spolupracujeme s nemocniční i mobilní fyzickou ostrahou a státní policií. Speciální školení je jednou z dalších možností, které by mělo zaměstnancům pomoci si s případným agresivním jednáním poradit,“ uzavírá hlavní sestra.