Sumpersko.net

Sedmdesát pět litrů guláše spořádali obyvatelé Zvole a Vlachova na lidové veselici na oslavu právě otevřeného silničního obchvatu. Lidé se radovali, že kolem jejich domovů už nebude jezdit patnáct tisíc aut denně. „Máme, proč se veselit. Kdo tu nežil, nepochopí, jak nás obtěžoval hluk, prach, exhalace. Domy se otřásaly při průjezdu kamionů, přes cestu se nedalo přejít. Kolikrát bylo třeba čekat i čtvrt hodiny, než někdo konečně zastavil a umožnil dítěti nebo starému člověku bezpečně přejít na druhou stranu,“ popisuje starosta Zvole Josef Najman.

Frekventovaná silnice I/44, která spojuje Šumpersko a Jesenicko s vnitrozemím, vedla zastavěnou částí Vlachova a Zvole. Kvůli nevyhovující šířce chyběly odstavné pruhy a chodníky, což znamenalo ohrožení bezpečnosti cyklistů i chodců. Tvořily se tu kolony vozidel, nedostatečný rozhled byl příčinou častých havárií.

Zkušební provoz obchvatu zahájil ve čtvrtek 31. července v podvečer. „Už v poledne ministr dopravy a hejtman přestřihli pásku. Myslela jsem si, že tím okamžikem doprava ustane, ale trvalo ještě hodiny, než se obchvat skutečně otevřel. Poprvé, co ve Zvoli bydlím, jsme zažili noc bez aut,“ vylíčila obyvatelka obce Zdeňka Vymětalová. „Probudilo mě ticho,“ svěřila se Květa Žváčková. „Auta naší obcí projížděla téměř nepřetržitě, pouze od půlnoci do tří býval provoz slabší. Ticho znamenalo, že se stala nějaká nehoda. Chvíli nám bude trvat, než si zvykneme, ale jsme s manželem šťastní, že jsme se obchvatu vůbec dožili.“

Stavba se dlouho připravovala, zahájení prací zbrzdil spor s vlastníky pozemků. V roce 2011 konečně odstartovala, ale vzápětí byla zastavena kvůli nedostatku financí. „Dýchali jsme tu špatný vzduch,“ vzpomíná penzionovaná učitelka Žváčková, kterou trápilo zejména to, že trpí děti. „Byly často nemocné. Ve škole nešlo ani otevřít okno. Hluk z venku se přenášel do učeben.“

Z nového obchvatu se těší také obyvatelé Vlachova, místní části obce Lukavice. „Lidé vyšli před domy a poslouchali to neuvěřitelné ticho, které se rozhostilo kolem,“ vylíčil starosta Lukavice Jan Hajtmar. V tom, že dokončení obchvatu je nutné řádně oslavit, byl zajedno s kolegou ze Zvole.

Obyvatelé obou vesnic se tak v obecní režii občerstvili, zatancovali si, děti využily velikou skluzavku se skákacím hradem a další atrakce. K dobré náladě zahrála šumperská kapela Swing Q. Zvolští a Vlachovští se radovali a také si vyměňovali své dojmy. „Dokončení obchvatu už jsme se nemohli dočkat. Jakmile se položil koberec, zkoušeli jsme, jak se po něm jezdí, ať už to bylo s bicykly, kočárky, na koloběžkách nebo na bruslích,“ popsala Žváčková. „Odhadovali jsme, že po otevření obchvatu klesne objem dopravy o dvacet procent, ale den po otevření obchvatu kromě místních do obce jen málokdo cizí zavítal,“ vypravoval nadšeně starosta Najman.

Na oslavě se mluvilo také o tom, že se lidé pustí do úklidu a oprav. „Provoz těžkých vozů měl za následek popraskání fasád některých domů. Lidé si teď své domovy zvelebí,“ těší se Najman. „Uklidíme, umyjeme okna, pak si sedneme na dvůr a vychutnáme ticho,“ představovala si Žváčková. Dosud si prý podobné posezení před domem nemohla nedopřát, ačkoliv nestojí hned u cesty. „Klid nebyl nikdy, večer ani o víkendu, auta jezdila jedno za druhým,“ přiblížila. „Jsme rádi, že už to všechno máme za sebou,“ shodují se starostové Najman i Hajtmar. „Lidé hodně přetrpěli, nelehká byla také doba výstavby. Hlučnost a prašnost se ještě zvýšila, úroda ze zahrádek se kvůli tomu nedala jíst. Teď nás snad konečně čekají lepší časy,“ doufají.

Vybudování tříkilometrového úseku silnice vyšlo na víc než miliardu korun, 85 procent nákladů uhradí Evropská unie. „Nový obchvat je přínosem zejména pro obyvatele Vlachova a Zvole, pro které dojde k zásadnímu snížení hluku a exhalací z projíždějících aut,“ uvedl Jan Rýdl, tiskový mluvčí Ředitelství silnic a dálnic.

Nedobře se vedlo obyvatelům Zvole, jimž pod okny denně projelo patnáct tisíc aut. Nepřetržitý provoz před domem zasáhl také do života rodiny Vymětalových, v níž vyrůstají čtyři potomci. „Žili jsme s manželem v neustálém strachu, aby se dětem něco nestalo,“ vypravuje Zdeňka Vymětalová, jejíž rodina se do Zvole přestěhovala před deseti lety. „Koupili jsme si tu domeček, protože nám řekli, že do dvou let bude obchvat hotový. Měli jsme tehdy dvě malé děti a říkali si, že to vydržíme. Uběhlo ale deset let, další děti přišly na svět a my už to začínali vzdávat. Prohlížela jsem nabídky realitních kanceláří a hledala jsem, kam se přestěhovat,“ líčí mladá maminka.

Aut se báli nejen venku, ale dokonce i v domě, který stojí hned u hlavního tahu obcí. Ze strachu, aby do obydlí někdo nenaboural, se přestěhovali do podkroví, na stranu od ulice. „Teprve teď konečně budeme moci plně využívat celý náš dům, a dokonce i otevírat okna,“ těší se obyvatelka Zvole. „Když jsem se ráno vzbudila a před domem nebyly kolony aut, poprvé jsem uslyšela zpěv ptáků, štěkání psů i to, jak se lidé venku zdraví a povídají si. Byl to pro mě neuvěřitelný zážitek,“ popsala první ráno bez aut.

Tak jako další obyvatele obce i Vymětalovy teď čeká malování a velký úklid. „Prášilo se tu tak, že jsem musela okna umývat nejméně jednou měsíčně. Parapety jsem stírala každý týden, ale mohla bych to dělat klidně i denně, tak byly špinavé,“ vypravuje maminka čtyř dětí.

Nejvíc ze všeho se těší na to, jak zvelebí okolí domu. Po odklonění dopravy by se ve Zvoli konečně mělo začít dařit i zeleni. „Lilie, které jsem před domem zasadila, zašly. Neujaly se ani keře speciálně vyšlechtěné pro prostředí zatížené exhalacemi. Když jsem se do Zvole před deseti lety přistěhovala, těšila jsem se na poklidný venkovský život. Snad se mi tohle přání konečně vyplní,“ doufá mladá žena.