Sumpersko.net

Před samotným závěrem letošní turistické sezóny připravuje Vlastivědné muzeum v Šumperku významnou kulturní a společenskou událost. V Galerii akademického malíře Lubomíra Bartoše na zámku v Úsově bude umělec v nově upravených a rozšířených  prostorách prezentovat svoji nejnovější tvorbu a veřejnosti představí nový cyklus obrazů Křížová cesta. Umělec oslaví 22. září  75  let. Setkání přátel a příznivců jeho tvorby se uskuteční 21. září v 18 hodin.

Lubomír Bartoš je vnímán a také prezentován jako malíř jesenické krajiny. V kontextu české krajinomalby, kterou obohatil malíř Bartoš o nové hodnoty, je jeho dílo pro svůj svérázný a působivý rukopis nepřehlédnutelné. Zůstat věrný své krajině – svým Jeseníkům téměř po celých 50 let však vyžadovalo značné umělcovo úsilí a houževnatost, vlastnosti související s neustálým hledáním nového osobitého výrazu.

Druhým výrazným aspektem jeho tvorby je sepětí s rodným krajem, které se vytvářelo již od dětství. V rodné Klopině a později ve Zvoli, kam se rodina po válce přestěhovala, si začal uvědomovat, jak právě rodný kraj a příroda mohou  ovlivnit životy lidí.

Své zakotvení v rodném kraji formuloval takto: „ Od dětství mám v sobě silný pocit venkova : čistotou a napětím nešetřící krajinu. Když se v ní začala v létě zvedat bouřka, zvířil vítr na rozpálené návsi prach, těsně pod nízkým a šmouhami zčernalým nebem.  Slévaly se v něm barvy olova, tuše a síry, z mraků se do poslední chvíle valil vlásečnicově tenký, potrhaný dým. Bílé izolátory svítily proti němu jak  přikrčené holubice. Za pár minut spadl déšť, na makadamu proděravělé silnice táhla voda servané listí, třísky slámy a rozmoklého hnoje, který plaval v ostrůvcích béžového, na pohled hebkého písku. Díval jsem se na tu spoušť trojúhelníkovým oknem klopinské chalupy: kdesi nad Vyškovcem a Úsovem ještě lilo a burácelo, za Veleboří, k švestkově modrému horizontu rohelského lesa byl už klid, rozvěšený v záclonách červené, fialové a žluté duhy. Světlo vibrovalo na umytých stromech a lámalo hladinu teplé, hlínou zakalené vody. Rozstřikovali jsme ji proti sobě bosýma , tehdy snad dokonale šťastnýma nohama. Mokrá tráva se zrnky vyplaveného písku mi zůstala před  očima ve vůni, barvě a pocitu štěstí, který jsem možná tehdy vnímal poprvé.“

Celoživotní tvorba, která se po celou dobu jeho tvůrčího hledání vyznačovala vysokou řemeslnou náročností, byla společensky oceněna několikrát. V roce 2002 byla na zámku v Úsově veřejnosti zpřístupněna Galerie Lubomíra Bartoše, v roce 2005 byl vyznamenán za celoživotní tvorbu městem Šumperkem oceněním „Za přínos městu“ a v roce 2009 získal Cenu Olomouckého kraje za celoživotní  přínos v oblasti kultury, a byl tak uveden do „Dvorany slávy“.  Samostatně umělec vystavuje od roku 1963 již na více než 70 autorských a 70 kolektivních výstavách. Je zastoupen v našich předních galeriích, v četných soukromých sbírkách u nás i v zahraničí a jeho díla zdobí i řadu veřejných prostor.