Město Šumperk poctilo československé vojáky Pěšího pluku 13
26. října 2018 - 19:37
Realizovalo pamětní desku, která se nachází v areálu bývalých šumperských kasáren na fasádě budovy, kde byly umístěny důstojnické kanceláře
Město Šumperk poctilo československé vojáky Pěšího pluku 13 zdroj foto: mus
V areálu někdejších šumperských kasáren byla ve čtvrtek 25. října slavnostně odhalena pamětní deska československým vojákům – příslušníkům útvaru Pěší pluk 13 – kteří v kasárnách od roku 1920 do mnichovských událostí sídlili a na konci října roku 1938 se účastnili bitvy u Moravské Chrastové. Zde také čtyři příslušníci tohoto pluku v boji padli.
Letos si připomínáme osmdesát let od těchto událostí.
Pěší pluk 13, jenž byl dislokován v Šumperku, vznikl v roce 1920 přejmenováním 93. pěšího plu-ku.
Pluk byl na podzim roku 1938 připraven bránit severní hranici země před nacistickým Němec-kem. „V důsledku Mnichovské dohody musel pluk opustit jak své pozice, tak i šumperská kasárna a byl postupně přemístěn do vnitrozemí. Pěší pluk 13 přece jen zasáhl do bojů o republiku. Na rozkaz velitele plk. Karla Čejky provedla 11. rota spolu s routou doprovodných zbraní protiútok na ilegálně německými povstalci zabranou Moravskou Chrastovou. Pluku se podařilo bitvu vyhrát, v boji se sudetoněmeckými jednotkami však padli čtyři příslušníci pluku: svob. Antonín Černý, voj. Bedřich Stuchlík, voj. Tomáš Morávek a voj. Alois Žatka,“ říká Bohuslav Vondruška ze šumperské radnice.
Jedním ze vzácných hostů tohoto slavnostního shromáždění byla paní Blaženka Lenochová, dcera br. gen. Františka Krátkého. Ten v době mnichovských událostí šumperskému pluku velel. V období druhé světové války se zapojil do odbojové organizace Obrana národa, ale v roce 1942 byl nacisty popraven.
Dnes nese jméno tohoto čestného občana ulice lemující bývalá kasárna. „V Šumperku jsem se svými milovanými rodiči a bratrem Jiřím prožila deset měsíců. V té době mi bylo sedm let. Vzpomínám, jak tatínek musel po Mnichovské zradě zorganizovat přesun pluku do vnitrozemí. Jsem ráda, že v Šumperku se na československé vojáky nezapomíná a že je na ně město hrdé,“ říká paní Lenochová. Dalšími významnými hosty byli válečný veterán pplk. Jaroslav Kulíšek nebo také starosta obce Brněnec, jejíž místní částí je právě Moravská Chrastová, kde se bitva odehrála.
Čestnou stráž u odhalení pamětní desky držela Pěší rota Aktivních záloh plk. gšt. Vladimíra Taláška v čele s npor. Martinem Pelnářem. „Včerejší vzpomínka na padlé československé vojáky byla pro mne osobně velmi emotivní. Já sám jsem se nikdy nesmířil s ostudnou Mnichovskou dohodou a zradou tehdejší politické reprezentace na národu a Československé armádě. Oba moji dědové sloužili v armádě První republiky, voj. Josef Pinďák u Pěšího pluku 27 v Uherském Hradišti a čet. Antonín Pelnář u Pěšího pluku 18 v Plzni. V roce 1938 byli mobilizováni a připraveni bránit republiku,“ říká npor. Martin Pelnář a dodává: „Během roku 1938 padlo přes sto sedmdesát příslušníků našich ozbrojených a pořádkových sil při obraně republiky, my jsme si včera mohli připomenout čtyři z nich a jsem hrdý, že jsem u této vzpomínky mohl být a vzdát vojenskou čest těmto vojákům, kteří bezezbytku naplnili text své vojenské přísahy.“
Pamětní se nachází v areálu bývalých šumperských kasáren na fasádě budovy, kde byly umístěny důstojnické kanceláře. V dnešní době zde sídlí společnost Pontis. Zřízení desky inicioval v loňském roce šumperský občan a amatérský historik Petr Možný. Slavnostní odhalení desky bylo také součástí oslav 100. výročí založení samostatného československého státu.
Autor: red., mus. - O. Hajduková, zdroj foto: mus
Fotogalerie
Další články z rubriky
Podmínky užití |
Prohlášení o přístupnosti |
Reklama |
Kontakty |
Nastavení souborů Cookies
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu Sumpersko.net s.r.o. zakázáno.