Sumpersko.net

Dcera Egona Hostovského, literární historička, překladatelka a editorka Olga Hostovská-Castiellová a významný český básník, prozaik, textař, scénárista, moderátor a herec Divadla Járy Cimrmana Miloň Čeplka v knihovně vystoupí ve vzpomínkovém večeru nazvaným Neznámý smutný šprýmař Egon Hostovský.

Egon Hostovský je spisovatelem v Čechách takřka neznámým, ve své době přitom dosáhl světové úrovně a proslulosti. Dnes je hlavní vlajkonoškou jeho díla dcera Olga Hostovská-Castiellová, díky které začal autor znovu po revoluci v češtině vycházet. Literární historička navštíví 28. března společně se svým spolužákem a jedním ze zakladatelů divadla Járy Cimrmana Miloňěm Čepelkou šumperskou knihovnu  T. G. Masaryka s přednáškovým pořadem "Neznámý smutný šprýmař Egon Hostovský".

Vzpomínkový večer je průřezem života a tvorbou Egona Hostovského. Dcera Olga glosuje jeho životní příběh a Miloň Čepelka, s grácií sobě vlastní, předčítá vybrané pasáže z knih.

Kvůli složitému osudu je Hostovský v Čechách takřka zapomenutým autorem. Jelikož se jednalo o potlitického emigranta, zařadil se v době komunismu mezi zakázané spisovatele. Zlom částečně nastal kolem pražského jara, kdy vyšlo Všeobecné spiknutí a připravovalo se vydání Půlnočního pacienta. Hostovský měl dokonce Prahu po letech na podzim 1968 navštívit. Bohužel tomu bylo zabráněno tanky Varšavské dohody. Po revoluci začala  dcera Olga Hostovská vydávat veškeré dílo svého otce. S popularizací jí pomáhá i bývalý spolužák a významný český herec Miloň Čepelka, který se rovněž řadí mezi obdivavatele Egona Hostovského.

Jeho dílo společně přiblíží šumperským čtenářům na besedě 28. března od osmnácti hodin v šumperské knihovně.

Egon Hostovský se narodil roku 1908 v Hronově. Svojí spisovatelskou kariéru však započal především během studií v Praze. Podílel se mimo jiné na překladu povídkové knihy Dobrodružství života svého bratrance Stefana Zweiga. Za román Žhář obdržel v roce 1937 Státní cenu. Nadějně rozjetou literární kariéru však narušila roku 1939 německá okupace, která Hostovského zastihla během přednáškového turné v Belgii. Kvůli svému židovskému původu se již do Prahy nevrátil, přes Paříž a Lisabon utekl do USA. Během Hostovského první emigrace se hronovský rodák začal dostávat do povědomí světové literatury. V USA vznikly jeho zásadní díla Úkyt a Sedmkrát v hlavní úloze, kterými uhranul nejvýznamější světové spisovatele té doby. Novela Úkryt se podle Thomase Manna řadila "k tomu nejlepšímu, co česká literatura dala světu." Velikán literatury 20. století Graham Greene zase považoval román Sedmkrát v hlavní úloze za svrchovaně zajímavým příkladem metafysické literární tvorby, aplikované na politický námět. „Neznám jemnějšího popisu příznačného ovzduší Evropy let třicátých, jež vyvrcholilo v obecnou bartolomějskou noc válek," napsal Greene.  Únorové události donutily Hostovského k druhé emigraci přes Norsko zpět do New Yorku. O únorové revoluci napsal román Nezvěstný, kterého se jen v USA prodaly statisíce kusů. Hostovský zažíval své vrcholné období v druhé polovině 50. let. S úspěchem se setkaly především romány Půlnoční pacient a Dobročinný večírek, ke kterým prodal filmová práva. Na motivy románu Půlnoční pacient byl ve Francii natočel proslulým režisérem H. G. Clouzotem film Les Espiones. Poté ještě Hostovský stvořil své vrcholné dílo Všeobecné Spiknutí. Přestože se jedná pravděpodobně, o to nejlepší, co autor sepsal, kniha v USA propadla. Mohl za to především špatný překlad do angličtiny. Hostovký zemřel v New Jersey v roce 1973, tedy ve svých pětašedesáti letech.