Sumpersko.net

Přichází období dovolených a cestování, které s sebou přirozeně nese i větší koncentraci aut na silnicích a lidí, kteří absolvují dlouhé cesty, při kterých je často přemůže únava. Riziko nehod zapříčiněných nepozorností či zdravotní indispozicí zvyšují také vysoké letní teploty. I přesto, že se v posledních letech snižuje počet fatálních nehod v období prázdnin, je toto období z pohledu dopravní nehodovosti stále značně rizikové.

Kromě vlastní bezpečnosti by řidiči měli myslet také na to, že v létě se na silnicích pohybuje mnohem větší počet cyklistů a chodců, včetně dětí, i motocyklistů, tedy těch nejzranitelnějších skupin účastníků silničního provozu. „V období od ledna do května zemřelo na našich silnicích 173 lidí a dalších 563 jich bylo těžce zraněno. Počet usmrcených je o tři nižší než ve stejném období loňského roku, bilance fatálních nehod za prvních pět měsíců je ale téměř o čtvrtinu vyšší, než byl předpoklad Strategie BESIP, která si klade za cíl postupně snižovat počty úmrtí a těžkých zranění na silnicích. Právě nadcházející letní prázdniny jsou rizikovým obdobím roku, během kterého je dle dlouhodobých statistik usmrcena a těžce zraněna pětina všech obětí dopravních nehod,“ varuje vedoucí oddělení BESIP MD Tomáš Neřold.

Za loňský rok došlo na našich silnicích k 1 044 nehodám v důsledku únavy, usnutí řidiče či náhlé fyzické indispozice. „Při těchto nehodách došlo k patnácti úmrtím, 34 těžkým zraněním a téměř 670 lehkým zraněním. Během loňského července a srpna řidiči z těchto příčin způsobili 221 nehod, při kterých dva lidé zemřeli, osm jich bylo těžce zraněno a dalších 143 bylo zraněno lehce,“ informoval mluvčí.

Nejčastěji na řidiče přichází únava mezi 1. a 3. hodinou ranní, méně známým faktem je, že kritickým časem je také odpoledne mezi 14. a 16. hodinou, nejkritičtější je potom poslední pětina trasy, kdy řidiči ztratí přirozenou ostražitost. Při dopravních nehodách způsobených únavou dochází velmi často ke značné ztrátě kontroly, která způsobí neúmyslnou změnu směru jízdy vozidla a k absenci brzdné reakce. „Cítíte-li bolest v zádech, strnulost, bolení nohou, pálení očí, zavírání očí nebo bolení hlavy, či dokonce mžikové vysazení - mikrospánek, pak už je skoro pozdě. Zastavte okamžitě na nejbližším odpočívadle a zacvičte si, v noci se pokuste si alespoň na krátkou dobu zdřímnout. Přestávky v jízdě je vhodné udělat vždy po zhruba dvou hodinách, nejdéle rozhodně po 3,5 hodinách řízení. Spolujezdec by měl být oporou řidiče, rozhodně by neměl cestu prospat,“ doporučuje Tomáš Neřold.

Bezpečný odstup od vozidel před vámi dává prostor zareagovat na nečekané situace. Mnoho rizikových situací tak můžete v pořádku zvládnout, ale musíte na to mít dostatek času, potažmo prostoru. Odstup se kvůli různým rychlostem neměří v metrech, ale právě v čase. „Jak na to? Sledujte, kdy vozidlo před vámi mine nějaký pevný bod (například značku, patník, strom apod.) a za jak dlouho k němu dojedete vy. Musí to být alespoň dvě vteřiny. To je optimální čas, který potřebujete, abyste stihli zareagovat včas na nenadálou situaci a včas zastavit či zpomalit. Orientovat se můžete i podle toho, že směrové sloupky (neboli patníky) jsou od sebe na rovném úseku silnice nebo dálnice vzdálené 50 m. To je bezpečný odstup při rychlosti přibližně 90 km/h.,“ nabádá mluvčí.