Sumpersko.net

Řidiči aut je nemají rádi. Říkají o nich: nedodržují pravidla, jezdí rychle a agresivně, chovají se, jakoby silnice patřila jenom jim… Ano, řeč je o motorkářích. Že jsou „ohrožený druh“, je zřejmé ze statistik – třeba vloni jich na českých silnicích zemřelo čtyřiašedesát a dalších čtyři sta osmnáct se těžce zranilo. Co se ale mezi řidiči aut moc nešíří, je informace, že zhruba čtyřicet procent nehod, v nichž figuruje motocykl, motorkáři nezaviní. V těchto případech bývá vina většinou na straně „plechovkářů“. Na vlastní kůži to na konci dubna zažil Daniel Novák z Rýmařova. Nebýt rychlé pomoci svědků, záchranářů a zdravotníků z Oddělení urgentního příjmu a Traumatologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, následky nehody mohly být mnohem vážnější.

Byla slunečná sobota 21. dubna a vášnivý motocyklista Daniel Novák se rozhodl, že počasí využije k projížďce. „Zdálo se, že silnice jsou v dobrém stavu a tak mě napadlo projet si trasu plnou pěkných zatáček z Rýmařova do Lanškrouna. Prokroužil jsem si serpentiny na Skřítek a pak dolů směrem na Sobotín. Ještě před Sobotínem, kousek za odbočkou na Hraběšice bylo všechno v pořádku, ale o sto metrů dál se to stalo,“ vracel se k osudovým okamžikům Novák. „Projížděl jsem v osmdesátce mírnou pravotočivou zatáčku a ve chvíli, kdy už jsem motorku narovnal, viděl jsem přímo před sebou auto v protisměru, které začalo odbočovat doleva. Neměl jsem šanci. Šel jsem prudce po brzdách a instinktivně motorku naklopil doleva. To mi pravděpodobně zachránilo život,“ popsal samotný střet. O nehodě jsme informovali ZDE

Co následovalo, si Novák pamatuje jen nesouvisle. „Mám to v mlze. Tma, ticho, pak jsem se probral, všechno bolelo. Zase tma. Když jsem se znovu probral, byl jsem ve vrtulníku. Pak jsem se probudil až v olomoucké fakultní nemocnici v divném svěracím vaku. Nad sebou jsem uviděl dva známé obličeje, snoubenku a její dceru, které se na mě culily. V té chvíli se mi ulevilo, protože mi došlo, že to dobře dopadne a já to přežiju,“ vzpomínal Novák, který při nehodě utrpěl frakturu pánve, otřes mozku, zlomeninu pravého ramene a další zranění.

Před sebou měl nelehkou operaci, kterou lékař Ivo Dospěl z Traumatologické kliniky FN Olomouc. „Na sále mi pan doktor oznámil, že už jsem dnes třetí motorkář a zase s pánví. Tím mě ale docela uklidnil, protože jsem si v nadsázce řekl, že si to už nacvičil a se mnou to půjde jak po másle,“ usmíval se při vzpomínce Novák. Přednosta Traumatologické kliniky FN Olomouc doccent Igor Čižmář potvrdil, že fraktury pánve patří k častým zraněním motocyklistů. „Pan Novák měl štěstí, ne všechny případy končí dobře. Nejsou výjimkou vážné následky v podobě ochrnutí končetin, nevratné poškození kloubů a svalů, vnitřní krvácení, poranění mozku a nezřídka i smrt,“ řekl Čižmář.

Dubnová nehoda byla i námětem článků v regionálním tisku. „Jenže tam se už lidé nedočetli o tom, co je pro mě strašně důležité. Že bych chtěl z celého srdce poděkovat všem, kteří se zasloužili o to, že žiju a že mám vysokou šanci na kompletní uzdravení a návrat do normálního života. Pánovi, který byl u nehody první a zavolal záchranku, záchranářům, osádce vrtulníku, personálu Oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc a především celému týmu Traumatologické kliniky pod vedením přednosty docenta Čižmáře. Odvedli špičkovou práci a dali mě dohromady,“ děkoval vděčný motocyklista. „Ať si říká, kdo chce, co chce, tito lidé nedělají ´jen´ svou práci. Tohle je poslání a nemůže to přeci dělat jen tak někdo, ale jen ten, kdo na to opravdu má,“ vyjádřil přesvědčení.

Daniel Novák je rozhodnutý, že už bude slavit narozeniny dvakrát v roce. „Jedny v prosinci, kdy jsem přišel na svět, a druhé v dubnu, kdy jsem se znovu narodil po těžké nehodě,“ říká. A přestože jej čeká ještě náročná rehabilitace v Podhorské nemocnici v Rýmařově, je natolik šťastný, že nehodu přežil bez závažnějších trvalých následků, že odpustil i řidičce auta, která nehodu způsobila. „Nezlobím se na ni. Všichni děláme chyby. Hlavní je, abychom se z nich poučili,“ uzavřel Novák.

O zraněného motocyklistu Daniela Nováka se po transportu vrtulníkem letecké záchranné služby do Fakultní nemocnice Olomouc postaral nejprve personál Oddělení urgentního příjmu. Byl převezen do Emergency Room, tedy intenzivní vyšetřovnu, kde lékaři lékaři stanovili diagnózu a zahájili léčbu. Teprve potom mohl být předán na traumatologickou kliniku, kde jej čekala neodkladná operace.

Je to typický příklad priorit, jakými se systém péče na URGENTu řídí. „Na urgentním příjmu vyšetříme kolem dvou set pacientů denně. I přes tak velké množství se snažíme každému poskytnout adekvátní péči v optimálním čase. Pomáhá nám při tom systém, který rozděluje pacienty do tří kategorií podle závažnosti zdravotních potíží,“ přiblížil primář Vladislav Kutěj.

Pokud je pacient označen červenou prioritou P1, vyžaduje podobně jako motorkář Daniel Novák okamžité ošetření. „Jsou to nemocní se selhávajícími životními funkcemi s potřebou okamžitého vyšetření a léčby,“ vysvětlil Kutěj. Žlutou prioritou P2 jsou označení pacienti vyžadující urgentní ošetření. „Do této kategorie spadají pacienti s potřebou včasné zdravotní péče, ale bez bezprostředního ohrožení života. První kontakt s lékařem je do jedné hodiny od registrace, většinou však dříve,“ dodal primář. A poslední, zelená priorita P3 je vyhrazena pro neurgentní ošetření. Tito nemocní nevyžadují okamžitou zdravotní péči a mohou čekat v čekárně podobně jako u praktického lékaře.

Z toho plyne, že maximální doba do prvního kontaktu s lékařem je sto dvacet až dvě stě čtyřicet minut. „Občas slýcháme, že čekání na vyšetření je na URGENTu neúměrně dlouhé. Chápeme sice, že v dnešní hektické době je pro všechny čas drahý, ale byli bychom moc rádi, kdyby pacienti měli na paměti, že před nimi může být řada nemocných s podobnými potížemi nebo zdravotníci bojují jen kousek od nich o něčí život, například pana Nováka,“ apeloval na trpělivost lidí čekajících na URGENTu primář Vladislav Kutěj.

Hlavním úkolem úrazového centra je zajištění ošetřování těžkých úrazů (polytraumat, mnohočetných poranění a těžkých monotraumat) z Olomouckého, Zlínského a části Pardubického kraje.

Těžké úrazy jsou v naší republice hlavní příčinou úmrtí obyvatel do čtyřicetlett let a v celé populaci jsou čtvrtou nejčastější příčinou smrti. Ročně je v České republice nutno ošetřit přibližně deset tisíc těžkých úrazů, které s sebou přinášejí nejen závažné zdravotní, ale i sociální a ekonomické problémy. Proto je v rámci Národního traumatologického programu České republiky zajišťováno ošetřování těchto závažných poranění v úrazových centrech, kde lékaři poskytují úplné mezioborové odborné ošetření. (v současné době jsou traumacentra v Ostravě, Olomouci, Brně, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Praze a Plzni). Traumatologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc v součinnosti s Oddělením urgentního příjmu je nepřetržitě připravena ošetřit poraněné dopravované RZS a leteckou záchrannou službou, která zajišťuje přepravu těžce zraněných z rozsáhlého spádového území. Na příjmovou část navazuje diagnostický komplement a nepřetržitý provoz pohotovostních operačních sálů, které jsou moderně vybaveny k ošetřování dutinových i končetinových poranění, včetně zajištění aseptického prostředí na úrazovém operačním sále s laminárním prouděním vzduchu. Traumatologické centrum je vybaveno nejmodernější přístrojovou technikou, atroskopickými a osteosyntetickými instrumentarii, monitorovacím systémem atd., nezbytnými k záchraně života a ošetření pacientů.