Sumpersko.net

Zimu letos v Česku nepřežila zhruba pětina včelstev, které dlouhodobě decimuje především onemocnění varroáza. Letošní ztráty včelstev jsou nejvyšší od roku 2013, kdy byl zahájen jejich pravidelný monitoring. Vyplývá to z průzkumu odborníků z katedry biochemie a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Sedmého ročníku monitoringu úspěšnosti zimování včelstev se v Česku zúčastnilo 1729 respondentů z řad chovatelů včel.

O zvýšených ztrátách chovatelé včel a odborníci hovořili již od loňského podzimu, kdy byly v Česku zaznamenány první úhyny oslabených včelstev. V zimních měsících se pak nepříznivý trend prohloubil. „Ze studie vyplývá, že ztráty včelstev za zimu 2019/20 nakonec činily 20,8 procenta a jsou nejvyšší od počátku monitoringu, který jsme zahájili v zimě 2013/14,“ upozornil Jiří Danihlík z katedry biochemie. Letošní úhyn včelstev je podle něj srovnatelný se ztrátami v zimě 2014/15, kdy byl organizován druhý ročník monitoringu. Ztráty včelstev tehdy atakovaly hranici dvacet procent.

Nejvyšší ztráty včelstev byly tentokrát zjištěny v Moravskoslezském kraji (35,2 procenta) a Olomouckém kraji, kde uplynulou zimu nepřežilo zhruba třicet procent včelstev. Naopak nejnižší ztráty evidovali včelaři v Pardubickém kraji (10,8 procenta) a na Vysočině (12,3 procenta).

Mnozí včelaři přišli v uplynulé zimě o více než polovinu včelstev. Procento těchto respondentů ve srovnání se zimou 2018/19 vzrostlo. „Jedná se o nárůst o 8,6 procentního bodu na 14,6 procenta. Podobně zvýšené četnosti ztrát hlásili respondenti i po zimě 2014/15,“ upozornil Danihlík. Tuzemští včelaři se v posledních letech stále častěji potýkají s rozsáhlými úhyny včelstev, které se v Česku podle průzkumu opakují už v průměru jednou za dva až tři roky. Vědci se proto pomocí rozsáhlého sběru dat od včelařů snaží zjistit příčiny tohoto nepříznivého trendu a vyčíslit celkové ztráty.

Odborníci díky průzkumu například zjistili, že ztráty včelstev v Česku kolísají. Například po zimě 2014/15, kdy včelaři zaznamenali vysoké úhyny, následoval rok s velmi nízkými ztrátami včelstev. V následujících letech se však ztráty opět zvýšily na dvanáct až patnáct procent.

Rozsáhlé úhyny včel podle Jiřího Danihlíka v posledních letech hlásí také včelaři v okolních státech. „Všichni debatují nad možnými příčinami, z nichž nejvíce propíranou je varroáza, jejíž vlna se pravděpodobně prohnala střední Evropou,“ dodal.

V Česku je evidováno zhruba 686 tisíc včelstev a bezmála 60 tisíc včelařů. Výsledky průzkumu za Českou republiku, který organizují odborníci z Přírodovědecké fakulty UP, jsou každoročně zasílány mezinárodní asociaci COLOSS monitorující úspěšnost zimování včelstev v Evropě. „V kontextu počtu získaných odpovědí je letošní ročník rekordní. To se samozřejmě pozitivně odráží i na kvalitě a reprezentativnosti zobrazovaných výsledků. Data, a především mapy tak mají větší vypovídající hodnotu,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky.